eNeschopenka

Úvodem

Dne 1. července 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 164/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpis, a některé další zákony. Tím byly završeny práce MPSV na projektu eNeschopenky.

Zákon č. 164/2019 Sb., sestává celkem z pěti částí, takže kromě zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, novelizuje i další tři zákony (poslední pátá část je účinnost). Jedná se o zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, o zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a další související zákony a o zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Jedná se zákon, který v sobě zahrnuje dva sněmovní tisky. Jako první předložila totiž vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (sněmovní tisk 204). Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (sněmovní tisk 333) se při projednávání v Poslanecké sněmovně opozdil a hrozilo, že nenabude účinnosti tak včas, aby Česká správa sociálního zabezpečení s dostatečným předstihem (minimálně 6 měsíců) byla schopna zavést eNeschopenky v plném rozsahu v termínu 1. ledna 2020. Proto byl sněmovní tisk 333 překlopen do sněmovního tisku 204.

Výsledkem je zákon, který provádí novely obou předpisů – tedy zákona o nemocenském pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a jeho novel.

Novela zákona č. 259/2017 Sb., a novela zákona č. 92/2018 Sb. nabyly účinnosti dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, tedy 1. července 2019. Zbývající části zákona (především novela zákona č. 187/2006 Sb.) nabývají účinnosti 1. ledna 2020. Výjimkou jsou pouze dvě ustanovení, která nabývají účinnosti až 1. ledna 2022.

Změna zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb.

Je známo, že od 1. ledna 2019 měla být zavedena fakultativní elektronická forma rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě pro účely poskytování nemocenského z nemocenského pojištění, a to na základě zákona č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon představoval původně jen tzv. technickou novelu základních zákonů v oblasti sociálního pojištění, tj. zákona pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona o důchodovém pojištění a zákona o nemocenském pojištění, kdy se upravovala či zpřesňovala jednotlivá ustanovení těchto zákonů především v návaznosti na poznatky a požadavky praxe.

Změny, které se týkají eNeschopenky, nebyly součástí původního vládního návrhu tohoto zákona. Právní úprava eNeschopenky byla na základě pokynu tehdejšího vedení MPSV do zákona o nemocenském pojištění vložena až dodatečně, a to formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Tento poslanecký pozměňovací návrh přitom připravilo MPSV. Tehdejší vedení MPSV koncem roku 2016 rozhodlo, že dosavadní práce na projektu eNeschopenky budou urychleny a že by tento projekt měl být schválen ještě do konce volebního období v roce 2017 tak, aby mohl být v praxi realizován od 1. ledna 2019. Jedinou legislativně schůdnou cestou k zajištění požadované právní úpravy byla proto cesta poslaneckého pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu projednávaného zákona, protože z časového hlediska vzhledem ke končícímu volebnímu období již nebylo reálné vypracovávat návrh zákona a projednávat jej standardním legislativním postupem.

Návrh právní úpravy eNeschopenky byl z uvedených časových důvodů zpracován urychleně a neprošel řádným legislativním procesem. K navrhované právní úpravě eNeschopenky neproběhlo standardní připomínkové řízení ani procedura hodnocení dopadů regulace (RIA). Poměrně složitá problematika posuzování dočasné pracovní neschopnosti a pohybu dokladů u základní a nejčastější dávky systému nemocenského pojištění tak byla formou novely zákona o nemocenském pojištění vkládána bez širší odborné diskuse. Návrhy právní úpravy eNeschopenky sice MPSV urychleně konzultovalo se služebními orgány nemocenského pojištění včetně zástupců zpravodajských služeb, tato spolupráce však samozřejmě nemohla řádné připomínkové řízení nahradit. Rychlost přípravy rovněž způsobila, že potřebná koordinace se služebními orgány provádějícími nemocenské pojištění příslušníků ozbrojených sil a sborů byla provedena pouze na základní úrovni s tím, že řada otázek podrobnějšího charakteru musela být odložena k vyřešení až v průběhu konkrétní technické realizace projektu eNeschopenky.

