Novela zákona o elektronické evidenci tržeb

Elektronická evidence tržeb je řešena zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon o EET“).

Územní působnost

Podle § 3 zákona o EET je subjektem evidence tržeb poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo právnických osob. Tímto poplatníkem se rozumí jak daňový rezident České republiky, tak daňový nerezident.

Předmětem evidence tržeb je příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob, nebo z podnikání v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob. Jedná se o příjem podle zákona o daních z příjmů. Povinnosti evidence tržeb tak podléhají všechny tržby, které poplatníkům zakládají rozhodný příjem.

Novelou zákona o EET bylo upraveno, že předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka uskutečněné na území České republiky.

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu

V reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/16 byla v § 5 zrušena jako platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu, platba, která je uskutečněna bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat.

Jedná se o platby kartou poskytnuté v kamenné provozovně poplatníka jak přes platební terminál, tak přes internet.

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu ale stále splňuje platba, která je uskutečněna prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb.

V těchto případech se jedná o platby pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kuponů, voucherů a jiných podobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejprve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit.

Může se také jednat o omezenou síť, kdy je prostředek určen pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách vydavatele prostředku nebo úzce vymezenému okruhu dodavatelů, nebo může být omezená síť vymezena okruhem zboží a služeb, které lze pomocí daného prostředku zakoupit, nebo je možná kombinace těchto typů, kdy je omezený okruh dodavatelů a současně omezený okruh zboží nebo služeb.

Například pokud obchodník vydá určitou předplacenou kartu, se kterou lze hradit nákupy u všech obchodníků majících prodejnu v určitém nákupním centru za předpokladu, že při jednotlivých nákupech zboží jsou z této karty strhávány příslušné prostředky.

Nejedná se ale o případy, kdy obchodník prodá zákazníkovi poukaz na konkrétní zboží nebo službu, které si zákazník později s tímto poukazem vyzvedne. Při nákupu takového poukazu dojde k zaplacení kupní ceny a při následném vyzvednutí konkrétního zboží nebo čerpání služby se nejedná o „čerpání“ kreditu, ale pouze odběr již zaplaceného zboží či služby. Tímto postupem nedochází k „nabití“ prostředků.

Evidenci tržeb podléhají platby obdobné platbám v omezené síti, jako jsou platby uskutečněné pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kuponů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, kterými se může platit pouze u toho subjektu, který je vydal. Jedná se o případy, kdy vydavatel vydá prostředek, kterým lze hradit zboží nebo služby pouze u tohoto vydavatele a v jeho provozovnách.

Lze tedy shrnout, že formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňují jakékoli platby uskutečněné pomocí prostředků, jako jsou elektronické peněženky, čipové karty, kupony, vouchery a jiné obdobné instrumenty, a to jak v tzv. omezené síti, tak u jednotlivého vydavatele.

Nepřímé zastoupení

V souvislosti se zavedením zvláštního režimu pro evidování tržeb bylo v případě nepřímého zastoupení doplněno pravidlo, podle kterého tržbu, kterou přijme poplatník jednající svým jménem na účet jiného, nelze evidovat ve zvláštním režimu.

Nepřímý zástupce nemůže nikdy evidovat tržby ve zvláštním režimu, a to bez ohledu na to, v jakém režimu eviduje své vlastní tržby, i bez ohledu na to, v jakém režimu eviduje tržby poplatník, kterého zastupuje.

Z toho vyplývá, že pokud nepřímý zástupce získá povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu, platí toto povolení pouze pro evidování tržeb, které přijímá on na svůj účet.

Tržby, které nepřímý zástupce přijímá v nepřímém zastoupení, eviduje v běžném režimu nebo na základě vydaného povolení ve zjednodušeném režimu podle § 10 odst. 1 zákona o EET. Ve zjednodušeném režimu se jedná o tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob nebo v případě, kdy je evidování běžným způsobem znemožněno.

Dále bylo do zákona o EET doplněno, že evidovanou tržbou poplatníka, na jehož účet bylo jednáno, je také platba plynoucí mu následně od poplatníka, který jednal svým jménem na jeho účet, pokud splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a v okamžiku přijetí poplatníkem, který jednal svým jménem na jeho účet, založila rozhodný příjem. Jde o případ, kdy poplatník jedná jako komisionář a předává získané prostředky poplatníkovi komitentovi.

Platba je evidovanou tržbou, pokud splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu, uvedené v § 5 zákona o EET, tedy například pokud komisionář platí komitentovi v hotovosti. Pro posouzení splnění formálních náležitostí je přitom rozhodný způsob uskutečnění platby komisionáře komitentovi, nikoli způsob uskutečnění platby třetí osoby komisionáři.

Platba je evidovanou tržbou v okamžiku, kdy ji přijme komisionář od třetí osoby, protože v tomto okamžiku vznikl rozhodný příjem komitentovi.

Při předání těchto prostředků komisionářem komitentovi již rozhodný příjem komitentovi nevzniká a není tedy splněn materiální znak evidované tržby.

Pověření k evidování tržeb

Problematika pověření k evidování tržby byla z důvodů výkladových problémů upravena tak, že poplatník, který je k evidování tržby pověřen, má povinnost evidovat tržbu poplatníka, který ho evidováním tržby pověřil, odpovídá také za porušení této povinnosti a plní i ostatní povinnosti poplatníka, který ho evidováním tržby pověřil a ...