Evidence tržeb ve zvláštním režimu

S účinností od 1. 5. 2020 umožnila novela č. 256/2019 Sb. k zákonu o evidenci tržeb nově některým právnickým a fyzickým osobám evidovat hotovostní tržby v tzv. zvláštním režimu, tj. s využitím papírových bloků účtenek. V dnešním článku se na tento režim podíváme blíže a popíšeme si i postup, jak o něj na finančním úřadě zažádat.

Zvláštní režim obecně

Jádrem tohoto režimu je v části druhé zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jako “ZoET”), v hlavě IV. zcela nový oddíl 3, který upravuje evidenční povinnost poplatníka pro zvláštní režim. Tato úprava reflektuje závěr Ústavního soudu z 12. 12. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 (publikovaný ve Sbírce listin dne 16. 1. 2018 jako nález č. 8/2018 Sb.) omezit nepřiměřenou zátěž elektronické evidence tržeb kladenou na podnikatele s malým rozsahem podnikatelské činnosti.

Podle § 23a odst. 1 ZoET je poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob, kterému bylo správcem daně vydáno povolení k evidenci tržeb ve zvláštním režimu, povinen vystavit účtenku z bloku účtenek nejpozději při uskutečnění evidované tržby, zaevidovat stejnopis této účtenky, zachovat jej pro případ kontroly až do uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů za příslušné období a jednou za kalendářní čtvrtletí podat správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu. Na tohoto poplatníka se rovněž vztahují další klasické povinnosti např. oznámení údajů o provozovně správci daně, vyvěšení informačního oznámení o evidování tržeb v provozovně nebo pravidla k provádění storna a oprav.