Evidence pracovních úrazů

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech vyplývající ze zákoníku práce

Šetření pracovních úrazů má bezprostřední vazbu na prevenci rizik, jejíž právní zásady jsou obsaženy zejména v § 102 ZP. Veškeré principy prevence rizik – byť se na první pohled jeví jako obecné a zaměstnavatelům a zaměstnancům zcela samozřejmé – mají obrovský význam pro praxi. V okamžiku, kdy vznikne škoda – zejména škoda na zdraví zaměstnance – je nedílnou součástí posouzení celkové situace a všech okolností, zjištění toho, jak byly dodrženy všechny zásady BOZP. A právě porušení základních principů BOZP bývá v praxi nejčastějším důvodem vzniku škody ať na jedné či druhé straně pracovněprávního vztahu. Nejvážnější důsledky má nedodržení zásad BOZP v případech vzniku pracovních úrazů.

Základem právní úpravy šetření příčin a okolností pracovních úrazů je § 105 ZP, který ve shodě s článkem 9 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 89/391/EHS upravuje evidenci pracovních úrazů v souladu s evropskou legislativou. Prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Šetření pracovních úrazů

Prvořadou povinností podle § 105 ZP je objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu a tato povinnost je uložena nejen zaměstnavateli postiženého zaměstnance, ale i zaměstnavateli, u něhož k pracovnímu úrazu došlo. To jsou v praxi zejména ty případy, kdy zaměstnanec vyslaný na služební cestu k jinému zaměstnavateli utrpí při práci u zaměstnavatele pracovní úraz v důsledku porušení bezpečnostního předpisu např. zaměstnancem dotyčného zaměstnavatele.

Znamená to tedy, že i zaměstnavatel, v jehož prostorách nebo na jehož pracovištích došlo k úrazu cizího zaměstnance, musí provádět vyšetřování příčin a okolností vzniku úrazu.

Je proto důležité si uvědomit zásadní princip § 105 ZP, že povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu není již odvozena pouze z pracovněprávního vztahu zaměstnavatel–zaměstnanec, ale že ji má každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích dojde k pracovnímu úrazu.

I pro zaměstnavatele, u něhož došlo k úrazu „cizího“ zaměstnance, platí povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu, vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, které se na jeho pracovištích staly. Nicméně tento zaměstnavatel pracovní úraz poškozeného zaměstnance nehlásí orgánům a institucím vyjmenovaným v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., on pracovní úraz pouze bez zbytečného odkladu nahlásí zaměstnavateli dotyčného zaměstnance a podle věty druhé § 105 odst. 1 ZP mu umožní účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.

Povinnosti zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele poškozeného zaměstnance znamená povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, vyhotovit záznam o úrazu i nadále

• vést dokumentaci o všech pracovních úrazech s pracovní neschopností delší 3 kalendářní dny,
• vést evidenci v knize úrazů o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny,
• ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím a přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů.

Zaměstnavatel musí šetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a dále za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP.

K pojmu pracovní úraz

Podle definice pojmu pracovní úraz obsažené v ustanovení § 271k odst. 1 a 2 ZP je pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Za pracovní úraz se považuje i úraz utrpěný pro plnění pracovních úkolů.

Tato definice vychází z konstantní judikatury, která charakterizuje úraz jako poruchu na zdraví, která byla zaměstnanci způsobena nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Pro vlastní úrazový děj je typická jeho neočekávanost. K úrazu dochází buď náhlým působením zevních sil (např. pádem břemena na zaměstnance), nebo působením vlastní tělesné síly (např. zakopnutí, upadnutí apod.). Za pracovní úraz se považuje i poškození zdraví způsobené chemickými riziky (poleptání kyselinou, akutní otrava kouřovými zplodinami apod.). Dále jde o poškození zdraví fyzikálními riziky (např. ozáření), ale také o poškození zdraví biologickými riziky (většinou napadení a následná smrt způsobená agresivním virem jako např. píchnutí znečištěnou injekční stříkačkou, ebola, tropické horečky apod.). Nemusí jít tedy výlučně o tělesné zranění, ale o jakékoliv jiné porušení zdraví. V pochybnostech bude věcí znaleckého posudku, aby se prokázala tzv. příčinná souvislost mezi úrazem a např. neobvyklým a nadměrným zvýšením třeba i duševní námahy. Úrazem tedy může být za určitých okolností i infarkt myokardu, kýla, úžeh, úpal, encefalitida, lymeská borrelióza (zejména u zaměstnanců pracujících v zemědělství nebo v lesnictví), poškození meziobratlových plotének apod.

