Další daňové úlevy poplatníků daně z příjmů související s koronavirem - aktualizováno

Stav ke dni 15. 5. 2020

V příspěvku „Liberační daňový balíček s cílem zmírnit nepříjemnou situaci poplatníků související s koronavirem“ seznamujeme s daňovým balíčkem obsaženým ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí částka 4/2020, který byl vydán dne 16. 3. 2020. V dnešním pokračování uvádíme další změny obsažené v Liberačním daňovém balíčku II, uvedené ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 vydaném dne 24. března 2020, změny obsažené v zákonech č. 134/2020 Sb., 136/2020 Sb. a 137/2020 Sb., a v zákonu č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu a jeho novely provedené zákonem č. 234/2020 Sb.   

1. Záloha na daň z příjmů

Termíny pro platbu záloh na daň z příjmů vyplývají z § 38a odst. 3 a 4 ZDP. Jedná se o pololetní zálohy splatné k 15. 6. a 15. 12. a o čtvrtletní zálohy splatné k 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. zdaňovacího období.

Rozhodnutím ministryně financí dochází k prominutí zálohy na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 podle § 38a odst. 3 a 4 ZDP splatnou 15. 6. 2020 (jedná se jak o zálohu, kterou platí poplatníci daně z příjmů čtvrtletně, tak o zálohu, kterou platí poplatníci pololetně – obě k 15. 6. 2020).

Prominutím zálohy však nedochází k prominutí samotné daně vypočtené v daňovém přiznání za zdaňovací období 2020. Prominutí jedné zálohy řeší předpokládané dopady šíření viru SARS-CoV-2 na omezený dostatek likvidity u nejširšího okruhu daňových subjektů. Hromadné prominutí zálohy se týká fyzických a právnických osob, které mají zdaňovací období kalendářní rok. V ostatních případech (např. pokud je zdaňovacím obdobím hospodářský rok) je nutno postupovat ve smyslu § 174 odst. 5 DŘ, dle kterého správce daně může stanovit zálohy jinak, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat na základě žádosti podané daňovým subjektem.

2. Kompenzační bonus pro OSVČ (tzv. Pětadvacítka)

Zákon č. 159/2020 Sb. ze dne 9. 4. 2020 o kompenzačním bonusu upravuje poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení. Cílem kompenzačního bonusu je zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a tedy došlo k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání.

Dne 7. 5. 2020 byla publikována ve Sbírce zákonů novela tohoto zákona pod číslem 234/2020 Sb. V textu již vycházíme z této novely zákona o kompenzačním bonusu.

Zákon o kompenzačním bonusu obsahuje tři bonusová období:

1. prvním bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020,
2. druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020,
3. třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 zákona omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti.

Subjektem kompenzačního bonusu je OSVČ podle zákona č. 155/1995 Sb. (např. živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně), pokud tuto činnost vykonává:

•  jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

•  nebo jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost – u vedlejší činnosti pouze z důvodů, že jde o osobu podle § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., tedy jde o osobu:

• pobírající invalidní nebo starobní důchod,
• o osobu, která je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobu,
• nebo jde o osobu, která se připravuje na budoucí povolání (student).

Subjektem kompenzačního bonusu může být ve smyslu § 2 odst. 2 zákona pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12. března 2020 (den vyhlášení nouzového stavu), resp. její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.

Parametry pro poskytování kompenzačního bonusu (v prvním, druhém a třetím období), tedy zejména okruh osob, které na něj mohou mít nárok, jakož i jeho výše, zůstávají zachovány a to po celou dobu, kdy budou zasaženy OSVČ mimořádnými opatřeními.

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud OSVČ nemohla tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu:

• nutnosti uzavřít provozovnu či omezit její provoz,
• karantény OSVČ nebo jejího zaměstnance,
• péče o dítě v případě OSVČ nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jejího zaměstnance (uzavření škol),
• omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti OSVČ.

Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.

Nárok na kompenzační bonus má při splnění podmínek § 3 zákona rovněž:

• OSVČ, která pracuje v rámci dohody o provedení práce s odměnou nepřesahující 10 000 Kč měsíčně (v tomto případě není osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec);
• OSVČ, která pracuje v rámci dohody o pracovní činnosti s odměnou nedosahující 3 000 Kč měsíčně (v tomto případě není osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec);
• OSVČ, která je kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti současně jednatelem společnosti s r. o.;
• Spolupracující osoba (dle § 13 ZDP) může požádat o kompenzační bonus za předpokladu, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci (výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) a c) zákona č. ...