Daňové zvýhodnění na dítě patří k jedné z početných slev na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Jeho správné uplatnění má však určitá pravidla a podmínky stanovené v zákonu o daních z příjmů. To platí jak pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, tak pro podnikatele nebo poplatníky s jakýmikoliv zdanitelnými příjmy.
Ukážeme si na příkladech základní řešení uplatnění správné výše daňového zvýhodnění v roce 2017 a 2018, a to v různých situacích – např. při vyživování více dětí v rámci společně hospodařící domácnosti, uplatnění daňového zvýhodnění v rámci uzavřeného manželství, uplatnění daňového zvýhodnění při soužití druha s družkou, daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů, možnosti daňového zvýhodnění při uplatnění paušálních výdajů poplatníkem.
Daňové zvýhodnění a jeho vývoj od roku 2015
Daňovým zvýhodněním na dítě se zabývají tři ustanovení zákona o daních z příjmů:
- § 35c – obecná úprava daňového zvýhodnění,
- § 35d – daňové zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,
- § 38l – způsob prokazování nároku na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a a § 35b ZDP.
Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v § 35c odst. 1 ZDP ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě z částky 17 004 Kč na 19 404 Kč ročně a dále na třetí a každé další dítě z částky 20 604 Kč na 24 204 Kč ročně. Daňové zvýhodnění na jedno dítě zůstává pro rok 2017 nezměněno a činí 13 404 Kč ročně.
Postup pro uplatnění tohoto zvýšení daňového zvýhodnění je obsahem specifického bodu 21 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. Zde se uvádí, že ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2017. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2017 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vzhledem k tomu, že zákon č. 170/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2017, při zúčtování mzdy za měsíce leden až červen 2017 počítá zaměstnavatel při stanovení měsíční zálohy na daň zaměstnance s částkou daňového zvýhodnění 1 417 Kč na druhé dítě a 1 717 Kč na třetí a další dítě a následně při zúčtování mzdy za měsíce červenec (s výplatou v srpnu) až prosinec 2017 počítá zaměstnavatel již s novou výší měsíčního daňového zvýhodnění 1 617 Kč na druhé dítě a 2 017 Kč na třetí a další dítě.
Zvýšené daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až červen 2017 bude poplatníkovi zohledněno v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, resp. v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob podané poplatníkem za zdaňovací období roku 2017. Pokud by poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti, kterému je zaměstnavatelem poskytováno měsíční daňové zvýhodnění, nepožádal po skončení roku 2017 v termínu dle § 38k odst. 5 ZDP (do 15. 2. 2018) svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo nepodá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pak nebude možné zaměstnanci doplatit zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě za měsíce leden až červen 2017. Vyplývá to ze znění § 38h odst. 9 ZDP, kde se uvádí, že nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g ZDP.
Další zákon, který se týká daňového zvýhodnění, je zákon č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákon obsahuje novelu zákona o daních z příjmů, na základě které dochází od roku 2018 k navýšení daňového zvýhodnění na jedno (první) dítě na částku 15 204 Kč za rok, resp. na 1 267 Kč měsíčně.
Vývoj daňového zvýhodnění na dítě v Kč za rok
Počet dětí
| Rok 2015
| Rok 2016
| Rok 2017
| Rok 2018
|
první dítě
| 13 404
| 13 404
| 13 404
| 15 204
|
druhé dítě
| 15 804
| 17 004
| 19 404
| 19 404
|
třetí dítě a další dítě
| 17 004
| 20 604
| 24 204
| 24 204
|
Poznámka:
V roce 2014 byla výše daňového zvýhodnění ještě jednotná ve výši 13 404 Kč ročně na každé dítě, ať se jednalo o první, druhé, třetí nebo další dítě.
Vývoj daňového zvýhodnění na dítě při výpočtu měsíční zálohy na daň v Kč
Počet dětí
| Rok 2015
| Rok 2016
| Rok 2017
| Rok 2018
|
první dítě
| 1 117
| 1 117
| 1 117
| 1 267
|
druhé dítě
| 1 317
| 1 417
| 1 617
| 1 617
|
třetí dítě a další dítě
| 1 417
| 1 717
| 2 017
| 2 017
|
Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Zákonem č. 170/2017 Sb. se nově zpřesňuje, že částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek se zvyšuje u dítěte, kterému je přiznán průkaz ZTP/P. Od zdaňovacího období 2018 se tak nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění bude prokazovat buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P. Na základě informace GFŘ ze dne 15. 6. 2017 zveřejněné na webových stránkách Finanční správy bude finanční správa pro účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2017 akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná Úřadem práce ČR o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P.
Příklad č. 1:
Zaměstnanec má na rok 2017 podepsané prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na tři vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Zaměstnavatel při výpočtu zálohy na daň za měsíce leden až červen 2017 zohlední v rámci stanovení měsíční zálohy na daň daňové zvýhodnění na vyživované děti zaměstnance ve výši 1 117 Kč + 1 417 Kč + 1 717 Kč = 4 251 Kč. Počínaje stanovením zálohy na daň za měsíc červenec 2017 pak činí měsíční daňové zvýhodnění na děti 1 117 Kč + 1 617 Kč + 2 017 Kč = 4 751 Kč. V rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění pak zaměstnavatel zohlední daňové zvýhodnění na děti ve výši 13 404 Kč + 19 404 Kč + 24 204 Kč = 57 012 Kč a rozdíl jako přeplatek na dani vyplatí zaměstnanci při zúčtování daně nejpozději za březen 2018.
V § 35c odst. 1 ZDP se uvádí, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Zákonem č. 170/2017 Sb. se od zdaňovacího období 2018 zpřesňuje na znění, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Toto zpřesnění znění zdůrazňuje, že do součtu dětí pro účely daňového zvýhodnění u konkrétního poplatníka lze zahrnout pouze děti, které jsou jeho vyživovanými dětmi.
Kdo se považuje za vyživované dítě?
Ve smyslu ustanovení § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:
- nezletilým dítětem,
- zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně – znění od roku 2018) a
- soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,
- nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
V návaznosti na vymezení vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění dle § 35 odst. 6 ZDP je pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, nutné nejdříve stanovit, které děti jsou pro poplatníka vyživované podle tohoto ustanovení zákona.
Jde-li o daňové zvýhodnění na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba nejen s tímto vnukem sdílet společně hospodařící domácnost, jak stanoví § 35c odst. 1 zákona, ale ještě je třeba, aby jeho rodiče neměli dostatečné příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na dítě uplatnit. Bude-li se např. jednat o ...