Jak dlouho může zaměstnanec po práci odpočívat?

JUDr. Ladislav Jouza je advokát se zaměřením na pracovní právo. V roce 2018 se stal právníkem roku v oboru pracovní právo.

Odpověď na otázku uvedenou v titulku nám dává novela zákoníku práce (dále zák. práce či ZP) č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. října 2023. Především je třeba vzít v úvahu, že rozvrhování pracovní doby patří do výlučné pravomoci zaměstnavatele a odpočinek zaměstnance po práci je závislý na jejím správném rozvrhu. Ten tvoří základ pro určení dalších pracovněprávních oblastí, jako jsou překážky v práci, počet dní dovolené, rozsah práce přesčas, odpočinky mezi směnami a v týdnu apod.

Záměrem je poskytnout zaměstnavateli maximální volnost při rozvrhování pracovní doby podle jeho provozních potřeb. Zaměstnavatel při vypracování rozvrhu pracovní doby sám rozhodne o délce směny (ta je jednotná a nesmí přesáhnout 12 hodin) a počtu hodin týdně.

ROVNOMĚRNÝ ROZVRH PRACOVNÍ DOBY

Pracovní dobu zaměstnavatel zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny podle § 83 zák. práce přesáhnout 12 hodin. Tento rozvrh využívají zejména zaměstnavatelé v jednosměnných pracovních režimech.

V praxi se může jednat o několik typů rovnoměrného rozvržení pracovní doby.

Např.:

• na každý z 5 dnů je rozvržena stejná délka směny (např. 5 x 8 = 40 hodin, nebo 5 × 7,45 = 38,75 hodiny, anebo 5 x 7,75 = 37,5 hodiny),
• na některý den nebo některé dny je rozvržena různá délka denní směny (např. pondělí a úterý po 8 hodinách, středa a čtvrtek po 8,5 hodinách a v pátek 7 hodin, což je celkem 40 hodin týdně).

Je možná řada různých kombinací v rámci stanovené týdenní pracovní doby. Je nutné vycházet z praktických možností a podmínek u zaměstnavatele, např. návaznost na dopravní spoje, provozní dobu služeb, otevírací doby obchodů, pracovní dobu školních a předškolních zařízení apod.

NEROVNOMĚRNÝ ROZVRH PRACOVNÍ DOBY

Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout podle § 83 zák. práce stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny, kdy každý týden je odpracován jiný ...