Nový zákon o účetnictví

Na konci října 2022 byl zaslán do připomínkového řízení návrh nového zákona o účetnictví. Současně byl návrh zákona vyvěšen na internetových stránkách Ministerstva financí ČR. Odborná veřejnost se tak mohla prvně seznámit s připravovanou novou právní úpravou účetnictví. V tomto článku se stručně seznámíme s obsahem nové úpravy, především s ohledem na nestátní neziskové organizace (nově neziskové účetní jednotky), případně i ve vztahu k vybraným účetním jednotkám (nově účetním jednotkám veřejného sektoru).

Podle důvodové zprávy se navrhovaná úprava zaměřuje zejména na:

• zajištění věrného a poctivého obrazu finanční situace a finanční výkonnosti,
• snížení administrativní náročnosti,
• zpřehlednění právní úpravy,
• zajištění kompatibility s právem EU,
• zvýšení vypovídací hodnoty účetnictví pro uživatele,
• kompatibilitu s uznávanými koncepčními rámci,
• zachování konkurenceschopnosti České republiky a
• digitalizaci účetnictví.

Součástí návrhu zákona jsou kromě důvodové zprávy také teze k prováděcím vyhláškám, ve kterých by měla být nastíněna jejich budoucí podoba. Nový zákon by měl být účinný od 1. ledna 2024 a taktéž účinnost vyhlášek by se měla shodovat s účinností zákona. Nový zákon obsahuje zmocnění k úpravě některých oblastí v prováděcích vyhláškách. Návrh nového zákona naopak neobsahuje zmocnění k vydávání účetních standardů. Nicméně podle důvodové zprávy se i nadále v případě podnikatelských a neziskových účetních jednotek s českými účetními standardy počítá, ale spíše jako s metodickou podporou. V případě veřejného sektoru je situace jiná. Vzhledem ke skutečnosti, že i v současnosti jsou České účetní standardy pro tuto skupinu účetních jednotek závazné, není do budoucna udržitelné, aby se závaznost vyžadovala u standardů, které nejsou právním předpisem. Proto lze legitimně předpokládat, že bude obsah standardů inkorporován do prováděcích předpisů, což se ostatně naznačuje v důvodové zprávě.

Od Bílé knihy k novému zákonu

Abychom mohli pochopit důvody, proč je předkládán nový zákon o účetnictví, je nutno se ohlédnout o pár let zpět. Musíme si uvědomit, že stávající zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je z roku 1991. Tudíž struktura tohoto zákona odpovídá nejen stavu poznání v době jeho tvorby, ale také uchopení účetnictví pravidly tvorby právních předpisů. Každá novelizace tohoto zákona proto přinášela komplikace s naplňováním aktuálních legislativních pravidel vlády. Na druhou stranu je nutné poznamenat, že procesní otázka není zdaleka jediným důvodem, proč bylo rozhodnuto o tvorbě zcela nového zákona.

Účetnictví na celém světě, Evropu nevyjímaje, prochází neustálým vývojem. Na tento vývoj reaguje účetní věda a je nezbytné, aby na tento vývoj reagovala i právní úprava. Nejvíce patrný je posun účetnictví od vlastního vedení účetnictví, zaměřující se spíše na postupy účtování, k účetnímu výkaznictví jako významnému zdroji informací sloužících pro ekonomická rozhodování. Účetnictví zajišťuje prostor pro objektivní předjímání ekonomického vývoje účetní jednotky v budoucnosti, zároveň však slouží i k hodnocení odpovědných orgánů managementu za dosažené výsledky. Účetnictví tedy představuje důležitý zdroj informací o účetní jednotce, které poptávají nejrůznější uživatelé. Mění se i obchodní praxe a rozšiřuje se rozmanitost účetních jednotek.

Patrný posun je i v samotném výkaznictví, kdy pro rozhodování byla poptávána v zásadě pouze finanční data. V dnešní době můžeme sledovat významný posun od poskytování pouze finančních informací k poskytování integrovaných dat zahrnujících i nefinanční informace týkající se jak životního prostředí, tak i informace dotýkající se sociálních témat, korupce apod.

Účetní jednotky již nepůsobí pouze na lokálním trhu, ale stále více z nich je i mezinárodně aktivních. V neposlední řadě je nutné vzít v úvahu i požadavky evropského práva, které je Česká republika povinna zapracovat do svých právních předpisů. Je proto nezbytné na tyto trendy reagovat tak, aby byla zajištěna srovnatelnost poskytovaných informací.

Úkolem je zajistit, aby tato nová právní úprava účetnictví nepředstavovala překážku pro volný trh kapitálu a služeb, nesnižovala konkurenceschopnost nebo jakkoli diskvalifikovala účetní jednotky na mezinárodních trzích.

Nový zákon o účetnictví, resp. práce na jeho koncepci započaly již v roce 2017, kdy byla při Ministerstvu financí ustavena pracovní skupina pro koncepci účetnictví 2020–2030. Pracovní skupina provedla analýzu stávajících právních předpisů v oblasti účetnictví a navrhla možná řešení a změny. Zmapování stávajícího stavu a navržení možných řešení bylo obsaženo v materiálu „Souhrn řešení koncepce nové účetní legislativy 2020–2030“ (tzv. Bílá kniha), který představoval výstup z činnosti této pracovní skupiny. V listopadu 2018 byl zmíněný materiál předložen do veřejné konzultace, aby se k němu mohla vyjádřit široká odborná veřejnost. Na základě došlých připomínek uspořádalo Ministerstvo financí několik workshopů, na kterých byly tyto připomínky diskutovány.

Připomínky vzešlé z veřejné konzultace byly následně s připomínkami a návrhy pracovní skupiny promítnuty do návrhu věcného záměru zákona o účetnictví, který byl v roce 2020 schválen vládou. Věcný záměr předpokládal, že součástí nového zákona o účetnictví ve formě důvodové zprávy bude koncepční rámec, který bude obsahovat koncepční prvky, na kterých by měla nová právní úprava účetnictví stát. Další významnou změnou, na kterou věcný záměr reagoval, je odklon účetnictví od dřívějšího chápání, kdy je kladen důraz především na vlastní účtování, k důrazu na výkaznictví. Účetní závěrka se podle této koncepce stává prvotním a nikoli vedlejším produktem účetnictví. Zároveň je patrný i posun ve vlastním výkaznictví směrem od poskytování pouze finančních informací k poskytování dalších nefinančních informací. Tedy, do popředí se dostává otázka pojetí a vnímání reportingu jako takového. Snahou je zajistit správné informace, ve správnou dobu a na správném místě různým uživatelům s cílem zlepšit prostředí pro jejich rozhodování.

Nový zákon

Nová právní úprava je obecnou úpravou účetnictví, která se vztahuje na všechny účetní jednotky působící jak v podnikatelském, neziskovém, tak i veřejném sektoru. Stejně jako doposud se vychází ze skutečnosti, že jsou upraveny požadavky týkající se podvojného účetnictví (nově akruálního účetnictví), přičemž odchylky (nepoužití některých zásad, sestavování jiných výkazů apod.) pro hotovostní účetnictví jsou upraveny v samostatné části. Nový zákon o účetnictví navazuje na věcný záměr v tom smyslu, že je kladen důraz na účetní výkaznictví oproti stávající situaci, kdy je kladen důraz na správnost vedení účetnictví a účtování spíše než na význam účetní závěrky. Hlavním úkolem účetnictví je věrně zobrazit ekonomickou situaci dané účetní jednotky tak, aby to umožnilo uživatelům výstupů z účetnictví dělat správná rozhodnutí. Proto z důvodu posílení požadavku na zajištění věrného a poctivého obrazu a pochopení účetní závěrky, resp. informací, které z ní může uživatel vyčíst a umět tyto informace správně interpretovat, jsou nově zapracována přímo do legislativního textu koncepční východiska. Jinými slovy lze říci, že návrh zákona legislativně zakotvuje koncepční rámec účetnictví jako soubor norem představující základní východiska právní úpravy účetnictví jako celku. Stávající zákon o účetnictví sice některá koncepční východiska obsahuje (jde především o obecné účetní zásady), ale tyto zásady jsou v zákoně roztříštěny. Z tohoto pohledu tak stávající zákon není příliš uživatelsky přívětivý. Dále nová právní úprava navazuje na věcný záměr v možnosti použití funkční měny či rozšíření použití mezinárodních účetních standardů (IFRS) na jiné účetní jednotky. Než se podíváme blíže na některé oblasti upravené novým zákonem, je potřebné zmínit, co vlastně nový zákon upravuje.

Zákon bude upravovat

• vykazování účetních a jiných finančních a nefinančních informací,
• ověřování vykazovaných informací,
• zpřístupnění vykazovaných informací,
• vedení účetnictví
• a použití pro potřeby účetního výkaznictví státu.

Pojem „účetnictví“ je podle nové koncepce pojmem zastřešujícím pro všechny činnosti upravené tímto zákonem, a to ve vazbě na ...