Brzy se proto ukázalo, že uvedený způsob prosazení právní úpravy eNeschopenky a právní úpravy změny Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí (JISPSV) neumožnil provedení řádného legislativního procesu a že tento deficit je při zachování v současnosti platné právní úpravy eNeschopenky neodstranitelný. Schválená úprava nebyla bezchybná, zejména některá ustanovení nebyla z hlediska praktického provádění dostatečně konkretizována (např. způsob zapojení ostatních orgánů sociálního zabezpečení, včetně jejich vlastních „portálů“), a bylo proto potřebné úpravu znovu posoudit a rozpracovat. Jako nejlepší možnost se proto jevilo současnou právní úpravu eNeschopenky zrušit a nahradit novou právní úpravou, která bude přijata standardním legislativním postupem formou návrhu zákona, který by byl též řádně projednán.

V důsledku všech uvedených faktorů a vzhledem k aktuálnímu stavu faktické realizace projektu „eNeschopenka“, který byl dán též způsobem vzniku tohoto projektu a nevhodně zvoleným datem účinnosti právní úpravy, byl projekt eNeschopenky k datu 1. ledna 2019 již neproveditelný.

Z toho důvodu MPSV předložilo Parlamentu návrh zákona, který v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ruší v jednotlivých článcích zákona č. 259/2017 Sb. ty novelizační body, které se vztahují k eNeschopence a k rozšíření JISPSV. Zároveň se zrušuje se přechodné ustanovení, které se vztahuje k přechodu na eNeschopenku. Dále se pak zrušují ty novelizační body, které se v tzv. opravné novele podle zákona č. 92/2018 Sb. týkaly zákona o nemocenském pojištění a úprav podle zákona č. 259/2017 Sb.

Všechny tyto změny nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona č. 164/2019 Sb. ve Sbírce zákonů – tedy 1. 7. 2019. Důvod je praktický, aby bylo možné zavést projekt eNeschopenky v plném rozsahu 1. 1. 2020, musí mít Česká správa sociálního zabezpečení minimálně půl roku času na plné uvedení služby eNeschopenky do provozu.

V návaznosti na tuto právní úpravu již Česká správa sociálního zabezpečení s určitým předstihem (od 3. 6. 2019) zpřístupnila tzv. testovací prostředí pro eNeschopenku. Jedná se zejména o službu pro vývoj komunikace s lékařskými softwary. Testovací identifikátory jsou shodné, jako se používají při komunikaci se systémem eReceptu.

Hlavní změny

Předkládaným návrhem se proto podstatně zkracuje interval mezi rozhodnutím lékaře o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti a okamžikem, kdy je tato skutečnost sdělena příslušné OSSZ.

K tomu slouží dvě opatření:

• Zkracuje se lhůta, v níž ošetřující lékař zasílá rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušnému orgánu nemocenského pojištění tak, že nově tak bude povinen učinit nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tím dojde ke zrychlení minimálně o dva kalendářní dny, někdy však i více, neboť např. v případě dočasné pracovní neschopnosti, o jejímž vzniku rozhodl ošetřující lékař ve čtvrtek, může v současné době odeslat rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti až v úterý následujícího týdne, zatímco podle navržené právní úpravy tak bude muset učinit nejpozději v pátek, rozdíl tedy činí 4 kalendářní dny.
• Zavádí se povinnost poslat hlášení o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti výlučně elektronickou formou. Tím dojde ke zrychlení o čas věnovaný poštovní přepravě, současně dojde i k úspoře času při vlastním zpracování těchto hlášení v rámci ČSSZ/OSSZ, neboť povinně elektronická forma umožní automatické „překlápění“ takto zaslaných hlášení do evidencí vedených orgány nemocenského pojištění.

Zkrácení lhůty pro zaslání rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti je zavedeno jako všeobecné opatření, tj. bude realizováno jak v „civilní sféře“, kdy ošetřující lékař oznamuje vznik nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ, tak i při posuzování dočasné pracovní neschopnosti příslušníků ozbrojených sil a sborů, kdy ošetřující lékař oznamuje vznik nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušnému služebnímu orgánu. Při provádění nemocenského pojištění příslušníků totiž platí, že dávky nemocenského pojištění jim vyplácí příslušné služební útvary („zaměstnavatelé“). Pro hlášení o dočasné pracovní neschopnosti zasílané ošetřujícími lékaři vůči služebním orgánům nemocenského pojištění provádějícím nemocenské pojištění platí, že tato hlášení ošetřující lékaři zasílají přímo příslušným služebním orgánům:

• příslušníků, tj. vojáků z povolání, vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, a
• odsouzených osob, tj. odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených ...