Oznamovací povinnosti vůči správci daně od 1. 1. 2025

Fyzické a právnické osoby mají k finančnímu úřadu různé povinnosti počínaje podáváním daňových přiznání přes placení daní až po oznamování některých souvisejících skutečností. Důvodů pro povinné podání oznámení správci daně je již dnes nepřeberné množství a každoročně přibývají další a další oznamovací povinnosti, mnohdy bez povšimnutí povinných osob. V tomto článku shrnujeme některé ze základních oznamovacích povinností, které musí fyzické a právnické osoby učinit, aniž by je k tomu správce daně vyzval.

Oznamovací povinnosti vyplývající z daňového řádu

Nejčastější oznamovací povinnosti vůči finančnímu úřadu jsou obsaženy v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ). Každá právnická nebo podnikající fyzická osoba se setkala při zahájení své činnosti s tzv. registrační povinností, tj. povinností oznámit tuto skutečnost místně příslušnému správci daně prostřednictvím přihlášky k registraci. Pokud poté dojde ke změně registračních údajů nebo k ukončení činnosti, je subjekt povinen dle § 127 DŘ změnu či ukončení činnosti finančnímu úřadu rovněž oznámit, a to do 15 dnů ode dne, kdy skutečnost nastala. Oznamovací povinnost lze splnit pouze na správcem daně předepsaném formuláři.

Oznamovací povinnost se ale dle § 127 odst. 4 DŘ netýká údajů, jejichž změnu může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Seznam těchto údajů je zveřejněn na úřední desce správce daně a netýká se osob nemajících v tuzemsku trvalý pobyt či přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů ani sídlo (tyto osoby oznamují změnu jakýchkoli údajů). Údaji, u nichž není nutné dle tohoto seznamu nahlašovat změnu, jsou jméno a příjmení daňového subjektu, popř. název právnické osoby, právní forma, identifikační číslo, adresa místa pobytu či sídla a identifikátor datové schránky subjektu.

Další oznamovací povinnost je spojena s daňovými exekucemi srážkami ze mzdy, a to jak na straně zaměstnavatele (viz § 188 odst. 2 a 189 odst. 2 DŘ), tak na straně dlužníka (§ 189 odst. 1 DŘ), a daňovými exekucemi prodejem nemovitých věcí dlužníka (§ 219 odst. 2 DŘ).

Za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti může správce daně uložit v souladu s § 247a odst. 1a DŘ pokutu až do výše 500 tis. Kč.

Následující tabulka shrnuje tiskopisy MF pro splnění oznamovací povinnosti dle DŘ:

Oznamovací povinnosti vyplývající ze zákona o daních z příjmů

Fyzických osob se týká oznamovací povinnost dle § 4b odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), v souvislosti s osvobozením příjmů z prodeje rodinného domu či bytové jednotky (§ 4 odst. 1 písm. a) ZDP), nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem (§ 4 odst. 1 písm. b) ZDP) a s osvobozením náhrady za uvolnění bytu (4 odst. 1 písm. s) ZDP), které poplatník daně z příjmů fyzických osob použil nebo hodlá použít na obstarání vlastní bytové potřeby. Oznámení je poplatník daně povinen podat správci daně nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání prostředků došlo.

Přestože se aktuálně nejedná o oznamovací povinnost vůči správci daně, musíme vzhledem k budoucím úpravám ZDP na tomto místě zmínit oznamovací povinnost zaměstnance vůči svému zaměstnavateli v případě, kdy ve společnosti zaměstnavatele, její mateřské/dceřiné společnosti nebo v korporaci kapitálově spojené se zaměstnavatelem nabyl podíl (nebo opci na nabytí podílu) a došlo u něj k převodu nebo přechodu tohoto podílu/opce dle § 6 odst. 14 písm. d) ZDP. Okamžik tohoto přechodu musí poplatník plátci daně oznámit do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal. Tato oznamovací povinnost se dostala do § 6 odst. 16 ZDP prostřednictvím novely č. 462/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024. Dne 28. 5. 2024 však byl do Poslanecké sněmovny předložen návrh zákona (tisk č. 716), který opětovně mění pravidla zdaňování příjmů plynoucích zaměstnancům ve formě zaměstnaneckých akcií, podílů a opcí směrem ke stavu před 1. 1. 2024. Návrh počítá s oznamovací povinností (tentokrát) zaměstnavatelů vůči správci daně, pokud se rozhodnou využít možnosti postupu podle znění ZDP účinného od 1. 1. 2024 spočívajícího v odkladu okamžiku zdanění těchto nepeněžních příjmů ze závislé činnosti k jednomu z budoucích okamžiků vyjmenovaných v § 6 odst. 14 ZDP. Návrh zákona prošel dne 20. 12. 2024 třetím čtením a aktuálně se připravuje k předání do Senátu. Účinnost návrhu se předpokládá nejdříve od 1. 5. 2025.

Nepříliš častou je oznamovací povinnost administrátora investičního fondu podle § 20 odst. 3 ZDP, podle něhož v případě změny administrátora oznámí předchozí administrátor tuto skutečnost správci daně nejpozději v den, kdy ke změně došlo.

Velkých účetních jednotek se týká oznamovací povinnost dle § 20bd ZDP související se zavedením daně z neočekávaných zisků. Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky se podává správci daně do uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu účastní a kterému tato lhůta uplyne jako prvnímu. Toto oznámení je formulářovým podáním; formulář oznámení je k dispozici na stránkách finanční správy v portálu MOJE daně. Oproti tomu není oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků, u něhož povinnost podání správci daně stanovuje § 38ab ZDP formulářovým podáním, nicméně lze pro naplnění této oznamovací povinnosti využít formulář daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků.

Právnické osoby mají dále oznamovací povinnost zaslat před převodem obchodního závodu, výměnou podílů nebo před fúzí či rozdělením obchodních korporací místně příslušnému správci daně oznámení podle § 23d ZDP o tom, že mají záměr uskutečnit některou z uvedených akcí a budou uplatňovat postup dle § 23a ZDP (pro převod obchodního závodu), § 23b ZDP (pro výměnu podílů) či § 23c ZDP (pro fúzi a rozdělení).

Dalšími oznámeními podávanými správci daně jsou oznámení o vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů a oznámení o vystoupení z režimu vylučování kurzových rozdílů dle § 23i a § 23j ZDP. Právnickým osobám je tímto dána možnost vyloučit nerealizované kurzové rozdíly ze základu daně, a to v období jejich vzniku (tj. zaúčtování) až do doby, kdy jsou realizovány (tj. uhrazeny nebo odepsány). Dani z příjmů právnických osob tak podléhají pouze realizované kurzové operace.

Daňovým subjektům je rovněž stanovena povinnost podávat oznámení podle § 34 odst. 1 ZDP, kterým se mohou vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Učinit tak mohou jak právnické, tak i fyzické osoby.

Zajímavá je oznamovací povinnost poplatníka o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník, ať už fyzická, či právnická osoba, který zamýšlí uplatnit tento odpočet, musí svůj záměr oznámit správci daně dle § 34ba ZDP za každý jednotlivý projekt výzkumu a vývoje. Záměr uplatnění odpočtu se pro každý projekt podává pouze jednou, přestože odpočet bude poplatníkem uplatněn ve více zdaňovacích obdobích.

Další oznamovací povinnost je spojena s ustanovením § 35a odst. 7 až 9 ZDP, podle kterého poplatník oznamuje některé skutečnosti související s investiční pobídkou správci daně, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu (např. zúčastní-li se fúze či rozdělení po vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky do doby ukončení uplatňování slevy na dani z titulu investiční pobídky).

Podle § 38a odst. 8 ZDP poplatník není povinen hradit zálohy na daň z příjmů z důvodu ukončení činnosti nebo zániku zdroje zdanitelných příjmů, pokud tyto skutečnosti oznámí správci daně ve lhůtě 15 dní a doloží mu příslušné dokumenty (viz § 127 odst. 1 a 3 DŘ).

Oznamovací povinnost vůči správci daně má fyzická i právnická osoba, která vyplácí příjmy specifikované v § 38da odst. 1 ZDP daňovým nerezidentům do zahraničí. Jedná se nejen o příjmy podléhající srážkové dani (u nichž byla oznamovací povinnost stanovena již dříve v § 38d odst. 3 ZDP platném do 31. 3. 2019), ale také o příjmy osvobozené od daně a příjmy, o nichž příslušná mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v ČR. Plátce vyplácející takovýto příjem má dle ustanovení § 38da ZDP povinnost podat správci daně oznámení o příjmech ze zdrojů na území ČR plynoucích daňovému nerezidentovi do zahraničí.

Další oznamovací povinnost je uvedena v ustanovení § 38e odst. 6 ZDP, podle něhož je plátce daně povinen provést vůči správci daně ohlášení provedeného zajištění daně. Toto hlášení se podává ...