Elektronická evidence tržeb – poslední fáze

Motto: „Jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba.“ Murphy

Od 1. května 2020 dojde k rozšíření elektronické evidence tržeb (dále jen „evidence tržeb“ nebo „EET“) na podnikatele ve všech zbývajících oblastech, kteří této povinnosti podléhají a doposud tržby neevidovali. Bude tak završeno budování systému, jenž svým rozsahem a množstvím dat, které obsahuje, představuje jeden z nejmohutnějších nástrojů Finanční správy. Jeho hlavním deklarovaným účelem bylo narovnání podnikatelského prostředí a eliminace daňových úniků v podobě krácení tržeb (především takových, které jsou realizovány v hotovosti).

Původně plánovaný náběh EET byl rozdělen do čtyř fází, přičemž jednotlivé z nich byly definovány výčtem oborů podnikání podle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností (CZ NACE). Projekt EET ale nabral několikaleté prodlení a dvě poslední fáze (řemeslné a výrobní služby) byly sloučeny do jedné. Zavádění EET bylo doprovázeno také řadou legislativních úprav a změn, mj. i v reakci na nález Ústavního soudu. Docházelo ke zpřesnění terminologie i vysvětlování pojmů a reálných situací, nejčastěji v podobě metodických návodů Generálního finančního ředitelství anebo informací zveřejňovaných na speciálních webových stránkách etrzby.cz.

Jaká je tedy současná aktuální situace a výhled pro příští měsíce zbývající do startu poslední fáze EET? Na dalších řádcích projdeme jak legislativními, tak i technickými a organizačními podmínkami souvisejícími s elektronickou evidencí tržeb. Nebudou chybět ani zkušenosti z předchozích fází, včetně výsledků kontrolních zjištění a nejčastějších problémů či pochybení.

1. Shrnutí aktuální situace

Elektronická evidence tržeb startovala v prosinci 2016 na základě zákona č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“). Od počátku bylo zřejmé, že se jedná o systém obhospodařující obrovské množství údajů. Dokumentovat to lze statistickými údaji k datu 12. ledna 2020, kdy:

• bylo zaevidováno téměř 13 miliard tržeb
• realizovalo je více než 190 tisíc podnikatelů
• bylo přiděleno přes 253 tisíc autentizačních údajů, sloužících k přístupu do systému EET na webu Finanční správy
• bylo vydáno 411 tisíc certifikátů instalovaných na koncová (pokladní) zařízení, ať již v podobě pokladen, dotykových terminálů, počítačů či serverů.

V současné době přitom přibývá v průměru mezi osmi až sedmnácti miliony evidovaných tržeb denně, nejvyšších hodnot dosahují v pátek, nejnižší bývají o víkendech Zdroj: webové stránky https://www.etrzby.cz/cs/Informace-o-provozu.

Do procesu zavádění evidence tržeb promluvila úspěšná ústavní žaloba podaná skupinou poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dne 12. prosince 2017 byl přijat nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16, který zrušil některá ustanovení klíčového zákona o evidenci tržeb a celé nařízení vlády č. 376/2017 Sb. Nařízení vlády č. 376/2017 Sb. vylučovalo některé tržby z povinnosti elektronické evidence Důsledkem bylo nejen posunutí termínů pro start třetí a čtvrté fáze EET, ale také:

• zrušení povinnosti evidovat tržby realizované prostřednictvím platebních karet
• zrušení povinnosti uvádět na účtence daňové identifikační číslo fyzické osoby, pokud tvoří jeho kmenovou část rodné číslo
• zrušení možnosti upravovat cestou pouhého nařízení vlády povinnost evidovat tržby nebo umožnit používání zjednodušeného způsobu evidence tržeb.

Po vyhlášení výše uvedeného nálezu Ústavního soudu byl několikrát učiněn pokus přijmout novely ZoET, definitivně k tomu došlo až v září roku 2019, následoval podpis prezidenta a zveřejnění ve Sbírce zákonů, od kterého se odvíjí termín zahájení poslední fáze evidence tržeb, které EET podléhají, a tím je 1. květen 2020.

