Kdy je nutné uhradit doměřenou daň po daňové kontrole?

Po skončení daňové kontroly a doručení dodatečného platebního výměru, případně po skončení odvolacího řízení má daňový subjekt pouze 15 dnů na úhradu daného doměrku na dani. V praxi je proto vhodné platební rovinu řešit a v případě nedostatku finančních prostředků požádat o posečkání daně, případně o odkladný účinek žaloby či kasační stížnosti. Daňový subjekt by měl mít také na mysli, že k doměřené dani po daňové kontrole budou navíc pravděpodobně stanoveny úroky z prodlení a penále.

Tento článek se zabývá právě možnostmi, jak lze řešit situaci, kdy daňový subjekt nemá dostatek peněžních prostředků na úhradu daňové povinnosti a problematika je také vysvětlena na praktických příkladech.

1. Náhradní lhůta splatnosti pro daňové doměrky

Podle § 143 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), platí, že pokud je doměřená daň z moci úřední, tak je doměřená daň splatná v náhradní lhůtě splatnosti do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Pokud daňový subjekt podá odvolání, tak dodatečný platební výměr nenabude právní moci, a proto se odkládá i náhradní lhůta splatnosti. Nicméně jakmile skončí odvolací řízení, které pokud skončí rozhodnutím, kdy Odvolací finanční ředitelství zamítne odvolání a dojde k potvrzení dodatečného platebního výměru, tak nastává splatnost doměřené daně v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci daného dodatečného platebního výměru. Bez ohledu na skutečnost, zda se následně daňový subjekt obrátí v dané věci na správní soudy, tak nastává splatnost doměřené daně.

2. Jak lze situaci s nedostatkem peněžních prostředků na úhradu doměřené daně řešit?

Bez ohledu na skutečnost, zda se daňový subjekt s doměrkem smíří nebo se bude dále bránit formou odvolání, případně soudní cestou, tak může využít institutu posečkání upraveného v § 156 daňového řádu. Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období, pokud není možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň. Správce daně pak rozhodne o žádosti o posečkání do 30 dnů ode dne jejího podání a v rozhodnutí, kterým bylo povoleno posečkání, se stanoví doba posečkání a posečkání ...