Ve smyslu znění § 26 odst. 2 písm. a) ZDP považujeme za hmotný majetek samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena stanovená dle § 29 ZDP je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok.
Zdanění příjmů z prodeje hmotné movité věci ovlivňuje skutečnost, zda tento majetek je zařazen nebo není zařazen v obchodním majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, dále zda poplatník vede daňovou evidenci, účetnictví nebo uplatňuje paušální výdaje a rovněž skutečnost, když dojde k převedení vlastnického práva k předmětu finančního leasingu po jeho skončení na uživatele finančního leasingu a tento majetek je zařazen do obchodního majetku, případně není zařazen do obchodního majetku poplatníka.
Na základě ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen veškerý příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje:
- cenného papíru – podmínky pro osvobození příjmů z prodeje cenného papíru jsou stanoveny v § 4 odst. 1 písm. w) a x) ZDP,
- motorového vozidla, letadla nebo lodi, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu jednoho roku,
- movité věci, která je nebo v období pěti let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku.
1. Prodej hmotné movité věci zahrnuté v obchodním majetku
Pokud dojde k prodeji hmotné movité věci zařazené do obchodního majetku poplatníka, pak dosažený příjem z prodeje je zahrnut do dílčího základu daně dle § 7 ZDP. V roce prodeje jsou daňově uznatelným výdajem u odpisovaného hmotného majetku polovina roční výše daňového odpisu a daňová zůstatková cena majetku; daňově uznatelnými výdaji jsou i výdaje související s prodejem (inzerce, znalecký posudek, sepsání kupní smlouvy právníkem, poplatky za převod vozidla apod.). Z prodeje majetku zařazeného v obchodním majetku může vzniknout i daňově uznatelná ztráta.
Příjem z prodeje hmotného majetku po odpočtu daňově uznatelných výdajů vstupuje do částky pro výpočet vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad č. 1:
Podnikatel prodá v roce 2022 nákladní automobil zařazený v obchodním majetku, který byl pořízen v roce 2017 a je již zcela daňově odepsán. Prodej vozidla se uskuteční na základě kupní smlouvy za sjednanou cenu 197 000 Kč. Prodávající zaplatí znalecký posudek ve výši 3 500 Kč.
Pokud bude v době prodeje automobil zařazen v obchodním majetku podnikatele, bude příjem z prodeje zdaněn jako příjem ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP. Vzhledem k tomu, že vozidlo již nemá žádnou daňovou zůstatkovou cenu, bude k příjmům z prodeje vozidla možno uplatnit jako daňové výdaje pouze částku za znalecký posudek 3 500 Kč. Dílčí základ daně z příjmů zdaňovaných dle § 7 ZDP se tak v důsledku prodeje automobilu zvýší o částku 197 000 Kč – 3 500 Kč = 193 500 Kč.
Příklad č. 2:
Podnikatel zakoupil v roce 2019 osobní automobil, který vložil do obchodního majetku. Automobil odpisuje rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 580 000 Kč. V roce 2020 a 2021 používal osobní automobil nejen k podnikatelským účelům, ale rovněž pro soukromé účely, přičemž podíl najetých kilometrů pro soukromé účely činil po oba roky 40 % z celkového počtu najetých kilometrů. V roce 2022 již používá automobil pouze pro podnikatelské účely a v průběhu tohoto zdaňovacího období automobil prodá za 300 000 Kč.
Zdaňovací období
| Výpočet daňového odpisu v Kč
| Odpisy v daňových výdajích v Kč
|
2019
| 580 000 × 11: 100 = 63 800
| 60 500
|
2020
| 580 000 × 22,25: 100 = 129 050
| 129 050 × 0,60 = 77 430
|
2021
| 580 000 × 22,25: 100 = 129 050
| 129 050 × 0,60 = 77 430
|
2022
| 0,5 × 580 000 × 22,25: 100 = 64 525
| 64 525
|
Z titulu využívání automobilu pro soukromé účely musel poplatník v roce 2020 a 2021 roční odpis v rámci sestavení daňového přiznání krátit o 40 %. V roce 2022 již automobil pro soukromé účely nevyužívá, takže poplatník uplatní do daňových výdajů z důvodu prodeje automobilu poloviční výši ročního odpisu v plné výši.
Dle § 29 odst. 2 ZDP se za zůstatkovou cenu považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů dle § 24 odst. 2 písm. a) ZDP zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů z důvodu, že majetek byl používán zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a zčásti pro soukromé účely anebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.
Dále přihlédneme k § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, dle kterého se do základu daně nezahrnují částky zaúčtované do příjmů, pokud souvisejí s výdaji neuznanými ...
Související předpisy SZČR