2. Legislativa, metodika, informace

Stěžejním právním předpisem upravujícím elektronickou evidenci tržeb je zákon č. 112/2016 Sb.o evidenci tržeb, (dále jen „ZoET“), jehož prvotní schválení bylo současně doprovázeno změnami některých dalších předpisů (zákonem č. 113/2016 Sb.). Technické parametry EET stanoví vyhláška č. 269/2016 Sb.o způsobu tvorby podpisového a bezpečnostního kódu poplatníka, která upravuje také podobu odesílané datové zprávy obsahující evidované údaje. Datovou zprávu představuje v případě EET oznámení Dle § 18 odst. 3 ZoET se ale nejedná o podání ve smyslu § 71 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád o uskutečněné tržbě, které musí mít předepsaný formát a strukturu a musí být elektronicky podepsáno.

V srpnu roku 2016 byla zveřejněna první verze Metodického pokynu Generálního finančního ředitelství č. j.: 119930/16/7100-10114-109736 k aplikaci zákona o evidenci tržeb, která objasňuje celou řadu zákonných ustanovení a definuje některé pojmy, které nemají základ v ustálené právní ani judikaturní praxi. Metodika je dnes k dispozici ve verzi 4.0., byla několikrát doplňována a měněna, nalézt ji můžete na oficiálních webových stránkách pro EET Dostupné na https://www.etrzby.cz/cs/metodika , kde je umístěna i řada dalších dokumentů:

• Metodika výpočtu rozpočtových dopadů EET s popisem způsobu, jak byla provedena kvantifikace předpokládaných přínosů evidence tržeb
• Základní kroky k evidenci tržeb definující posloupnost a stručný obsah procesů nutných pro zahájení elektronické evidence tržeb v praxi
• Popis položek datové zprávy a příklady situací, jako jsou např. kombinovaná platba v hotovosti a kartou, prodej použitého zboží, tržby za cestovní služby, pověření a zastoupení ad.
• Příklady naplnění položek datové zprávy o evidované tržbě I a II (např. reklamace a výměna zboží, řešení vratných záloh, režim přenesení daňové povinnosti, nabíjení a čerpání kreditu, zaokrouhlování, spropitné atd.)
• Vysvětlení pojmu minoritní činnost pro určení fáze, kdy vzniká povinnost začít evidovat tržby v případě kombinace několika různých činností
• Stanovisko k určení okamžiku uskutečnění evidované tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu týkající se především e-shopů
• Řešení některých nestandardních situací při evidenci tržeb jako je výpadek internetu, nefunkční pokladní zařízení, překročení mezní doby odezvy apod.
• Webová aplikace Elektronická evidence tržeb, což je v podstatě stručný manuál pro použití příslušné části portálu Finanční správy (tzv. EPO)
• Nápověda k webové aplikaci Elektronická evidence tržeb, dokument představuje podrobný popis způsobu ovládání, vyplňování a používání příslušné části portálu Finanční správy (tzv. EPO)
• Leták Autentizační údaje se stručným popisem, k čemu tyto údaje slouží a jak je lze získat
• Leták Informace o kontrolách s popisem cíle, obsahu a průběhu kontrol EET prováděných orgány celní správy a Finanční správy ČR. Jsou zde také vyobrazeny vzory služebních průkazů, kterými se musejí pracovníci prokázat.
• Leták EET a spolky
• Vzorová účtenka splňující požadavky dle zákona o evidenci tržeb
• Vzorová účtenka – zvláštní režim evidence tržeb přináší popis papírových účtenek vydávaných při evidenci tržeb za splnění podmínek pro zvláštní režim
• Pojem „plátce prostřednictvím příjemce“ je výkladový dokument k dnes již neexistujícímu ustanovení § 5 písm. b) ZoET
• Archiv obsahuje již neaktuální dokumenty anebo dřívější verze, které byly nahrazeny novějšími.

Jak vyplývá z výše uvedeného výčtu, neobešlo se zavádění EET bez problémů, nejasností a výkladových nejistot. Některé koneckonců přetrvávají dodnes.

Pomoci s řešením konkrétních situací mohou i informace souhrnně zveřejňované Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR na webových stránkách eltrzby.cz.

3. Vše o EET

Podstatnými otázkami je vždy posouzení, zda elektronické evidenci podléhá daný subjekt a dále zda je povinen evidovat konkrétní tržbu, kterou přijímá. Záleží přitom nejen na tom, jakým způsobem je realizována, ale i na tom, za jakých podmínek k tomu dochází.

3.1. Kdo je povinen evidovat tržby

Podle ustanovení § 3 odst. 1 ZoET je subjektem evidence tržeb poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo právnických osob. Tím dochází k omezení pouze na ty subjekty, jejichž příjmy podléhají českému zákonu č. 586/1992 Sb.o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Viz § 2 a § 17 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů Z působnosti zákona jsou tedy vyjmuti např. podnikatelé, kteří nemají na území České republiky sídlo ani stálou provozovnu a ani příjmy se zdrojem na území ČR.

Na rozdíl od předchozího znění ZoET je předmětem EET pouze evidovaná tržba uskutečněná poplatníkem na území České republiky, nikoli v zahraničí. Takže v případě, kdy poplatník uskuteční tržbu mimo naše území, nemusí ji evidovat.

V § 12 ZoET jsou vyjmenovány tržby vyloučené z evidence, patří mezi ně mimo jiné tržby:

• státu
• územních samosprávných celků
• příspěvkových organizací
• České národní banky
• držitelů poštovní licence
• bank, včetně zahraničních
• spořitelních a úvěrních družstev
• pojišťoven a zajišťoven
• investičních společností a investičních fondů
• obchodníků s cennými papíry
• centrálního depozitáře
• penzijních společností
• penzijních fondů.

Ze znění zákona tak plyne, že např. obce či kraje nemusí evidovat žádné tržby, a to ani v případě, že se jedná o příjmy z činnosti nesoucí znaky podnikání, např. prodej suvenýrů nebo potřeb pro turisty. Za podnikání se přitom považuje výdělečná činnost vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Viz § 420 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Jiná situace by ale mohla nastat v případě, že např. územní samosprávný celek bude v postavení osoby, která přijímá tržby jménem a na účet jiného poplatníka nebo na základě pověření, přičemž se jedná o tržby, které podléhají povinnosti elektronické evidence. Takže pokud bude zmíněný prodej suvenýrů v informačním turistickém centru obce probíhat z pověření jejich výrobce – podnikatele, podléhají tržby EET.

Zákon připouští možnost, aby tržby evidoval jiný subjekt než ten, na jehož účet plynou, jedná se o nepřímé zastoupení, při kterém tržby eviduje poplatník jednající svým jménem na účet jiného subjektu. Evidencí tržeb také může poplatník pověřit někoho jiného, čímž dojde k přenesení povinností na pověřeného poplatníka, pokud si nedojednají smluvně jinak. Obdobně lze sjednat pověření v situaci, kdy evidovaná tržba plyne více poplatníkům, např. v případě spoluvlastnictví nebo podnikání v rámci společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity).

3.2. Které tržby je nutno evidovat

Tržba, která podléhá povinné evidenci, musí naplňovat jednak formální náležitosti pro evidovanou tržbu uvedené v § 5 ZoET a dále založit rozhodný příjem definovaný v § 6 ZoET. Za evidovanou tržbu se přitom považuje nejen standardní úhrada za zboží, služby apod., ale i platba, která „je určena k následnému čerpání nebo zúčtování“ anebo představuje „následné čerpání nebo zúčtování platby“. Touto formulací jsou míněny případy nabití např. čipových karet, elektronických nebo USB peněženek, kupónů, voucherů apod. V takových případech se tedy (při splnění náležitostí evidované tržby) eviduje jak „nabití“ kreditu na peněžence nebo kartě, tak i jeho čerpání při následném uplatnění platebního instrumentu nákupem zboží či služeb. Aby nedocházelo k duplicitám v evidenci tržeb, obsahují datové zprávy odesílané v těchto případech jako oznámení o evidované tržbě speciální kódy, které specifikují, o jakou transakci se jedná.

3.2.1. Formální náležitosti

Formální náležitosti evidované tržby jsou naplněny především způsobem úhrady, elektronická evidence se týká tržeb:

• v hotovosti,
• šekem,
• směnkou,
• prostředky určenými k platbě zboží nebo služeb v prostorách vydavatele nebo úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží či služeb (viz např. poukázky v příkladu č. 3),
• formou obdobnou některému z předchozích způsobů.

Díky citovanému nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 se již EET nevztahuje na tržby uskutečněné s využitím platebních karet. Není přitom důležité, zda je pokyn k platbě dán bance držitele karty prostřednictvím terminálu u obchodníka nebo s využitím platební brány (jako je GoPay, PayU ad.). Obdobně nepodléhá evidenci tržeb ani:

• zápočet pohledávek
• platba převodem mezi účty
• vklad hotovosti ve prospěch účtu
• platba prostřednictvím poštovní poukázky, kdy provozovatel poštovních služeb převede platbu, která byla poplatníkovi poukázána prostřednictvím poštovní poukázky, přímo z účtu na účet. Povinnost evidovat tržbu by nastala v případě, že by provozovatel poštovních služeb předal poplatníkovi takové platby v hotovosti (resp. obdobnými formami).

Ve smyslu EET se účtem rozumí účet vedený u osoby oprávněné poskytovat platební služby podle zákona o platebním styku (banky včetně zahraničních, spořitelní a úvěrní družstva, ČNB ad.). Zákon č. 370/2017 Sb. o platebním styku Evidenci tržeb nepodléhají ani přednabité karty s kreditem poskytované některými telefonními operátory, tato služba je považována za platební službu nepodléhající EET.

ZoET definuje, že k naplnění formálních náležitostí evidované tržby dojde i započtením kauce nebo obdobné jistoty složené způsobem podléhajícím EET. Typickými příklady je započtení v hotovosti zaplacené kauce nebo její části na poškození, zničení anebo ztrátu věci z půjčovny. Je ale nutno odlišit od kauce platbu zálohy, např. v podobě rezervačního poplatku uhrazeného hotově, která evidenci tržeb podléhá.

Vlastní tržbu nemusí ovšem inkasovat přímo poskytovatel služby nebo zboží, typickým příkladem jsou dobírky, kdy je nutno rozlišit následující situace:

• Vlastní doprava – poplatník má vlastní rozvoz a dopravuje zákazníkovi zboží až domů, ten ho na místě zaplatí v hotovosti. Pracovník předávající zboží a inkasující peníze musí být vybaven přenosným zařízením, odeslat údaje o tržbě do EET a zákazníkovi předat účtenku s údaji poplatníka.
• Dopravce jako prostředník – poplatník nemá vlastní rozvoz, využívá služeb přepravních společností jako PPL, DPD, Česká pošta ad. Tyto firmy jsou prostředníkem a nemají povinnost evidovat platby, které vybraly od zákazníků. Pokud předávají vybrané tržby převodem z účtu na účet nebo vkladem ve prospěch účtu, nevzniká vůbec povinnost evidovat tržby.
• Přímé zastoupení – poplatník má s dopravcem mandátní nebo obdobnou smlouvu, převzetí platby od zákazníka provádí dopravce jeho jménem a v jeho prospěch. Pokud je platba provedena způsobem zakládajícím povinnost evidence tržeb, vystavuje účtenku a odesílá zprávu s údaji poplatníka, nebo pokud došlo ke vzniku pověření evidováním tržeb, uvede dopravce své údaje a dále DIČ pověřujícího poplatníka.
• Nepřímé zastoupení – poplatník má s dopravcem komisionářskou nebo obdobnou smlouvu. Dopravce přebírá od zákazníka peníze svým vlastním jménem ve prospěch poplatníka, eviduje tržbu a na účtence uvede své vlastní údaje.

V případě veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se z pohledu naplnění znaků rozhodného příjmu posuzuje, zda se jedná o příjem, který je předmětem daně z příjmů u společníka. Tržby pak eviduje sama společnost, nikoli společníci v.o.s. ...