10 tipů pro úspěšné daňové přiznání

V souvislosti se zpracováním a podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2018 si v příspěvku uvedeme některé tipy a rady, jak úspěšně zpracovat daňové přiznání.

1. Povinnost podat daňové přiznání

Z § 38g ZDP vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Je nutno si uvědomit, že se nejedná o základ daně ve výši 15 000 Kč, ale jedná se o zdanitelnou výši příjmu přesahující částku 15 000 Kč.

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (ztrátu ze samostatné činnosti zdaňovanou dle § 7 nebo z nájmu dle § 9 ZDP).

Ze znění § 136 a § 33 DŘ vyplývá, že poslední možnost k včasnému podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2018 i splatnost daně je 1. 4. 2019 a v případě, že daňové přiznání zpracovává a podává poradce nebo jde o subjekt, jehož účetní závěrku je nutno ze zákona ověřit auditorem, půjde o termín 1. 7. 2019.

Chcete mít plný přístup ke všem článkům a do našeho systému? Vyzkoušejte 7denní bezplatný přístup.

2. Včasné zaplacení daně

Podle § 252 DŘ je daňový subjekt v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení u záloh na daň se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč. Úrok z prodlení rovněž nevzniká u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.

V souladu s § 166 DŘ se za den platby považuje:

1. u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
2. u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
3. u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.

3. Nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, které při jejich neuplatnění propadají

Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2018 postupovat tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně). Pokud některý z těchto odpočtů, které pro poplatníka připadají v úvahu, nebude možné uplatnit, propadá. Jedná se o následující odpočty:

1. odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně;
2. odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč;
3. odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 24 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem;
4. odpočet pojistného na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP – maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 24 000 Kč;
5. odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období;
6. odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP – nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Pokud v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob není vytvořen prostor pro uplatnění slev na dani dle § 35ba ZDP, tyto slevy propadají. Jedná se o následující slevy:

Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a), písm. g) a písm. h) jsou roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:

• sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období);
• sleva na dani u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a a § 35b ZDP.

4. Co vše může uplatnit podnikatel, který vede daňovou evidenci?

V rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může poplatník, který vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, uplatnit v daňových výdajích například:

• zakoupený movitý majetek, který nesplňuje ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP podmínku zařazení jako hmotný majetek, tj. vstupní cena tohoto majetku je nižší než 40 000 Kč – půjde např. o zakoupení počítače, notebooku, tiskárny, přístrojů a nářadí, mobilu, tabletu, kancelářského nábytku do podnikatelské kanceláře apod., a to i v případě, že tento movitý majetek bude zakoupen až v závěru kalendářního roku;
• veškerý nehmotný majetek (např. software), bez ohledu na jeho vstupní cenu, pořízený v průběhu zdaňovacího období dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP;
• veškeré nákupy režijního materiálu a zásoby materiálu pořízené v průběhu kalendářního roku i pořízené v rámci „předzásobení“ ke konci kalendářního roku;
• tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku poplatníka v souladu s § 7 ZoR a § 24 odst. 2 písm. i) ZDP;
• nejen v průběhu podnikání, ale i v roce zahájení podnikání může poplatník uplatnit vyšší daňově uznatelné výdaje, než činí jeho dosažené zdanitelné příjmy a ztrátu může uplatnit v následujících 5 zdaňovacích období v souladu s § 34 odst. 1 ZDP.

Všechny výdaje však musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné. V případě daňové evidence má na rozdíl od účetnictví podnikatel tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje od 1. ledna do 31. prosince 2018 a nemusí uplatňovat časové rozlišení těchto výdajů, jako se tomu děje při vedení účetnictví.

5. Daňová ztráta z minulého zdaňovacího období

Pokud daňovou ztrátu vyčíslenou v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v běžném zdaňovacím období v plné výši, ustanovení § 34 odst. 1 a 2 ZDP umožňuje odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Zákon o daních z příjmů však nestanoví způsob odpočtu daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích, a proto lze odpočet daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je vhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby mohl uplatnit všechny nezdanitelné částky dle § 15 a slevy na dani dle § 35 a § 35ba zákona, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.

V daňovém přiznání za rok 2018 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou za zdaňovací období 2013 až 2017, přičemž poplatník nesmí zapomenout na skutečnost, že dosud neuplatněnou část daňové ztráty z roku 2013 lze uplatnit v daňovém přiznání za rok 2018 již naposled. Proto by snahou poplatníka mělo být, aby v daňovém přiznání za rok 2018 vytvořil optimalizační podmínky pro uplatnění této daňové ztráty z roku 2013, protože jinak tato daňová ztráta propadá.

6. Spolupracující osoba a solidární zvýšení daně – rada

Pokud je podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit za zdaňovací období solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP, může výhodně využít institutu spolupráce osob podle § 13 ZDP. Musí jít pochopitelně o reálnou spolupráci. V tomto případě se provádí výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů poplatníka, a proto rovněž není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem poplatník uplatňuje výdaje – zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP. Výhodou spolupráce osob je skutečnost, že poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem. I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky dle § 13 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše daňového základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok).

Využití institutu spolupráce osob však neovlivní negativní důsledky stanovených limitů výše paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože při uplatnění institutu spolupracujících osob se dle § 13 ZDP na spolupracující osobu převádějí příjmy a výdaje, tedy paušální výdaje podnikatele stanovené s ohledem na jejich maximální limitní výši dle § 7 odst. 7 ZDP.

7. Uplatnění paušálních výdajů na dopravu

Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Paušální výdaj na dopravu je daňovou kategorií, a proto se promítá až v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob.

Poplatník (plátce či neplátce DPH) se může rozhodnout, zda uplatní u silničního motorového vozidla paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, případně krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč, anebo uplatní:

• u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP;
• u vlastního silničního motorového vozidla nezahrnutého v obchodním majetku výdaje na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Optimalizační rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. Pokud poplatník najede s vozidlem zahrnutým nebo nezahrnutým v obchodním majetku za příslušné zdaňovací období málo kilometrů, bude pro něho výhodnější uplatnit paušální výdaj na dopravu resp. krácený paušální výdaj na dopravu. Pokud však najede pro podnikatelské účely více kilometrů, může být pro něho výhodnější u vozidla zahrnutého do obchodního majetku uplatnit výdaje za pohonné hmoty prokazatelným způsobem, a u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku uplatnit náhrady za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV pro příslušné zdaňovací období.

8.     Správný postup při prodeji cenných papírů

Poplatník, který za zdaňovací období úplatně převádí cenné papíry nevložené do obchodního majetku, musí z hlediska posouzení možného osvobození od daně příjmů z úplatného převodu cenných papírů postupovat nejdříve podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP a následně dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.

Dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.

Limit ve výši 100 000 Kč je aplikován tak, že z celkového úhrnu příjmů z úplatného převodu všech cenných papírů nutno vyloučit příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou zahrnuty do obchodního majetku, a příjmy z kapitálového majetku. Pokud příjmy z úplatného převodu zbývajících cenných papírů (tj. těch, které nejsou součástí obchodního majetku, ani se nezdaňují v rámci příjmů z kapitálového majetku) nedosáhnou limitu 100 000 Kč, jsou od daně z příjmů osvobozeny. Obdobně se postupuje v případě příjmů z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu.

Pokud příjmy z úplatného převodu cenných papírů nesplní podmínku dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP, nastoupí test dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP. Dle tohoto ustanovení je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let.

Pokud se na příjmy z úplatného převodu cenných papírů pořízených ze soukromých prostředků fyzické osoby a nezahrnutých do obchodního majetku poplatníka a na příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovému akcionáři v důsledku nuceného přechodu účastnických cenných papírů nevztahuje osvobození od daně z příjmů dle § 4 ZDP, podléhají tyto příjmy zdanění jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP.

Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze dle § 10 odst. 5 ZDP jako výdaj uplatnit jednak nabývací cenu akcie nebo kmenového listu a pořizovací cenu ostatních cenných papírů, výdaje související s uskutečněním úplatného převodu (odměnu za zprostředkování prodeje cenného papíru, provize obchodníkovi s cennými papíry, poplatek za provedení převodu, výdaj za sepsání smlouvy o převodu cenného papíru apod.) a rovněž platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.

9. Paušály u různých druhů příjmů

Pokud poplatník hodlá uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů u jednoho druhu z příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, musí podle pokynu GFŘ č. D-6 k § 7 odst. 7 ZDP uplatnit paušální výdaje ke všem druhům příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až písm. c) a odst. 2 ZDP, které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 11 nebo § 12 ZDP, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné výši.

10. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání

Poplatník se může dostat do situace, kdy není schopen v zákonem stanoveném termínu podat řádné daňové přiznání. Např. je na delší dobu mimo území ČR u rodiny v zahraničí, je hospitalizován v nemocnici, pobývá na dlouhodobé rehabilitaci mimo svůj domov, je v lázních apod. Jak může v těchto případech postupovat, aby mohl daňové přiznání bez sankcí podat později?

V souladu se zněním § 36 odst. 4 DŘ správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení až o 3 měsíce. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.

Autor: Ing. Ivan Macháček