Daňové odpisy a hospodářský rok

Dle § 3 odst. 2 zákona o účetnictví (dále ZoÚ) je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců a toto účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Ukážeme si rozdílné řešení uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob uplatní hospodářský rok.

Základní principy hospodářského roku dle zákona o účetnictví

Zatímco kalendářním rokem je účetní období od 1. ledna do 31. prosince daného roku, hospodářským rokem je účetní období, které trvá 12 měsíců, ale které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Souvisí to se změnou účetního období, kterým je kalendářní rok na účetní období, kterým je hospodářský rok anebo naopak.

Hospodářský rok mohou uplatnit účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo nejsou účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem. Ustanovení § 3 odst. 5 ZoÚ stanoví, že uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmu nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období, nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastal dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně se postupuje i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok.

Z § 3 odst. 6 ZoÚ vyplývá, že uplatnit hospodářský rok lze též účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky, nebo nástupnickou účetní jednotkou nebo rozdělovanou účetní jednotkou v případě převodu jmění na společníka do 30 dnů ode dne zápisu přeměny do veřejného rejstříku.

Problematikou změny účetního období z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak se zabývaly v průběhu času dva koordinační výbory. Uveďme si některé závěry z obou dvou jednání:

1. Ze závěrů KOOV o projednání příspěvku č. 481/16.06.15 „Následná změna účetního období“ vyplývá stanovisko odsouhlasené GFŘ: Po oznámení změny účetního období jej nemůže účetní jednotka znovu měnit až do rozvahového dne, který si touto změnou určila. Účetní jednotka, která změnila účetní období, může účetní období znovu změnit až po rozvahovém dni, který vyplynul z poslední změny účetního období. Účetní jednotka tak může účetní období znovu změnit, jakmile začne nové účetní období.
2. Ze závěrů KOOV o projednání příspěvku č. 372/06.06.12 „Změna účetního období – kalendářní a hospodářský rok a navazující problematika“ vyplývají závěry odsouhlasené GFŘ:

• Za okamžik (plánované) změny účetního období se pro účely § 3 odst. 5 ZÚ v případě přechodu z kalendářního na hospodářský rok považuje první den hospodářského roku, který bude nově účetním obdobím a v případě přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok první den kalendářního roku, který bude nově účetním obdobím.
• V případě změny ve vymezení hospodářského roku (přechodu z jednoho hospodářského roku na jiný) zákon oznámení záměru změny správci daně nevyžaduje a změnu lze provést i bez tohoto oznámení.
• Účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit hospodářský rok již od okamžiku svého vzniku, pokud se tak rozhodnou do 30 dnů ode dne vzniku, a nástupnické účetní jednotky, účetní jednotky rozdělované odštěpením a přejímající společník v případě převodu jmění na společníka, pokud se tak rozhodnou do 30 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. V rámci vzájemné spolupráce lze ...