Koho se týkají?
Plátce DPH, resp. identifikované osoby, popř. všech osob povinných k dani či právnické osoby nepovinné k dani. Podrobně – viz § 28 ZDPH.
ZDPH rozlišuje více jak třináct druhů daňových dokladů. Požadavky na daňový doklad si vysvětlíme na nejčastěji používaném, t. j. daňovém dokladu, jak jej upravuje § 29 ZDPH, a zjednodušeném daňovém dokladu podle § 30a. Přehled nejběžnějších druhů daňových dokladů najdete v následující tabulce s odkazem na příslušný paragraf ZDPH upravující jejich náležitosti.
| ZDPH
| Druhy daňových dokladů
|
| § 29
| Základní náležitosti DD, t. j.
a) co musí obsahovat
b) co nemusí obsahovat
|
| § 29a
| Náležitosti DD skupiny u DPH podle § 5a ZDPH
|
| § 30a
| Náležitosti zjednodušeného DD
|
| § 31
| Splátkový kalendář
|
| § 31a
| Platební kalendář
|
| § 31b
| Souhrnný DD
|
| § 32
| Doklad o použití
|
| § 32a
| Potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu
|
| § 33
| DD při dovozu
|
| § 33a
| DD při vývozu
|
| § 45
| Opravný DD
|
| § 46 odst. 1
| DD při opravě daně při insolvenčním řízení
|
| § 46 odst. 2
| DD při opravě daně při insolvenčním řízení – při inkasu
|
Podle ZDPH je daňovým dokladem písemnost, která splňuje podmínky stanovené ZDPH. Není podstatné označení dokladu jako daňového. Vždy bude rozhodující, zda obsahuje náležitosti stanovené ZDPH. Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu.
1.1. Základní náležitosti daňového dokladu podle ZDPH
V minulosti používal ZDPH pojem běžný daňový doklad. Současná právní úprava uvedený pojem nezná. V praxi bychom mohli označovat tento daňový doklad jako „základní“ DD nebo DD podle § 29 ZDPH. Náležitosti daňového dokladu upravuje § 29 ZDPH
Označení
ZDPH požaduje, aby daňový doklad obsahoval
- obchodní firmu nebo jméno, popř. dodatek ke jménu,
- sídlo,
- daňové identifikační číslo (DIČ),
- plátce, který uskutečňuje plnění (dodavatele), a osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění (odběratele).
Obchodní firmu vymezuje § 423 NOZ. Z výše uvedené citace občanského zákoníku (NOZ) je zřejmé, že obchodní firma se týká subjektů zapsaných do obdobního rejstříku, což budou nejčastěji obchodní společnosti nebo družstva. U těchto právnických osob je nezbytné, aby obchodní firma obsahovala název a dodatek označující právní formu. ZOK předepisuje i závaznou podobu u zkratek označujících právní formu. Předpokládáme-li, že subjekt zvolil název „ABC“, mohl by uvádět podobu obchodní firmy podle příslušné právní formy právní formy, jak ji uvádíme v následující tabulce.
Přehled způsobů označení právní formy v rámci obchodní firmy
| Nezkráceně
| Zkratka 1. varianta
| Zkratka 2. varianta
| ZOK
|
| ABC, veřejná obchodní společnost
| ABC, veř. obch. spol.
| ABC, v. o. s.
| § 96
|
| ABC, komanditní společnost
| ABC, kom. spol.
| ABC, k. s.
| § 118
|
| ABC, společnost s ručením omezeným
| ABC, spol. s r.o.
| ABC, s. r. o.
| § 132
|
| ABC, akciová společnost
| ABC, akc. spol.
| ABC, a.s.
| § 243
|
| ABC, družstvo*)
| -
| -
| § 552
|
*) U právní formy družstva nepřipouští ZOK žádné zkratky
Při zápisu do obchodního rejstříku si může obchodní společnost vybrat některou z variant označení právní formy uvedených v tabulce.
Poznámka
Zajímavé je, že některé zkratky nejsou téměř nikdy zvoleny pro označení právní formy. Velice zřídka se setkáme např. se zkratkou „veř. obch. spol.“, „kom. spol.“, nebo „akc. spol.“. Otázkou je, zda v zapsané podobě musí obchodní společnost uvádět právní formu např. na veškerých daňových dokladech.
Příklad č. 1: Obchodní firma
Firma je zapsána v obchodním rejstříku jako „ABC, akc. spol.“. Na daňovém dokladu uvedla jinou variantu zkratky právní formy „ABC, a. s.“. Je to správně?
Obsahuje v tuto chvíli daňový doklad předepsanou náležitost? Výše citované ustanovení § 423 odst. odst. 1 NOZ hovoří jasně, že firmou je jméno, jaké je zapsáno v obchodním rejstříku. V této podobě musí být firma uváděna nejen na daňových dokladech, ale i na např. na obchodních listinách dle § 435 NOZ. V praxi je někdy až neuvěřitelné, v jakém drobném rozdílu spatřují obchodní soudy unikátnost obchodní firmy při zápisu nově vzniklé obchodní společnosti.
Příklad č. 2: Obchodní firma
1. ABC, s.r.o.
2. ABC, spol. s r.o.
3. ABC, společnost s ručením omezeným
4. ABC s.r.o.
5. abc, s.r.o.
