Nastane-li u dlužníka zpoždění se splacením závazku, vymáhá po něm věřitel oprávněně mimo tohoto dluhu také úroky z prodlení. S jejich zaúčtováním obě strany vztahu zpravidla potíže nemívají, ty se objevují až v okamžiku zpracovávání daňového přiznání k dani z příjmů. Dnešním příspěvkem navážeme na předchozí články věnované úrokům z prodlení právě bližším pohledem na jejich daňovou uznatelnost u podnikajících účetních jednotek.
Úroky z prodlení z obchodních vztahů
V rámci obchodních vztahů rozeznávají účetní jednotky dva druhy úroků z prodlení, a to tzv. smluvní a zákonné úroky z prodlení. Připomeňme si stručně rozdíl mezi nimi: smluvní úroky z prodlení vyplývají ze smlouvy uzavřené mezi obchodními partnery, zákonné úroky z prodlení pak z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ).
Poznámka:
Dlužník zaúčtuje úroky z prodlení na vrub účtu 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení, věřitel analogicky pak ve prospěch účtu 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení. Podrobnosti o metodice účtování úroků z prodlení jsou popsány v článku „Úroky v provozních nákladech a výnosech“, způsob jejich výpočtu pak naleznete v článku „Stanovení výše úroků z prodlení“.
Podle § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), jsou úroky z prodlení daňově uznatelným nákladem pouze tehdy, pokud byly uhrazeny. Shodně to platí také pro poplatky z prodlení, smluvní pokuty, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů. Úhradou se nerozumí pouze samotné provedení platby, ale také vzájemné započtení pohledávek a závazků. Naopak daňově neuznatelné jsou dle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP neuhrazené úroky z prodlení, penále a pokuty.
Poznámka:
Podle Pokynu GFŘ D-22 z 6. 2. 2015 zveřejněného pod č. j. 5606/15/7100-10 se za „jinou sankci ze závazkových vztahů“ uvedenou v ustanovení § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP považuje také vrácení dvojnásobku závdavku podle § 1808 odst. 2 NOZ.
Nebyla-li úhrada provedena do konce účetního resp. zdaňovacího období, musí účetní jednotka upravit svůj hospodářský výsledek v souladu s § 23 odst. 3 ZDP, a to konkrétně:
- zvýšením základu daně o částku úroků z prodlení, které nelze zahrnout do nákladů [viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 2 ZDP], je-li účetní jednotka dlužníkem, nebo
- snížením základu daně o rozdíl, o který úroky z prodlení, poplatky z prodlení, smluvní pokuty, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zaúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období [viz § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP], je-li účetní jednotka věřitelem. Do tohoto rozdílu samozřejmě nelze zahrnout částky pohledávek z těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího období, přičemž za zánik pohledávky se považuje i její postoupení.
Příklad č. 1:
Společnost Primavera s. r. o. obdržela v průběhu roku 2019 od svého obchodního partnera, společnosti Bytostav a. s., několik faktur na smluvní úroky z prodlení za opožděné úhrady provedených stavebních a montážních prací. Účetním obdobím společnosti Primavera je kalendářní rok. Jak zohlední účetní společnosti zaúčtované úroky z prodlení v daňovém přiznání k dani z příjmu právnických osob, má-li k dispozici následující údaje z účetnictví?
Faktura č.
| Datum splatnosti
| Položka
| Částka v Kč
| Datum úhrady
|
2019001
| 16. 1. 2019
| smluvní úrok z prodlení
| 30 586,91
| 24. 3. 2019
|
2019002
| 16. 1. 2019
| smluvní úrok z prodlení
| 6 221,71
| neuhrazeno
|
2019057
| 24. 10. 2019
| smluvní úrok z prodlení
| 3 215,46
| 28. 11. 2019
|
2019126
| 15. 12. 2019
| smluvní úrok z prodlení
| 6 215,65
| neuhrazeno
|
Daňově uznatelnými náklady společnosti jsou pouze 2 uhrazené faktury ve výši 33 802,37 Kč. Naopak daňově neuznatelnými náklady jsou neuhrazené úroky z prodlení ve výši 12 437,36 Kč. O tuto částku musí účetní společnosti Primavera zvýšit základ daně za zdaňovací období 2019, učiní tak na řádku 40 daňového přiznání.
Příklad: Navažme na předchozí příklad a ukažme si, jak si se stejnou situací poradí účetní společnosti Bytostav a. s., jejímž účetním obdobím je hospodářský rok ...
Související předpisy SZČR