Plátce DPH se může v praxi potýkat s různými nejasnými oblastmi ohledně uplatnění či neuplatnění RPDP, a to na straně dodavatele či příjemce plnění. Níže se nachází vybrané problematické okruhy a praktické příklady k daným oblastem.
Poskytování plnění v RPDP pro osobu poskytující ekonomickou i neekonomickou činnost
Nejasnost obsažená, resp. nevyřešená v zákoně o DPH se týká osoby příjemce plnění, protože přestože příjemce je registrován plátce DPH, může v určitých situacích ten samý subjekt být osobou povinnou (podnikatel) a osobu nepovinnou k dani (nepodnikatel). Prakticky se může jednat o osobu samostatně výdělečně činnou, která může působit jako osoba povinná k dani v rámci svého podnikání, ale ve svém osobním životě vystupuje jako osoba nepovinná k dani. Další praktickou situací jsou veřejné subjekty, které působí jako osoba nepovinná k dani při výkonu veřejnoprávní činnosti. Podle sdělení GFŘ v koordinačním výboru č. 359/22.02.12 by mělo platit, že pokud odběratel poskytne svému dodavateli platné daňové identifikační číslo, pak se na něj bez dalšího pohlíží jako na osobu jednající jako osoba povinná k dani, potažmo plátce DPH a z tohoto pohledu je naplněna podmínka pro aplikaci RPDP.
Příklad č. 2 – Dodání zboží podléhající RPDP pro obec
Obec (plátce DPH) vykonává v budově obecního úřadu zejména veřejnou správu (t. j. neekonomická činnost z pohledu DPH), ale část této budovy pronajímá jiným plátcům DPH i neplátcům DPH (t. j. ekonomická činnost obce) pro jejich podnikání. Některé nájmy jsou s DPH a některé v režimu osvobození od DPH. Obec si objednala u stavební firmy (plátce DPH) celkovou rekonstrukci budovy v celkové hodnotě 10 mil. bez DPH. Rekonstrukce přitom splňuje vymezení stavebních prací, u kterých se aplikuje RPDP. Do písemné objednávky i smlouvy o dílo, kterou připravoval obecní interní právník, obec uvedla své daňové identifikační číslo, které si stavební společnost ověřila jako platné v registru plátců DPH. Poměr najaté podlahové plochy k celkové výměře budovy činí 75 % pro veřejnou správu a 25 % pro pronájmy. Krátící koeficient obce je 5 %. Jaký režim DPH bude uplatněn?
Pro stavební společnost může být v praxi obtížné až nemožné zjistit, zda obec v budově provozuje jak ekonomickou, tak neekonomickou činnost, případně pokud by se rekonstrukce týkala jen části budovy, tak nemůže vědět, zda zrovna daná část budovy slouží k ekonomické či neekonomické činnosti. Jelikož však obec sdělila své platné daňové identifikační číslo, tak by měla být stavební společnost oprávněna v souladu se závěry koordinačního výboru aplikovat RPDP. Obec by následně jako příjemce plnění měla DPH přiznat ve svém přiznání k DPH a v základní sazbě (t. j. ve výši 2,1 mil. Kč).
Pro úplnost lze dodat, že pokud se rekonstrukce bude týkat celé budovy bez možnosti přímé přiřaditelnosti vstupu na výstupy, tak bude obec oprávněna si ve stejném zdaňovacím období uplatnit odpočet DPH pouze v poměrné výši (kvůli souběžné ekonomické a neekonomické činnosti) a zároveň v krácené výši (kvůli souběžnému poskytování zdanitelných a osvobozených nájmů), t. j. ve výši 2,1 mil Kč x 0,25 x 0,05 = 26 250 Kč.
