Podnikání v tiché společnosti z hlediska daně z příjmů

Podnikateli se může stát, že pro rozvoj podnikání nemá dostatek finančních prostředků a bohužel nezíská úvěr od bankovní instituce. Zde se naskýtá vhodné řešení získat chybějící finanční zdroje od tichého společníka. Vymezení tiché společnosti nalezneme v § 2747 až § 2755 ObčZ. V následujícím textu si ukážeme práva a povinnosti tichého společníka, který se podílí svým vkladem na činnosti podnikatele, a následně si uvedeme daňové řešení týkající se zdanění podílů na zisku u tichého společníka a možnosti daňového odpisování nepeněžitého vkladu tichého společníka podnikatelem.

Základní znaky tiché společnosti dle ObčZ

• Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele. Současně se podnikatel ve smlouvě o tiché společnosti zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku (část čistého zisku z jeho podnikání), který odpovídá podílu tichého společníka na výsledku podnikání.
• Tichým společníkem může být jak fyzická osoba (podnikatel či nepodnikatel), tak i právnická osoba. Tichým společníkem se tato osoba nazývá proto, že tichý společník se neúčastní na podnikání druhé osoby přímo, ale jen pasivně a to pouze poskytnutím svého vkladu do podnikání jiné osoby. Tichý společník nemá vliv na rozhodování o obchodních a dalších záležitostech podnikatelského subjektu. Jméno osoby tichého společníka zůstává navenek neznámo, tento tichý společník se nezapisuje ani v obchodním rejstříku v případě, že jde o tichého společníka podílejícího se na podnikání fyzické nebo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, ani se nezapisuje v živnostenském rejstříku, ani nedochází k jeho registraci u finančního úřadu. Práva a povinnosti vůči třetím osobám z podnikání vznikají pouze podnikateli.
• Občanský zákoník nepředepisuje uzavřít smlouvu o tiché společnosti v písemné formě. Uzavření v písemné formě lze však jen doporučit. Mohlo by totiž dojít k budoucím sporům mezi podnikatelem a tichým společníkem o obsahu smluvního ujednání a zachycení smlouvy v písemné formě může pak usnadnit dokazování některých skutečností.
• Předmětem vkladu tichého společníka může být jednak určitá peněžní částka, ale také určitá věc, určité právo popřípadě jiná majetková hodnota využitelná podnikatelem k podnikání. Tichý společník předá podnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti, nebo mu s ním umožní nakládat.
• Z § 2748 odst. 2 ObčZ vyplývá, že je-li předmětem vkladu nemovitá věc, nabývá k ní podnikatel na dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo, ale je-li předmětem vkladu něco jiného, má se za to, že podnikatel nabyl k předmětu vznikem tiché společnosti vlastnické právo. Pokud je předmětem nepeněžního vkladu tichého společníka odpisovaný movitý majetek, který je součástí jeho obchodního majetku, pak se vkládaný majetek ocení zůstatkovou cenou majetku, kterou má tento majetek u tichého společníka. Pokud je předmětem nepeněžního vkladu tichého společníka movitý majetek, který není součástí obchodního majetku, pak se vkládaný majetek ocení reprodukční pořizovací cenou podle zákona o oceňování majetku, a to zpravidla na základě zpracování odborného posudku soudním znalcem. Jedná se o obvyklou cenu, kterou se podle znění § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění.
• Možnosti využít vkladu tichého společníka může jak fyzická osoba – podnikatel, tak všechny druhy obchodních korporací – společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Podnikatelský subjekt může mít více tichých společníků a rovněž tak se osoba může stát na základě samostatných smluv tichým společníkem více podnikatelských subjektů.
• Pokud je smlouva o tiché společnosti uzavřena s obchodní korporací, vztahuje se na její podnikání a organizaci i zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. Proto je třeba zohlednit i ustanovení § 34 ZOK, kde je stanoveno, že podíl na zisku obchodní korporace lze rozdělit toliko mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Je-li jednou ze stran smlouvy o tichém společenství kapitálová společnost, vyžaduje se k její platnosti schválení nejvyšším orgánem společnosti, to je valnou hromadou. Pro společnost s r.o. to vyplývá ze znění § 190 odst. 2 písm. j) ZOK a pro akciovou společnost to ...