Pokuty související s kontrolními hlášeními mohou dosahovat závratných sum, kdy za nepodání jednoho kontrolního hlášení hrozí pokuta až 50 000 Kč. Spoléhat se na promíjení pokut se nemusí vyplatit, protože pro úspěch v prominutí je třeba naplnit ospravedlnitelný důvod a také splnit řadu podmínek. Pro plátce je však důležité pravidlo, do kdy může finanční úřad tuto pokutu stanovit. V případě, že by finanční úřad zaslal platební výměr k této pokutě pozdě, tak se může daňový subjekt bránit, že už došlo k zániku práva chtít pokutu uhradit. Tento článek se zabývá právě ustanovením pro časový limit pro správce daně ve věci stanovení dané pokuty. Dané pravidlo bylo také předmětem soudního přezkumu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku 1 Afs 35/2024 – 43 ze dne 5. prosince 2024.
1. Za co a jak vysoké jsou sankce spojené s kontrolním hlášením?
Nepříznivé následky ve formě pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením jsou stanoveny v ustanoveních § 101h až § 101k zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“).
V ustanovení § 101h odst. 1 zákona o DPH jsou upraveny jak situace pro uložení příslušné pokuty, tak i výše této pokuty. Správce daně uloží pokutu automaticky ze zákona, pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, a to v těchto částkách:
Ve vybraných situacích je pak tato pokuta poloviční. Na základě § 101h odst. 2 zákona o DPH platí, že se pokuta podle odstavce 1 písm. b) až d) ustanovení 101h zákona o DPH (tedy pokuty 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč) uloží v poloviční výši, pokud je:
- plátce fyzickou osobou,
- ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo
- plátce společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou, přičemž pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni (tedy po prvním dni kalendářního čtvrtletí).
Příklad č. 1
Lhůta pro podání následného kontrolního hlášení
Dne 2. listopadu 2024 zaslal správce daně plátci do datové schránky výzvu k podání následného kontrolního hlášení za zdaňovací období září 2024, jelikož správce daně údaje uvedené v řádném kontrolním hlášení posoudil a prověřil a vznikly mu pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů. Správce daně zaslal výzvu, aby plátce údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Den dodání výzvy do datové schránky je 2. listopadu 2024, přičemž plátce vstoupil do datové schránky dne 10. listopadu 2024, kdy se s písemností seznámil. Plátce DPH reagoval 25. listopadu 2024. Správce daně uložil pokutu za pozdní podání následného kontrolního hlášení. Je pokuta oprávněná?
Plátce je povinen podle ustanovení § 101g odst. 3 zákona o DPH je podat následné kontrolní hlášení do 17 dnů ode dne dodání výzvy, tedy odeslání správcem daně, nikoli ode dne doručení). V daném případě tedy bylo podáno následné kontrolní hlášení podáno pozdě a daňový subjekt bude pokutován.
Na základě ustanovení § 101h odst. 2 zákona o DPH, může správce daně uložit pokutu do výše 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení a podle ustanovení § 101h odst. 3 zákona o DPH, správce daně může uložit plátci, který nesplněním povinnosti související s ...
Související předpisy SZČR