Pět ukázek uvedených v Příkladu 2 může označovat pět různých společností s ručením omezeným. První tři ukázky se liší označením právní formy. Unikátnost obchodní firmy je i ve volbě malých nebo velkých písmen u názvu v obchodní firmě nebo v oddělení či neoddělení názvu od označení právní formy čárkou, popř. uvedením či neuvedením mezery mezi názvem a označením právní formy. I takové detaily mohou odlišovat obchodní firmu, jak si může čtenář ověřit při vyhledávání v obchodním rejstříku.
Další komplikace přináší příliš dlouhý název právnické osoby. Velký počet znaků názvu často neumožní zadat obchodní firmu do fakturačního programu a tím i vystavit jeho prostřednictvím daňový doklad s náležitostmi podle ZDPH. Nastupuje náhradní řešení, např. dopsat na vytištěný daňový doklad dodatečně správnou podobu obchodní firmy ručně. Problémy mohou nastat u chybějící české diakritiky. Obchodní firma obsahuje háčky a čárky, avšak fakturační software neobsahuje příslušné fonty.
Poznámka
Velmi nešťastným nápadem je umístit do názvu firmy slova v cizím jazyce. Setkal jsem se u klienta s případem, kdy název obchodní společnosti obsahoval několik finských slov. Při formální kontrole došlých daňových dokladů jsme jen zřídka nacházeli doklady, kde byla firma správně uvedena.
Jméno a dodatek ke jménu
Označení podnikatele, který nemá obchodní firmu, určuje § 422 NOZ, jméno vymezuje § 77 NOZ.
Příklad č. 3: Jméno
1. Jan Novák
2. Novák Jan
3. J. Novák
4. Jan Novák – řeznictví JN
5. J. Novák – řeznictví JN
6. Řeznictví JN
Předpokládáme-li, že fyzická osoba pan Novák nepoužívá dodatek, lze považovat za správný postup uvedení jména a příjmení tak, jak je uveden v příkladu pod body 1. a 2. Ve třetím případě chybí křestní jméno a tím není splněn požadavek ZDPH. Používá-li pan Novák dodatek „řeznictví JN“, je správné označení pod bodem 4. U bodu 5. chybí křestní jméno a u bodu 6. dokonce i příjmení, což nesplňuje požadavek ZDPH.
Poznámka
Podle mých zkušeností je zejména u restauračních zařízení provozovaných fyzickými osobami dosti často vídaným nešvarem, že na vystaveném dokladu uvádí pouze dodatek jména. Běžně se můžeme setkat na takových dokladech s označením „Restaurace Na růžku“, „Pohoštění U Nováků“ apod. To je samozřejmě nesprávné a v rozporu se ZDPH. Většinou bude vyhodnocen takový výdaj jako náklad na reprezentaci. Jak je všeobecně známo, u nákladu na reprezentaci nemá plátce nárok na odpočet daně (viz § 72 odst. 4 ZDPH). Proto nás z pohledu DPH nemusí trápit, že doklad z restaurace postrádá některou z náležitostí předepsanou pro daňový doklad u DPH.
Upozornění
Doklad s náležitostmi daňového dokladu podle ZDPH je potřebný především pro ty případy, kdy plátce uplatňuje nárok na odpočet DPH. Nicméně v dalším textu si vysvětlíme, že údaj o jménu je požadován i jinými předpisy, které upravují náležitosti dokladů.
Sídlo
Definici sídla stanoví § 4 odst. 1 písm. i) ZDPH. U právnických osob není z hlediska ZDPH podstatné, jaké sídlo má zapsáno v obchodním rejstříku. Za sídlo podle ZDPH je považována adresa místa, kde se skutečně odehrává podnikatelská činnost, t. j. v dikci zákona místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení.
Dobrá rada
Značný počet obchodních společností má sídlo zapsané v obchodním rejstříku v tzv. Office House, zejména ve velkých městech. Všeobecně známým důvodem je, že ve velkých městech, např. typu Prahy a Brna, je zásadně menší riziko kontrol ze strany finančních úřadů, než je tomu v menších městech. Na dané adrese lze maximálně doručit poštovní zásilku, ale jen velkou náhodou by tam bylo možné zastihnout pracovníka dané firmy.
Finanční správa používá pro sídlo ve smyslu ZDPH pojem „skutečné sídlo“. V přihlášce k registraci k DPH je na tento údaj od 1. 1. 2015 pamatováno. Plátci, kteří byli zaregistrováni k DPH před rokem 2015 a jejichž sídlo zapsané v OR se liší od skutečného sídla, mají povinnost doplnit registraci, t. j. sdělit skutečné sídlo elektronickým podáním formuláře „Oznámení o změně registračních údajů“.
Upozornění
Sankce za nesplnění této povinnosti může dosáhnout až 500 tis. Kč., resp. podstupují riziko rozhodnutí o nespolehlivosti plátce ve smyslu § 106a ZDPH, resp. zrušení registrace k DPH.
ZDPH nestanoví, jak má být uváděna adresa sídla. Postačí tedy obvyklá podoba adresy včetně PSČ. Například: Daňová ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies