Ocenění jmění znalcem pro účely fúze nebo rozdělení (3. díl seriálu)

Tento článek byl zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Fakulty financí a účetnictví na VŠE v Praze, který je realizován v rámci institucionální podpory IP100040. Článek prošel recenzním řízením redakční rady. 

Ocenění jmění zanikající společnosti při fúzi nebo rozdělení je zákonem o přeměnách uloženo tehdy, pokud se základní kapitál nástupnické společnosti zvyšuje nebo se tvoří ze zdrojů společnosti zanikající. K této situaci může dojít buď na základě rozhodnutí zúčastněných společností, nebo v souvislosti s nastavením výměnného poměru. Při rozdělení společnosti se oceňuje oddělovaná část jmění v případě, kdy se jedná o variantu se vznikem nových společností, kde se z logiky věci tvoří nový základní kapitál nástupnické společnosti ze zdrojů oddělované části jmění. Při rozdělení sloučením se oceňuje pouze ta oddělovaná část jmění, která má sloužit ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti.

Základním pravidlem pro potřebu vyhotovení znaleckého posudku na ocenění jmění při přeměnách je princip tvorby či zvýšení základního kapitálu ze jmění, které v rámci přeměny přechází na nástupnický subjekt.

Předmětem ocenění je v případě fúzí jmění zanikající společnosti (zanikajících společností). Z ekonomického hlediska je ovšem podstatnější definovat jmění podrobněji z hlediska toho, zda se jedná o fungující podnik, nebo pouze o soubor aktiv a závazků. Toto posouzení nesouvisí s právními charakteristikami zanikající společnosti, protože se vždy bude jednat o samostatnou právní entitu – právnickou osobu. Pro tyto účely považujeme za fungující podnik samostatný funkční celek, který je schopen generovat zisk. Zároveň je podnik považován za specifické nelikvidní aktivum, pro které existuje pouze omezený a úzký trh. Jmění v podobě souboru aktiv a závazků je typičtější např. pro rozdělení odštěpením, kdy předmětem odštěpení mohou být pouze některá aktiva a závazky, která netvoří samostatný podnik nebo jeho část, a tyto položky zároveň samostatně negenerují zisk.

V praxi se můžeme setkat s oceněním jmění v podobě (i) fungujícího podniku či jeho části, (ii) ztrátového podniku či jeho části, (iii) podniku či jeho části holdingového typu a (iv) souboru aktiv a případně také závazků. Bližší posouzení předmětu ocenění dále ovlivňuje zejména volbu metod ocenění.

1.1. Okamžik ocenění

Zákon o přeměnách obsahuje pravidla pro ocenění jmění společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti v § 73. Pro přesnost cituji:

„(1) Při fúzi sloučením společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce (dále jen „znalec pro ocenění jmění“), dochází-li ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění zanikající společnosti.

(2) Při fúzi splynutím je každá zúčastněná společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce.

(3) Zanikající společnost je povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce pro ocenění jmění ke dni zpracování poslední řádné nebo mimořádné anebo konečné účetní závěrky sestavované zanikající společností před vyhotovením projektu fúze.

(4) Zanikající společnost, jejíž jmění bylo oceněno posudkem znalce, je povinna tento posudek poskytnout všem ostatním zúčastněným společnostem.“

Podle § 73 odst. 3 zákona o přeměnách je datum ocenění vždy vázáno na datum vyhotovení účetní závěrky. V praxi záleží na stanovení rozhodného dne. Existují tyto dvě varianty:

1. Rozhodný den předchází datum vyhotovení projektu. V tomto případě bude jmění oceněno k datu vyhotovení konečné účetní závěrky, tj. ke dni předcházející rozhodný den.
2. Rozhodný den následuje po datu vyhotovení projektu. V tomto případě bude jmění oceněno k datu zpracování poslední řádné nebo mimořádné účetní závěrky zanikající (či rozdělované) společnosti. Pro účely ocenění musí mít znalec k dispozici údaje z účetnictví, a tak datum ocenění musí být k závěrkovému dni.

1.2. Zákonná struktura znaleckého posudku

Výstupem činnosti znalce je písemný znalecký posudek, na který klade zákon o přeměnách své požadavky v § 75 odst. 1. Posudek znalce pro ocenění jmění musí obsahovat:

1. Popis jmění zanikající společnosti.
2. Použité způsoby (metody) ocenění.
3. Částku, na kterou se jmění oceňuje, a nově také údaj o tom, zda zjednodušeně řečeno částka jmění odpovídá alespoň výši nových vkladů společníků zanikající společnosti na společnosti nástupnické. Znalec se tedy musí zabývat výší podílů společníků zanikající společnosti (zanikajících společností) na nástupnické společnosti a stvrdit, zda tyto nejsou vyšší než hodnota jmění zanikající společnosti (zanikajících společností).

Není možné připustit situaci, aby společníci zanikající společnosti získali v rámci fúze vyšší majetkovou hodnotu, než je hodnota, kterou do fúze přinášejí v podobě hodnoty jmění zanikající společnosti. Výkladem bylo dovozeno, že povinnost uvést použité způsoby ocenění znamená, že ve znaleckém posudku musí být uplatněny minimálně dvě metody ocenění.

Znalec je zároveň povinen v souladu s § 75 odst. 2 hodnotu jmění snížit o:

1. pořizovací cenu podílu nástupnické společnosti na zanikající společnosti, nebo
2. reálnou hodnotu vlastního podílu zanikající společnosti a reálnou hodnotu podílu zanikající společnosti na nástupnické společnosti.

Důvodová zpráva k zákonu č. 355/2011 Sb., který výše uvedenou úpravu přinesl, k tomu uvádí: „Do nového odstavce 2 se v písm. a) promítají zvláštnosti ocenění majetku při fúzi dceřiné společnosti do společnosti mateřské (up-stream merger) a v písm. b) při fúzi mateřské společnosti do společnosti dceřiné (down-stream merger). Z ustanovení písm. a) plyne možnost zvýšit základní kapitál nástupnické společnosti i při fúzi 100% dceřiné společnosti do mateřské společnosti, pokud pořizovací cena podílu vykázaná v účetnictví mateřské společnosti bude nižší než ocenění jmění dceřiné společnosti a jen o částku tohoto rozdílu. Z písm. b) plyne obdobné omezení pro fúze ...