Daňové odpisy u příspěvkových organizací

Odpisy z hlediska legislativy

Daňové odpisy patří mezi nejvýznamnější daňové náklady, zároveň ale patří mezi ty, u nichž vzniká největší množství chyb a nejasností. Daňový odpis lze charakterizovat jako část vstupní ceny majetku, kterou lze zahrnout do daňových nákladů v příslušném zdaňovacím období. Odpisovat lze hmotný majetek a nehmotný majetek.

Daňové odpisy jsou daňovým nákladem (výdajem) na základě úpravy § 24 odst. 2 písm. a) ZDP. Problematika daňových odpisů je upravena v § 26 až § 33a ZDP. Základním předpokladem pro daňové odpisování je to, že se musí jednat o majetek evidovaný u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu. Bez splnění této podmínky není možné daňové odpisy provádět.

Vývoj právní úpravy

Nejdříve je vhodné uvést některé souvislosti vývoje právní úpravy. Úprava § 28 ZDP vymezující poplatníky, kteří mohou hmotný majetek odpisovat, prakticky od počátku platnosti ZDP vylučovala z tohoto okruhu příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Tyto organizace mohly uplatňovat daňové odpisy pouze u majetku, ke kterému měly vlastnické právo, nikoliv k majetku, který jim byl svěřen do správy. To byl zásadní rozdíl oproti státním příspěvkovým organizacím, protože ty byly mezi poplatníky s právem majetek odpisovat zařazeny. Daňová správa k tomuto uváděla, že důvodem tohoto odlišného přístupu bylo historicky odlišné nahlížení na vztah mezi příspěvkovou organizací a organizační složkou státu, která ji zřídila, a na vztah mezi příspěvkovou organizací územního samosprávného celku (kraje nebo obce) a tohoto územního samosprávného celku, který dotčenou příspěvkovou organizaci zřídil. Na příspěvkové organizace státu se nahlíželo jako na nedílnou součást státu s tím, že zohledňovalo odlišné právní postavení státu jako vlastníka majetku a z toho vyplývajícího specifického nakládání s tímto majetkem, oproti všem ostatním vlastníkům majetku (i obcím a krajům).

Znamená to tedy, že příspěvkové organizace zřizované územně samosprávnými celky, mohly odpisovat pouze majetek, ke kterému měly vlastnické právo.

Novela ZDP v roce 2009

Na tomto závěru nezměnila nic ani novela ZDP provedená zákonem č. 216/2009 Sb., kterou bylo do § 28 odst. 1 ZDP doplněno, že mezi poplatníky, kteří mají právo daňově odpisovat majetek, se zahrnují také organizace zřízené územním samosprávným celkem příslušné hospodařit s majetkem svého zřizovatele. K tomu ovšem MF ČR vydalo stanovisko, ve kterém vyjádřilo jednoznačný názor, že daňové odpisy hmotného majetku uplatňuje podle ustanovení § 28 odst. 1 ZDP vždy vlastník majetku. Legislativní znění textu úpravy tohoto ustanovení provedené zákonem č. 216/2009 Sb. podle názoru MF ČR pouze potvrzovalo tuto možnost výslovným uvedením dalšího typu vlastníka, a to organizace zřízené územními samosprávnými celky.