Druhou složkou pojmu pracovní úraz je plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislosti s ním. Sám obsah tohoto pojmu je velice široký. Detailně je rozpracován v § 273 a § 274 ZP. Podrobný výklad těchto ustanovení je však nad rámec tohoto článku.

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. stejně jako jeho předchůdce nařízení vlády č. 494/2001 Sb. ještě nad rámec zákoníku práce definuje pojem smrtelný pracovní úraz pro účely hlášení úrazů podle tohoto nařízení. Smrtelným pracovním úrazem se v té souvislosti rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do jednoho roku. Tato definice, tak jak je zde uvedena, platí pouze pro účely tohoto nařízení vlády, tedy pro účely hlášení a evidence pracovních úrazů v návaznosti na mezinárodní statistiku pracovní úrazovosti, pro účely odškodňování pracovních úrazů nemá žádný praktický význam.

Při vyšetřování příčin pracovních úrazů se doporučuje dodržovat tyto zásady:

1. Příčinu je zapotřebí zjistit přímo na místě. Ustanovení § 105 odst. 1 ZP ukládá každému zaměstnavateli „bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu“ do doby ukončení šetření. Je bezpochyby, že tuto podmínku by zaměstnavatel nemohl splnit, kdyby k zjišťování příčin pracovního úrazu nepřistoupil skutečně bez zbytečného odkladu, zejména proto, že se podmínky na pracovišti rychle mění chodem výroby nebo že by mohlo dojít i k úmyslnému odstranění doličných předmětů.

2. Zaměstnavatel musí zajistit osobní účast vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího střediska apod.) postiženého a ostatních osob vyjmenovaných v § 105 odst. 1 ZP, tj. zástupce odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP, jejichž vyjádření musí být respektováno.

3. Zaměstnavatel musí bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele postiženého zaměstnance a umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku úrazu.

4. Zaměstnavatel musí přistoupit k výslechu osob. Přitom musí být vyslechnut nejprve postižený zaměstnanec (pokud je toho schopen), dále svědci úrazu, eventuálně spolupracovníci a příslušný vedoucí zaměstnanec postiženého zaměstnance, neboť jeho odpovědnost za kontrolu zajištění stavu BOZP podřízených vyplývá z § 101 odst. 2 ZP. Jde především o to, aby každý z účastníků měl možnost vylíčit situaci na pracovišti v den, resp. přímo v době úrazu, podat svědectví o vybavení postiženého zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky, aby mohl uvést svůj názor na úroveň školení, zácviku a úroveň dozoru nad BOZP na pracovišti atd. Je též zapotřebí zjistit, jak zněl pracovní příkaz nadřízeného, zda postiženého zaměstnance před zahájením některých rizikových činností dostatečně informoval o tom, jak si má počínat apod., případně, zda byl vydán písemný příkaz, je-li to nutné nebo to vyplývá z právních předpisů.

5. Zaměstnavatel musí soustředit příslušné doklady

• o kvalifikaci postiženého, jeho zaškolení a praktickém výcviku na pracovišti,
• o seznámení postiženého zaměstnance s předpisy k zajištění BOZP, jež musí při své práci dodržovat – § 31 ZP,
• o zdravotním stavu postiženého, tj. byl-li na pracoviště zařazen v souladu s lékařským posudkem (zejména při práci v noci) – § 103 odst. 1 písm. a) ZP, o vybavení zaměstnance ...