Fyzické a právnické osoby mají k finančnímu úřadu různé povinnosti počínaje podáváním daňových přiznání přes placení daní až po oznamování některých souvisejících skutečností. Důvodů pro povinné podání oznámení správci daně je již dnes nepřeberné množství a každoročně přibývají další a další oznamovací povinnosti, mnohdy bez povšimnutí povinných osob. V tomto článku shrnujeme některé ze základních oznamovacích povinností, které musí fyzické a právnické osoby učinit, aniž by je k tomu správce daně vyzval.
Oznamovací povinnosti vyplývající z daňového řádu
Nejčastější oznamovací povinnosti vůči finančnímu úřadu jsou obsaženy v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ). Každá právnická nebo podnikající fyzická osoba se setkala při zahájení své činnosti s tzv. registrační povinností, tj. povinností oznámit tuto skutečnost místně příslušnému správci daně prostřednictvím přihlášky k registraci. Pokud poté dojde ke změně registračních údajů nebo k ukončení činnosti, je subjekt povinen dle § 127 DŘ změnu či ukončení činnosti finančnímu úřadu rovněž oznámit, a to do 15 dnů ode dne, kdy skutečnost nastala. Oznamovací povinnost lze splnit pouze na správcem daně předepsaném formuláři.
Oznamovací povinnost se ale dle § 127/4 DŘ netýká údajů, jejichž změnu může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Seznam těchto údajů je zveřejněn na úřední desce správce daně a netýká se osob nemajících v tuzemsku trvalý pobyt či přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů ani sídlo (tyto osoby oznamují změnu jakýchkoli údajů). Údaji, u nichž není nutné dle tohoto seznamu nahlašovat změnu, jsou jméno a příjmení daňového subjektu, popř. název právnické osoby, právní forma, identifikační číslo, adresa místa pobytu či sídla a identifikátor datové schránky subjektu.
Další oznamovací povinnost je spojena s daňovými exekucemi srážkami ze mzdy, a to jak na straně zaměstnavatele (viz § 188/2 a 189/2 DŘ), tak na straně dlužníka (§ 189/1 DŘ), a daňovými exekucemi prodejem nemovitých věcí dlužníka (§ 219/2 DŘ).
Za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti může správce daně uložit v souladu s § 247a/1a DŘ pokutu až do výše 500 tis. Kč.
Následující tabulka shrnuje tiskopisy MF pro splnění oznamovací povinnosti dle DŘ:
Typ oznámení
| Tiskopis
| Vzor tiskopisu
| § zákona
|
Přihláška k registraci fyzických osob
| 25 5101 MFin 5101
| 22
| § 126 DŘ
|
Přihláška k registraci právnických osob
| 25 5102 MFin 5102
| 23
| § 126 DŘ
|
Oznámení o změně registračních údajů
| 25 5111 MFin 5111
| 8
| § 127 DŘ
|
Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO
| 25 5557 MFin 5557
| 2
| § 56/1e DŘ
|
Žádost o zrušení registrace
| 25 5129 MFin 5129
| 6
| § 127 DŘ
|
Poznámka: V tabulce již není uveden tiskopis pro registraci plátcových pokladen, tj. tiskopis 25 5105 MFin 5105 – Přihláška pro registraci plátcových pokladen – vzor č. 13, neboť s účinností od 1. 1. 2024 došlo ke zrušení institutu plátcových pokladen. Vzhledem k tomu, že všechny plátcovy pokladny zanikly, je zrušena i dřívější povinnost její registrace. Práva a povinnosti plátcových pokladen tak nově vykonává jejich zřizovatel.
Oznamovací povinnosti vyplývající ze zákona o daních z příjmů
Fyzických osob se týká oznamovací povinnost dle § 4b/3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), v souvislosti s osvobozením příjmů z prodeje rodinného domu či bytové jednotky (§ 4/1a ZDP), nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem (§ 4/1b ZDP) a s osvobozením náhrady za uvolnění bytu (§ 4/1s ZDP), které poplatník daně z příjmů fyzických osob použil nebo hodlá použít na obstarání vlastní bytové potřeby. Oznámení je poplatník daně povinen podat správci daně nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání prostředků došlo.
Poznámka:
Bližším podrobnostem k této oznamovací povinnosti jsme se věnovali v samostatném článku „Oznámení získání prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby“.
S účinností od 1. 1. 2023 byla novelou č. 366/2022 Sb. do ZDP vložena další oznamovací povinnost vůči správci daně, a to v souvislosti se zavedením tzv. daně z neočekávaných zisků. Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky se podává podle § 20bd ZDP správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako prvnímu. Toto oznámení je formulářovým podáním a od 28.12.2023 je formulář oznámení k dispozici na stránkách finanční správy v portálu MOJE daně. Oproti tomu není oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků, u něhož povinnost podání správci daně stanovuje § 38ab ZDP, formulářovým podáním, nicméně lze pro naplnění této oznamovací povinnosti využít formulář daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků.
Právnické osoby mají dále oznamovací povinnost zaslat před převodem obchodního závodu, výměnou podílů nebo před fúzí či rozdělením obchodních korporací místně příslušnému správci daně oznámení podle § 23d ZDP o tom, že mají záměr uskutečnit některou z uvedených akcí a budou uplatňovat postup dle § 23a ZDP (pro převod obchodního závodu), § 23b ZDP (pro výměnu podílů) či § 23c ZDP (pro fúzi a rozdělení).
Čerstvou novinkou mezi oznámeními podávanými správci daně jsou oznámení o vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů a oznámení o vystoupení z režimu vylučování kurzových rozdílů. Obě tyto oznamovací povinnosti byly vloženy do zcela nového § 23i a § 23j ZDP novelou č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček), publikovanou ve Sbírce listin dne 12.12.2023 pod částkou 163/2023, a to s účinností od 1.1.2024. Právnickým osobám je tímto dána možnost vyloučit nerealizované kurzové rozdíly ze základu daně, a to v období jejich vzniku (tj. zaúčtování) až do doby, kdy jsou realizovány (tj. uhrazeny nebo odepsány). Dani z příjmů právnických osob tak budou podléhat pouze realizované kurzové operace.
Relativně novou a neznámou může pro poplatníky být také povinnost podávat oznámení podle § 34/1 ZDP, kterým se poplatník vzdává práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Učinit tak mohou jak právnické, tak i fyzické osoby.
Zajímavá je oznamovací povinnost poplatníka o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, kterou s účinností od 1. 4. 2019 zavedla novela č. 80/2019 Sb. Poplatník, ať už fyzická či právnická osoba, který zamýšlí uplatnit tento odpočet, musí svůj záměr oznámit správci daně dle § 34ba ZDP za každý jednotlivý projekt výzkumu a vývoje. Záměr uplatnění odpočtu se pro každý projekt podává pouze jednou, přestože odpočet bude poplatníkem uplatněn ve více zdaňovacích obdobích. Dnem podání tohoto oznámení tak je určen okamžik, od něhož lze výdaje související s realizací projektu zahrnout do odpočtu. Oznámení musí kromě základních identifikačních údajů (název a sídlo poplatníka, popř. jeho jméno a adresa bydliště, daňové identifikační číslo) obsahovat také název projektu výzkumu a vývoje, který vystihuje jeho obecné zaměření. Nepodá-li poplatník oznámení, nebude si moci uplatnit odpočet na podporu výzkumu a vývoje.
Další oznamovací povinnost je spojena s ustanovením § 35a/7 až 9 ZDP, podle kterého poplatník oznamuje některé skutečnosti související s investiční pobídkou správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu (např. zúčastní-li se fúze či rozdělení po vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do doby ukončení uplatňování slevy na dani z titulu investiční pobídky).
Podle § 38a/8 ZDP poplatník není povinen hradit zálohy na daň z příjmů z důvodu ukončení činnosti nebo zániku zdroje zdanitelných příjmů, pokud tyto skutečnosti oznámí správci daně ve lhůtě 15 dní a doloží mu příslušné dokumenty (viz § 127/1 a 3 DŘ).
Od 1. 4. 2019 se v ustanovení § ...