Automobil v podnikání II

Použití automobilu v podnikání přináší řadu dopadů v oblasti daňové, účetní i pracovně-právní. Vzhledem k rozsáhlosti tématu je tato problematika řešena v rámci tří článků adnes se zabýváme částí druhou, provozem automobilu.

Provoz automobilu v podnikání

Nákup pohonných hmot a parkovné

• Nákup pohonných hmot a parkovné z pohledu DPH

Při nákupu pohonných hmot má plátce DPH nárok na odpočet daně, pokud použije toto plnění pro své ekonomické činnosti při splnění podmínek § 72 a 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Odpočet daně uplatní na základě daňového dokladu. Vzhledem k tomu, že cena včetně daně většinou nepřesahuje částku 10 000 Kč a platba bývá provedena v hotovosti nebo kartou, musí daňový doklad obsahovat minimálně náležitosti dle § 28 odst. 4 zákona o DPH (zjednodušený daňový doklad). Problematické často bývá dodržení archivační lhůty těchto dokladů dle § 27 zákona o DPH po dobu 10 let od konce období, kterého se týkají. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu a jejich čitelnost. Tyto doklady bývají často tisknuty na tzv. termopapíru, u kterého působením světla dojde po velmi krátké době k vyblednutí a nečitelnosti tisku. Tato situace se obvykle řeší pořízením fotokopie dokladu, kterou však již nelze považovat za daňový doklad vystavený plátcem, který uskutečnil zdanitelné plnění. Finanční úřady zde však použití kopií zpravidla tolerují.

U parkovného je situace obdobná jako při nákupu pohonných hmot. Plátce má nárok na odpočet daně v případě, že přijaté plnění použil pro svoje ekonomické činnosti při splnění podmínek § 72 a 73 zákona o DPH. Nájem prostor a míst k parkování vozidel vždy podléhá dani a nevztahuje se na něj osvobození podle § 56 zákona o DPH.

Pro prokázání nároku na odpočet daně u pohonných hmot a parkovného musí plátce vést evidenci jízd, například ve formě knihy jízd vedených podle jednotlivých vozidel. Tato kniha jízd by měla obsahovat alespoň náležitosti uvedené v pokynu GFŘ č. D-6 v části k § 24, bod 23, tj. datum jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry a dále stav tachometru k 1. 1. a k 31. 12. kalendářního roku (resp. ke dni ukončení používání vozidla), údaje o typu vozidla a SPZ. V praxi se často stává, že správce daně při kontrole zpochybňuje údaje uvedené v knihách jízd a formou vydání výzvy k prokazování určitých skutečností požaduje po plátci doložení dalších dokumentů, které prokazují, že se jím uvedené jízdy uskutečnily. Obvykle správce daně požaduje důkazy ve formě zápisů z jednání, uzavřených smluv, dokladů o nákupech apod. Zde je však třeba poznamenat, že takovou výzvu může správce vydat pouze v případě, že sám jednoznačně prokáže existenci skutečností, které vyvracejí věrohodnost nebo správnost zápisů v účetnictví nebo v evidenci pro účely DPH. V případě, že plátce řádně vede knihu jízd, může správce daně zahájit další dokazovací řízení zejména v případě, že zjistí při místním šetření neodpovídající stav tachometru, neodpovídající spotřebu u daného vozidla, neodpovídající časové údaje o pracovních cestách.

V případě, že plátce daně použije nakoupené pohonné hmoty, jak pro svoje ekonomické činnosti, ze kterých mu plyne nárok na odpočet daně, tak pro soukromé činnosti svoje nebo svých zaměstnanců, musí postupovat v souladu se zněním § 75 zákona o DPH. Toto ustanovení zákona mu dává dvě možnosti:

1. buď uplatní v souladu s odstavcem 1 odpočet daně v poměrné výši ...