RPDP a daňový doklad pro uplatnění nároku na odpočet DPH
Pro uplatnění nároku na odpočet DPH musí plátce DPH splnit zákonem stanovené podmínky. Mimo jiné podle § 73 odst. 1 zákona o DPH základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH je, že plátce DPH musí fakticky mít daňový doklad, a to při odpočtu DPH, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce DPH. U RPDP však platí pravidlo pro uplatnění odpočtu DPH, že jelikož DPH není uplatněna dodavatelem, ale odběratelem, tak je možné nárok na odpočet prokázat buď daňovým dokladem, ale také jiným způsobem. Zákon o DPH stanoví totiž zmírňující pravidlo, že pokud odběratel daňový doklad nemá, lze nárok na odpočet DPH prokázat jiným způsobem. Pro nárok na odpočet DPH u plnění v RPPD tedy není nutné čekat s odpočtem DPH na doručení daňového dokladu, tak jako je tomu u plnění v běžném DPH režimu. Prakticky tak u nakoupeného zboží či přijatých služeb v RPDP při samovyměření DPH a odpočtu DPH není potřeba disponovat daňovým dokladem. Jako jiný důkazní prostředek přitom mohou být použity například písemné objednávky či smlouvy, emailová korespondence.
Příklad č. 3 – Chybějící daňový doklad a nárok na odpočet DPH
Výrobní společnost, česká s. r. o., měsíční plátce DPH, se rozhodla zrekonstruovat kanceláře ekonomického oddělení. Od stavební společnosti (český plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím) si společnost objednala montáž sádrokartonů. Montáž sádrokartonů přitom splňuje vymezení stavebních prací, u kterých se aplikuje RPDP. Na vyhotovení díla montáž sádrokartonů byla odeslána 10. 7. 2017 písemná objednávka a 15. 7. 2017 byla sepsána písemná smlouva, kde se jako den realizace zakázky dohodlo datum 31. 7. 2017, kdy montáž skutečně proběhla. Splatnost byla dohodnuta do 60 dní ode dne montáže. Výrobní společnost sestavuje přiznání k DPH za zdaňovací období červenec 2017, ale ke dni 25. 8. 2017 výrobní společnost neobdržela fakturu ke stavebním pracím. Faktura byla doručena po emailových urgencích až 10. 9. 2017. Jakým způsobem má postupovat účetní společnosti?
V praxi účetní dané společnosti ani nemusí vědět, že společnost přijala stavební práce v měsíci červenci 2017 (pokud neparticipovala na přípravě objednávky či smlouvy), protože tuto informaci se může dozvědět až při doručení faktury. Protože povinnost přiznat DPH při přijetí plnění v RPDP vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (t. j. k 31. 7. 2017), měl by být daňový doklad zahrnut v přiznání k DPH oběma plátci DPH za zdaňovací období červenec 2017. Protože k uplatnění nároku na odpočet DPH u plnění v RPDP není povinnost mít daňový doklad, tak i související nárok na odpočet DPH může být uplatněn již v přiznání k DPH za červenec 2017.
Společnost může tento nárok na odpočet DPH prokázat smlouvu či objednávkou. Tato situace však může přinášet problémy pro sestavení kontrolního hlášení za červenec 2017, kdy účetní společnosti nebude mít k dispozici evidenční číslo daňového dokladu. Proto lze ideálně doporučit získat fakturu anebo alespoň její evidenční číslo před podáním řádného kontrolního hlášení. Alternativně lze využít postup, kdy se evidenční číslo nevyplní a následně po obdržení daňového dokladu se podá následné kontrolní hlášení anebo se doplní číslo jiným způsobem (např. písemným dopisem finančnímu úřadu s odůvodněním). Pokud by účetní o daném plnění nevěděla a plnění by nebylo vykázáno v řádném přiznání k DPH za červenec 2017 a o plnění se dozví až doručením dokladu 10. 9. 2017, bude na místě otázka, zda je nutné podávat dodatečné přiznání k DPH za červenec 2017 a následné kontrolní hlášení anebo je možné plnění zahrnout do pozdějšího zdaňovacího období srpen 2017 s uvedením data uskutečnění plnění 31. 7. 2017.
V podstatě obě řešení jsou správná, přičemž podání dodatečného přiznání a následného kontrolního hlášení je v praxi administrativně náročnější variantou, ale někteří správci daně tuto variantu v praxi preferují. Pokud by plátce DPH zahrnul samovyměření DPH i nárok na odpočet DPH do pozdějšího zdaňovacího období a měl by plný nárok na odpočet DPH, kdy celková daňová povinnost z této transakce je nulová, tak by měl být chráněn před jakýmikoliv sankcemi či opravami ustanovením § 104 zákona o DPH, který slouží k určení pravidel při pozdějším ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies