Daň stanovená paušální částkou

Zákon o daních z příjmů rozeznává tři instituty spojené s označením „paušální“. Jednak je to možnost uplatnění paušálních výdajů stanovených procentem ze zdanitelných příjmů, dále je to možnost uplatnit paušální výdaje na dopravu namísto prokazování skutečné spotřeby pohonných hmot a posledním institutem je daň stanovená paušální částkou. Pro každý z těchto institutů platí specifické podmínky v ustanoveních zákona o daních z příjmů, případně vydaných pokynech Generálního finančního ředitelství.

V textu se budeme zabývat stanovením daně paušální částkou pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, které vyplývá z ustanovení § 7a ZDP. Zákonem č. 210/2017 Sb. došlo v tomto ustanovení k dílčím úpravám a zpřesnění znění. Uvedeme si, jaké jsou výhody stanovení daně paušální částkou a postupy jeho uplatnění jak ze strany poplatníka, tak ze strany správce daně. Pozornost zaměříme rovněž na možná úskalí související s uplatněním paušální daně.

Kdo může využít stanovení daně paušální částkou?

Nejdříve si odpovíme na otázku, kdo může požádat svého správce daně o stanovení daně paušální částkou. Možnosti stanovení daně paušální částkou může využít poplatník daně z příjmů fyzických osob, který splňuje následující podmínky stanovené v § 7a odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 170/2017 Sb.:

a) poplatníkovi kromě příjmů podle § 6 ZDP, příjmů osvobozených od daně z příjmů a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka [§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP]. Jedná se tedy o poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří mají:

• příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
• příjmy ze živnostenského podnikání,
• příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění,

a kromě těchto příjmů mohou mít i příjmy ze závislé činnosti:

b) poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob (s výjimkou spolupráce s manželkou),

c) roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 5 milionů Kč (upozorňujeme, že se nejedná o základ daně, ale o výši příjmů),

d) poplatník není společníkem společnosti uzavřené dle § 2716 až 2746 nového ObčZ (nebo- li dřívějšího sdružení osob bez právní subjektivity ve smyslu § 829 až § 841 starého ObčZ).

Zákon č. 170/2017 Sb. zavedl v odstavci 1 ustanovení § 7a ZDP dvě změny:

1. rozšířil možnost stanovit daň paušální částkou i poplatníkovi, který má kromě příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP i příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, což může poplatník využít již pro zdaňovací období roku 2017,
2. zrušil podmínku, že poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců, takže již pro zdaňovací období roku 2017 může podnikatel se zaměstnanci žádat o stanovení daně paušální částkou.

V bodu 14 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. se uvádí, že ustanovení § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2017, přičemž žádost o stanovení daně paušální částkou na toto zdaňovací období poplatník podá nejpozději do 31. května 2017 a správce daně daň na toto zdaňovací období stanoví po projednání s poplatníkem nejpozději do 15. září 2017.

Jaké jsou výhody daně stanovené paušální částkou pro poplatníka?

Stanovení daně paušální částkou ...