Formy evidence příjmů fyzických osob

1. Úvod

Podíváme-li se na příjmy fyzické osoby, zjistíme, že se jedná o velice pestrou škálu. V tomto příspěvku se samozřejmě zaměříme na pohled účetní a daňový. Na úvod nutno říci, že se skutečně jedná o dvojí pohled. Nelze oba pohledy sloučit v jeden. Specifikum problematiky fyzických osob na rozdíl od právnických osob spočívá v tom, že vyjdeme z právní úpravy daní z příjmů a teprve následně se u některých fyzických osob dopracujeme k závěru, zda daná fyzická osoba má povinnost vést účetnictví.

Podle zákona o daních z příjmů rozlišujeme pět druhů příjmů fyzických osob, které lze uspořádat do tabulky následovně:

Vzhledem ke skutečnosti, že od roku 1993 do roku 2013, tj. 20 let se používaly pro daňové účely pořád stejné pojmy, uvádíme v tabulce názvy jednotlivých druhů příjmů platné do roku 2013 a nové pojmosloví platné od roku 2014. V dalším textu budeme samozřejmě používat stávající platné pojmosloví, tzn. pojmy platné od roku 2014.

Pro výpočet daňové povinnosti fyzické osoby vycházíme z celkového základu daně, který se skládá z tzv. „dílčích základů daně“. Pro každý jednotlivý druh příjmů jsou stanovena samostatná pravidla pro výpočet základu daně a tedy i pro evidenci jednotlivých zdanitelných příjmů a daňově uznatelných výdajů (viz § 6 až § 10 zákona o daních z příjmů).

Poznámky k tabulce:

DZD - dílčí základ daně

Daňová ztráta podle § 7 a § 9 nemůže snížit dílčí základ daně podle § 6.

Za účelem zjištění základu daně z příjmů a daně z příjmů existují různé formy evidence příjmů a výdajů.

V dalším textu se zaměříme na příjmy ze samostatné činnosti, tj. příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů.

Příjmem ze samostatné činnosti je

1. příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
2. příjem ze živnostenského podnikání,
3. příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b),
4. podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.

Příjmem ze samostatné činnosti je dále

1. příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
2. příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
3. příjem z výkonu nezávislého povolání.

Mezi příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) patří například příjmy znalců, tlumočníků, příjmy z činnosti insolvenčního správce atd., neboť se jedná o příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů, tedy příjmy z podnikání neuvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) a b). Dále sem patří např. příjmy advokátů, lékařů, architektů, daňových poradců, auditorů (samozřejmě pokud nejsou tyto činnosti vykonávány jako závislá činnost).

Do těchto příjmů od roku 2014 patří i příjmy správce svěřenského fondu, příjmy likvidačního správce a příjmy správce pozůstalosti.

V důvodové zprávě k novele zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2014 bylo uvedeno, že „Činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti“ je činností, ze které tyto příjmy plynou obvykle (tzn. není rozhodující, zda tyto příjmy plynou aktuálně, ale zda se jedná o činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zpravidla).

Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odstavci 2 písm. a) zákona o daních z příjmů.

Ve vazbě na příjmy ze samostatné činnosti je určitě vhodné dodat, že účelem zákona o evidenci tržeb (zákon č. 112/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je právě podpora výběru daní z těchto příjmů. V této souvislosti uvádíme, co je tzv. „rozhodným příjmem“, tedy příjmem, který u fyzické osoby podléhá elektronické evidenci tržeb. Je jím příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,
2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo
3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

Elektronická evidence tržeb se tedy váže na obsahovou náplň řádku č. 101 v příloze č. 1 daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob, a to v případě, že fyzická osoba při tvorbě dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů bude uplatňovat skutečně vynaložené výdaje (tzn. je v režimu „daňové evidence“) nebo výdaje stanovené procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje).

2. Formy evidence příjmů ze samostatné činnosti

2.1. Záznamní povinnost

Neuplatní-li fyzická osoba při tvorbě dílčího základu daně ze samostatné činnosti skutečné výdaje, tj. výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, může uplatnit výdaje, které se stanoví procentem z příjmu, tak zvaně „paušální výdaje“, a to ve výši

1. 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč,
2. 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
3. 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 300 000 Kč,
4. 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 400 000 Kč.

Způsob uplatnění paušálních výdajů nelze zpětně měnit.

Uplatní-li fyzická osoba při tvorbě dílčího základu daně ze samostatné činnosti paušální výdaje, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti.

V této souvislosti upozorňujeme na znění § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů, kde je řečeno, že po dobu uplatňování paušálních výdajů nelze přerušit daňové odpisy, které již byly v minulých zdaňovacích obdobích zahájeny. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně na kartě majetku.

Nutno zdůraznit skutečnost, že fyzická osoba nemá ve zdaňovacím období, za které bude uplatňovat paušální výdaje, obchodní majetek.

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést

• záznamy o zdanitelných ...