Průběh auditu
V předchozím článku jsme se zabývali přípravou účetní jednotky na audit a zmínili jsme se částečně také o průběhu auditu z pohledu auditované účetní jednotky. Tento článek se naopak bude věnovat přípravě, průběhu a ukončení auditu účetní závěrky z pohledu auditora.
Vzhledem k tomu, že cílem prací auditora je vyjádřit se, zda ověřovaná účetní závěrka je sestavena v souladu s účetními předpisy, podává věrný a poctivý obraz o jejích aktivech, pasivech, nákladech, výnosech a výsledku jejího hospodaření, a získat tzv. přiměřenou jistotu o tom, že není významně zkreslena podvodem či chybou, prolíná se celým procesem auditu snaha auditora identifikovat a zhodnotit riziko vzniku nesprávností a odpovídajícím způsobem na něj reagovat. Práci auditora na ověření účetní závěrky lze rozčlenit do několika fází, přičemž v každé z nich auditor uplatňuje určité postupy, aby toto riziko významného zkreslení snížil na nejnižší možnou úroveň.
Upozornění:
V této souvislosti je vhodné si připomenout, že auditor není schopen vyjádřit absolutní jistotu, že ověřovaná účetní závěrka tato zkreslení neobsahuje, neboť existují určitá přirozená omezení auditu daná charakterem účetního výkaznictví, způsobem provádění auditorských postupů a přiměřeností vynaloženého času a odměny auditora (např. variabilnost metod, různé interpretace a úsudky, přičemž všechny mohou být správné, zfalšované dokumenty nebo záměrně nesdělené informace ze strany účetní jednotky atd.).
Před přijetím zakázky
Dříve než se auditor rozhodne přijmout zakázku, musí posoudit své časové možnosti, odbornou způsobilost k provedení požadovaných prací a nezávislost na příslušné účetní jednotce (viz § 14b odst. 1 a § 14g odst. 4 ZoAud). Identifikuje-li již v této fázi nějaká rizika, která by mohla průběh auditu ohrozit, zakázku podle míry tohoto rizika buď odmítne, nebo přijme opatření k jejich snížení.
Příklad č. 1:
Pan Janeček, auditor, je odborníkem v oblasti školství. Společníkům soukromé základní školy pomohl v rámci poradenské činnosti se zřízením školy s jídelnou, získáním všech příslušných oprávnění včetně dotace MŠMT na provoz a vyhledáním schopné ředitelky. Když se posléze na něj společníci obrátili s žádostí o provedení povinného auditu účetní závěrky, pan Janeček jejich nabídku odmítl.
Naopak pan Zahradílek, poskytující stejné základní škole služby monitorování zákonných termínů pro výkaznictví, daně a podávání různých hlášení na MŠMT, tuto auditní zakázku přijmout může, neboť se v jeho případě jedná pouze o služby administrativního charakteru.
Následně auditor přistoupí ke sjednávání podmínek zakázky s vedením účetní jednotky (ISA 210), během něhož jej informuje o základních předpokladech podmiňujících provedení auditu. Těmi se rozumí skutečnost, že vedení/řízení organizace má plnou odpovědnost za sestavení účetní závěrky v souladu se zákonnými předpisy, za vnitřní kontrolní systém, který přispívá k předcházení a odhalování nesprávností, a za poskytnutí přístupu k informacím a osobám, od nichž lze tyto informace získat. Na druhé straně stojí pak auditorova odpovědnost za provedení auditu v souladu s požadavky ZoAud a auditorskými standardy a za vydání odpovídajícího výroku k účetní závěrce. Auditor rovněž vedení účetní jednotky seznámí s faktem, že bude po ukončení prací vyžadovat jejich písemné prohlášení o určitých dalších skutečnostech a k podpoře tzv. důkazních informací.
Skutečnost, že obě strany pochopily výše uvedené předpoklady auditu shodně a souhlasí s nimi, se potvrdí písemnou dohodou tzv. smluvním dopisem. Ten popisuje cíl a předmět auditu, rámec účetního výkaznictví, odpovědnost ...
Související předpisy SZČR
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies