Paušální režim a paušální daň OSVČ v roce 2024

Zákonem č. 540/2020 Sb. došlo v zákoně o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Zavedením paušální daně došlo ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle původního znění §7a ZDP. Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle §7 ZDP související se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém zvoleném pásmu platí poplatníci jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na tuto skutečnost je rozdílně vysoká i paušální daň a paušální veřejná pojistná. Pro rok 2024 obsahuje novela ZDP obsažená v zákonu č. 349/2023 Sb. pouze drobné úpravy některých ustanovení ZDP vztahující se k uplatnění paušální daně a dále je v tomto zákonu obsažena úprava výše měsíční zálohy na paušální daň vztahující se k pojistnému na důchodové pojištění (na veřejné zdravotní pojištění zůstává postup shodný s rokem 2023).

Princip paušálního režimu a placení paušální daně

Poplatník v paušálním režimu namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných územní správě sociálního zabezpečení a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně platí uvedená tři plnění dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Při splnění všech zákonem stanovených podmínek již poplatník nemusí po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani mu nevznikají přeplatky a rovněž nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani pojistné přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Správu paušální zálohy vykonávají orgány Finanční správy.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu pro 1. pásmo paušálního režimu vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná, přičemž u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %. Zálohy na obě pojistné pro 2. a 3. pásmo jsou vyšší a jsou stanoveny pevnou částkou přímo v zákonu č. 589/1992 Sb. (ve znění zákona č. 349/2023 Sb.) a č. 592/1992 Sb. (ve znění zákona č. 366/2022 Sb.).

Poplatník, který byl v paušálním režimu do 31. prosince 2023 včetně, pokračuje v roce 2024 automaticky v dosavadním pásmu paušálního režimu, pokud nepodal Oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu nebo Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu. Živnostníci, kteří chtějí do paušálního režimu vstoupit pro příští rok, nově podávají Oznámení o vstupu do paušálního režimu. Od roku 2024 nemá nově podnikající OSVČ před vstupem do paušálního režimu povinnost registrovat se k dani z příjmů fyzických osob u správce daně.

Výhody paušální daně

K výhodám uplatnění paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména:

• Jediným pravidelným měsíčním odvodem poplatník vyřeší všechny své daňové a pojistné povinnosti v průběhu kalendářního roku. Poplatník tak nebude samostatně platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění;
• Po skončení zdaňovacího období odpadá povinnost podat daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pojistného na správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Dojde tak k výrazné úspoře času a nezbytné administrativy;
• Dochází k úsporám nákladů poplatníka souvisejících s pověřováním daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a rovněž s pověřováním účetní k vedení daňové evidence;
• Předpokladem je rovněž snížení počtu kontrol z finančního úřadu, protože pracovníci finančních orgánů nebudou mít co kontrolovat.

Vstup poplatníka do paušálního režimu dle §2a ZDP

Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi vstoupit do paušálního režimu ve dvou časových situacích:

1) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ve smyslu §2a odst. 1 ZDP

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

a) k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,
• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.],
• není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby (tato podmínka se vztahuje jak na plátce DPH ze zákona, tak na tzv. dobrovolné plátce DPH),
• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti (není však překážkou vstupu do paušálního režimu, pokud je poplatník společníkem společnosti podle § 2716 ad. ObčZ, protože jednotliví společníci společnosti vykonávající samostatnou činnost podávají přiznání k dani z příjmů i přehledy o příjmech a výdajích každý za sebe samostatně) a
• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení.

Ve smyslu znění §19b ZDP je zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob vždy kalendářní rok. Rozhodující je tedy status osoby samostatně výdělečně činné k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období (od 1. ledna), od kterého osoba samostatně výdělečně činná vstupuje do paušálního režimu. Při splnění výše uvedených podmínek může do paušálního režimu vstoupit i poplatník s příjmy ze samostatné činnosti, který má zaměstnance, a je z toho titulu plátce daně z příjmů ze závislé činnosti.

b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu;

c) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

d) podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a to dle §38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období (tedy do 10. ledna), přičemž §38lc odst. 6 ZDP stanoví, že oznámení podané po lhůtě je neúčinné, tedy nezpůsobuje vstup poplatníka do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářové podání, jeho náležitosti jsou uvedeny v §38lc odst. 4 a 5 ZDP.

Poplatník podmínku pro vstup do paušálního režimu ve smyslu znění §2a odst. 1 písm. c) nesplní např. tehdy, pokud je 1. ledna zaměstnán (má uzavřenu pracovní smlouvu zahrnující 1. leden) nebo pokud je 1. ledna společníkem společnosti s r. o., který za svou práci za dané období dostává příjem. Pokud má však poplatník uzavřenu k 1. lednu dohodu o provedení práce s měsíční odměnou u téhož zaměstnavatele nepřesahující částku ve smyslu znění §6 odst. 4 písm. a) ZDP nebo má uzavřenu dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou u téhož zaměstnavatele nepřesahující částku ve smyslu znění §6 odst. 4 písm. b) ZDP, a zaměstnanec z titulu těchto dohod neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani (§6 odst. 4 ZDP) a z odměn z dohod je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, pak v těchto případech může osoba samostatně výdělečně činná uplatnit paušální režim daně.

2) v průběhu zdaňovacího období ve smyslu §2a odst. 2 ZDP

V průběhu zdaňovacího období může vstoupit poplatník do paušálního režimu při zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti. Musí se však jednat o zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to v okamžiku, kdy poplatník žádnou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevykonává. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v průběhu zdaňovacího období, se stane poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje. Pokud však poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje v průběhu zdaňovacího období další činnost v jiném oboru, nemůže z titulu zahájení této nové činnosti v průběhu zdaňovacího období vstoupit do režimu paušální daně – musí počkat až na začátek dalšího zdaňovacího období. Přitom zahájením činnosti se rozumí i její znovuzahájení po jejím dřívějším přerušení.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je dle §2a odst. 2 ZDP poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud

1. splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce 1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ke dni zahájení této činnosti,
2. v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem DPH, společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
3. v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti měl pouze

1. 1. příjmy od daně osvobozené,
   2. příjmy, které nejsou předmětem daně,
   3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
   4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč.

Z ustanovení §23 odst. 8 ZDP vyplývá, že při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém jeho daň není rovna paušální dani; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani.

Tři pásma paušálního režimu

S účinností od 1. 1. 2023 jsou zavedena tři pásma ...