Daňové řešení výzkumu a vývoje

Co je účelem daňového řešení podpory výzkumu a vývoje?

Zákon o daních z příjmů umožňuje v rámci podpory výzkumu a vývoje poplatníkům daně z příjmů uplatnit:

• výdaje na výzkum a vývoj jako daňově uznatelné výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů při dodržení podmínek pro uznání daňových výdajů uvedených v § 24 ZDP,
• odpočet výdajů vynaložených na výzkum a vývoj od základu daně z příjmů v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, a to ve výši 100 % resp. 110 % vynaložených výdajů na výzkum a vývoj.

Tento odpočet je uplatňován především právnickými osobami, ale vztahuje se i na poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří v rámci svého podnikání provádějí výzkum nebo vývoj.

Kde najdeme příslušná ustanovení v zákonu o daních z příjmů?

Postup uplatnění odpočtu výdajů vyplývá ze znění § 34 odst. 4 a odst. 5 a především z ustanovení § 34a až § 34e ZDP. Základní vymezení pojmů výzkum a vývoj pro účely zákona o daních z příjmů vychází z § 2 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. K jednotnému postupu při uplatňování § 34 odst. 4 a odst. 5 ZDP byl vydán metodický pokyn MF ČR č. D-288, který byl zpřesněn sdělením MF ČR ze dne 1. 4. 2010 a sdělením MF ČR ze dne 3. 10. 2014. Z pokynu vyplývá následující vymezení základních pojmů pro účely uplatnění odpočtu výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu a vývoje od základu daně z příjmů:

• výzkum – výzkumem se rozumí základní výzkum nebo aplikovaný výzkum, a vývoj – tímto se rozumí experimentální vývoj,
• základní výzkum – teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi,
• aplikovaný výzkum – teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb,
• experimentální vývoj – získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je považována přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty.

Jaké jsou parametry pro uplatnění odpočtu od základu daně?

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí dle § 34a odst. 1 ZDP součet:

1. 100 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a
2. 110 % výdajů vynaložených v období na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu.

Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu rozumí doba, která končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a je stejně dlouhá jako období. Obdobím se pro účely odpočtu rozumí zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Jak lze postupovat při uplatnění odpočtu dle pokynu MF ČR č. D-288?

V bodu 14 pokynu D-288 (doplněný do pokynu sdělením MF ČR ze dne 4. 10. 2014) se uvádí, že podle § 34a odst. 1 písm. ...