1. Úvod
V tomto článku navazujeme na článek předchozí, který se týkal pořízení ojetých dopravních prostředků. Pořízení nových dopravních prostředků má v zákoně o DPH svůj specifický režim.
Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) u nových dopravních prostředků se vychází z jednotlivých ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH). Při řešení problematiky dodání nových dopravních prostředků uvnitř Evropské unie je nutno nejprve vysvětlit některé základní pojmy vymezené v zákoně o DPH v návaznosti na jiné tuzemské právní předpisy a směrnici Rady 2006/112/ES. Následně jsou vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH při pořízení nových dopravních prostředků z jiného členského státu a při jejich dodání do jiného členského státu na konkrétních příkladech. Nutno rozlišit, zda nový dopravní prostředek pořizuje či dodává plátce, nebo osoba která plátcem není. Tato specifika řeší § 19 ZDPH.
2. Vymezení základních pojmů
Zákon o DPH vymezuje základní pojmy v § 4 ZDPH, a to ve shodě se směrnicí Rady 2006/112/ES v článku 2 odst. 2 a) o společném systému daně z přidané hodnoty a dále je bližší specifikace v nařízení Rady (EU) č. 282/2011:
- dopravní prostředek,
- nový dopravní prostředek,
- osobní automobil.
2.1. Dopravní prostředek
Pro účely DPH se dopravním prostředkem rozumí vozidlo nebo jiný prostředek nebo zařízení, určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a obvykle konstruované pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity. Dopravním prostředkem se tedy rozumí např. silniční vozidlo osobní nebo nákladní, loď či letadlo, ale také železniční vagóny, automobilové návěsy či přívěsy a podobná zařízení pro přepravu zboží nebo osob. Toto širší vymezení dopravních prostředků lze nalézt v nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Jedná se o pododdíl 10 článku 38 odst. 2, kde jsou vymezeny dopravní prostředky mimo jiné:
- přívěsy a návěsy,
- železniční vagony,
- vozidla zvlášť konstruovaná pro přepravu nemocných nebo zraněných osob,
- zemědělské traktory a jiná zemědělská vozidla,
- mechanicky nebo elektronicky poháněné vozíky pro invalidy.
Vozidla, která jsou trvale znehybněna, a kontejnery se nepovažují za dopravní prostředky, a tudíž na ně dopadá obecný daňový pro režim věci movité.
Dopravní prostředky zahrnují vozidla, bez ohledu na to zda jsou motorizovaná či nikoliv. Jedná se o dopravní prostředky i v případě, že mohou být tažena, vlečena či tlačena vozidly a které jsou běžně konstruovány pro použití k přepravě a mohou k ní být skutečně použity.
V praxi se někdy řeší, zda je možno považovat různé pojízdné pracovní stroje za dopravní prostředky. Jednoznačná rozlišovací kriteria nejsou dána, avšak existuje britský rozsudek, v němž soud konstatoval, že pojízdný jeřáb není pro účely stanovení místa plnění dopravním prostředkem, neboť slouží ke zvedání věcí a jejich ukládání spíše než k jejich přepravování z místa na místo. Pohledem tohoto rozsudku lze pak v praxi řešit konkrétní případy posouzení dopravních prostředků.
2.2. Nový dopravní prostředek
Definice nového dopravního prostředku byla upravena novelou zákona o DPH č. 170/2017 Sb. s účinností od 1. 7. 2017. Do konce června 2017 byla množina motorových vozidel, která mohla být novým dopravním prostředkem, omezena pouze na vozidla určená k provozu na pozemních komunikacích. Novela toto omezení vypustila a rozšířila tuto množinu tak, aby pokrývala i motorová vozidla, která k provozu na pozemních komunikacích určena nejsou. Například terénní čtyřkolky.
Po této novele pak je novým dopravním prostředkem:
- motorové pozemní vozidlo s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km,
- loď delší než 7,5 m, pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 100 hodin, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti, nebo
- letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 550 kg, pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má nalétáno méně než 40 hodin, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu.
Novým dopravním prostředkem je tedy i ten dopravní prostředek, který splňuje pouze jednu z výše uvedených podmínek.
Například automobil bude novým dopravním prostředkem jak tehdy, bude-li starý pět let, jestliže bude mít najeto méně než 6 000 km, tak v případě, bude-li starý jeden měsíc a bude mít najeto 7 000 km.
Pro stanovení lhůty 3 nebo 6 měsíců je klíčové vymezení dne prvního uvedení do provozu, podle § 19 odst. 2 ZDPH.
Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu ...
Související předpisy SZČR