10 tipů pro úspěšné daňové přiznání

V souvislosti se zpracováním a podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2018 si v příspěvku uvedeme některé tipy a rady, jak úspěšně zpracovat daňové přiznání.

1. Povinnost podat daňové přiznání

Z § 38g ZDP vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Je nutno si uvědomit, že se nejedná o základ daně ve výši 15 000 Kč, ale jedná se o zdanitelnou výši příjmu přesahující částku 15 000 Kč.

Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (ztrátu ze samostatné činnosti zdaňovanou dle § 7 nebo z nájmu dle § 9 ZDP).

Ze znění § 136 a § 33 DŘ vyplývá, že poslední možnost k včasnému podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2018 i splatnost daně je 1. 4. 2019 a v případě, že daňové přiznání zpracovává a podává poradce nebo jde o subjekt, jehož účetní závěrku je nutno ze zákona ověřit auditorem, půjde o termín 1. 7. 2019.

Chcete mít plný přístup ke všem článkům a do našeho systému? Vyzkoušejte 7denní bezplatný přístup.

2. Včasné zaplacení daně

Podle § 252 DŘ je daňový subjekt v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení u záloh na daň se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč. Úrok z prodlení rovněž nevzniká u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.

V souladu s § 166 DŘ se za den platby považuje:

1. u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
2. u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
3. u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.

3. Nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, které při jejich neuplatnění propadají

Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2018 postupovat tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně). Pokud některý z těchto odpočtů, které pro poplatníka připadají v úvahu, nebude možné uplatnit, propadá. Jedná se o následující odpočty:

1. odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně;
2. odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč;
3. odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 24 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem;
4. odpočet pojistného na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP – maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 24 000 Kč;
5. odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období;
6. odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP – nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Pokud v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob není vytvořen prostor pro uplatnění slev na dani dle § 35ba ZDP, tyto slevy propadají. Jedná se o následující slevy:

Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a), písm. g) a písm. h) jsou roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:

• sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období);
• sleva na dani u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a a § 35b ZDP.

4. Co vše může uplatnit podnikatel, který vede daňovou evidenci?

V rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může poplatník, který vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, uplatnit v daňových výdajích například:

• zakoupený movitý majetek, který nesplňuje ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP podmínku zařazení jako hmotný majetek, tj. vstupní cena tohoto majetku je nižší než 40 000 Kč – půjde např. o zakoupení počítače, notebooku, tiskárny, přístrojů a nářadí, mobilu, tabletu, kancelářského nábytku do podnikatelské kanceláře apod., a to i v případě, že tento movitý majetek bude zakoupen až v závěru kalendářního roku;
• veškerý nehmotný majetek (např. software), bez ohledu na jeho vstupní cenu, pořízený v průběhu zdaňovacího období dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP;
• veškeré nákupy režijního materiálu a zásoby materiálu pořízené v průběhu kalendářního roku i pořízené v rámci „předzásobení“ ke konci kalendářního roku;
• tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku ...