Problémy kolem překážek v práci

Úvodem

Přesnou definici pojmu překážka v práci zákoník práce ani jiný pracovněprávní předpis neobsahuje. Překážkou v práci se rozumí však pouze případy, kdy zákoník práce nebo jiný právní předpis nepřítomnost zaměstnance v práci omluví nebo jeho dočasné nevykonávání práce připouští a předvídá, a kdy tedy jsou upravena vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. V našem dnešním článku se zaměříme na některé dotazy z praxe, které dostáváme ohledně čerpání překáže v práci na straně zaměstnance.

Právní dopady překážek v práci na vznik a průběh pracovního poměru

Z § 38 odst. 1 písm. a) ZP vyplývá základní zásada pracovněprávních vztahů, a to že ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky, stanovené právními předpisy nebo kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo pracovní smlouvou. Na druhé straně však i zaměstnanec je tímto okamžikem v souladu s písm. b) citovaného § 38 odst. 1 ZP vázán a je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Tato dvě ustanovení mají zajistit řádný, plynulý nepřerušovaný výkon práce. Život však s sebou přináší různé situace, které plynulost výkonu práce mohou dočasně narušit. Příčiny, které toto způsobují, označuje zákoník práce obecně pojmem „překážka v práci“. Přesnou definici tohoto pojmu zákoník práce ani jiný pracovněprávní předpis však neobsahuje. Překážkou v práci se rozumí však pouze případy, kdy zákoník práce nebo jiný právní předpis nepřítomnost zaměstnance v práci omluví nebo jeho dočasné nevykonávání práce připouští a předvídá, a kdy tedy jsou upravena vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Překážkou v práci však není v žádném případě bezdůvodná absence zaměstnance v práci.

Právní úprava překážek v práci je dnes obsažena v části osmé zákoníku práce a v prováděcím nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.

Jak bylo řečeno výše, mají překážky v práci ten důsledek, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci podle pracovní smlouvy a ve stanovenou pracovní dobu. Zákoník práce proto na různých místech upravuje jednotlivá práva zaměstnanců ve vztahu k situaci, kdy vznikla překážka v práci.

Vznik překážky v práci má již vliv na vzájemná práva zaměstnance a zaměstnavatele při přijímání zaměstnance do pracovního poměru. Jestliže zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může mu zaměstnavatel v souladu s § 34 odst. 3 ZP od pracovní smlouvy ustoupit.

V pracovní smlouvě dále – jak známo – lze sjednat zkušební dobu. Ta může být tříměsíční, pokud nebyla v pracovní smlouvě sjednána kratší. Doba překážek v práci, po které zaměstnanec nemůže během této zkušební doby konat práci, se dnes do zkušební doby nezapočítává, takže to znamená, že pokud např. zaměstnanec je ve zkušební době pět dní nemocen, zkušební doba se o těchto pět dní prodlužuje.

Naproti tomu překážky v práci nemají vliv na dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou. Doba, na kterou byl takový pracovní poměr uzavřen, se o dobu trvání překážek v práci zásadně neprodlužuje, a to ani tehdy, když byla doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací.

Překážky v práci nemají zpravidla vliv ani na uplatnění povinnosti a možnosti zaměstnavatele převést zaměstnance v případech uvedených v § 41 ZP na jinou práci ani na povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní pracovní místo poté, když skončilo převedení na jinou práci ve smyslu § 44 ZP.

V případě, kdy je převedení zaměstnance na jinou práci nebo jeho přeložení do jiného místa výkonu práce protiprávní, je ve většině případů považováno za překážku na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 ZP.

Pokud jde o skončení pracovního poměru, tak některé překážky v práci na straně zaměstnance omezují v určitých obdobích vůbec rozvazatelnost pracovního poměru jako takového. Tato omezení najdeme především v § 53 ZP, jenž vypočítává situace, kdy při překážkách v práci na straně zaměstnance (tj. při pracovní neschopnosti, při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení, době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou) platí pro zaměstnavatele zákaz doručení výpovědi z pracovního poměru zaměstnanci.

Překážka v práci ale ve většině případů nemá vliv na běh výpovědních dob. Výpovědní doba běží, i když bylo zaměstnanci pro překážku v práci poskytnuto pracovní volno. Dokonce prováděcí nařízení vlády samo jednu překážku v práci poskytovanou pouze po výpovědní dobu zná – jde o volno k hledání nového místa (bod 9 přílohy k prováděcímu nařízení vlády).

Pouze v případě, když byla zaměstnanci dána výpověď před počátkem překážky v práci (v praxi nejčastěji pracovní neschopnosti) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v době některé z těchto překážek v práci, doba překážek v práci se do běhu výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení překážky v práci (viz § 53 odst. 2 ZP).

U ostatních druhů skončení pracovního poměru nespojuje zákonodárce s překážkami v práci žádné právní důsledky. Překážky v práci nemají vliv ani na běh lhůty dvou měsíců ani lhůty jednoho roku, v rámci kterých může zaměstnavatel i zaměstnance ukončit pracovní poměr okamžitě.

Překážka v práci neovlivňuje ani ve vztahu k jednotlivému zaměstnanci obecnou účinnost zavedení vnitřního předpisu nebo pracovního řádu u zaměstnavatele ve smyslu § 305 a 306 ZP. Byl-li tehdy u zaměstnavatele vydán vnitřní předpis nebo pracovní řád v době, kdy byl zaměstnanec nepřítomen v práci, je pro něho závazný bez jakýchkoliv výjimek s tím, že zaměstnavatel má samozřejmě povinnost jej s ním seznámit.

Dále překážky v práci významně ovlivňují vzájemná práva a povinnosti ...