Postoupení pohledávek z hlediska ZDP

Úvod

Postoupení neboli také cese pohledávky znamená převod pohledávky věřitelem na jinou osobu. Pohledávku lze postoupit písemně nebo ústní dohodou. S pohledávkou přechází celé její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

K postoupení pohledávky může dojít:

• úplatně, nebo

• bezúplatně (např. vkladem).

V případě postoupení pohledávky se nejedná o započtení pohledávek ani o forfaiting či factoring.

Pohled z hlediska ZDP

Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. s) stanoví, že daňovým výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů je také u poplatníka, který vede účetnictví:

1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,

2. pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.

Výše uvedené příjmy lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zákona o rezervách a u pohledávky postoupené před dobou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s výjimkou převodu směnky po době její splatnosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že z prodeje pohledávky nelze vykázat daňovou ztrátu.

S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna s ní spojená práva. Lze ji postoupit za cenu ve výši její jmenovité hodnoty i za cenu vyšší nebo nižší.

Jmenovitou hodnotou pohledávky je hodnota, kterou se pohledávky oceňují při jejich vzniku. Jedná se o cenu uvedenou na faktuře, případně na jiném dokladu.