Poznámka redakce: Účinnost novely zákona o DPH byla posunuta na 1.10.2021.
I. Úvod
Jak jsme již uváděli v předchozích článcích týkajících se návrhu novely zákona o DPH dle sněmovního tisku 867, byla do připravované novely zákona o DPH implementována řada změn, které vycházejí z novely směrnice 2006/112/ES a novely nařízení Rady 282/2011, jejichž účinnost byla v Bruselu stanovena na 1. 7. 2021. Vzhledem k pandemické situace je i nadále možný další posun.
V předchozích článcích byla objasněna nová ustanovení týkající se prodeje zboží na dálku, zvláštní režimy jak Unie, tak zvláštní režim mimo Unii i zvláštní dovozní režim. Stejně tak byl vysvětlen nový režim dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní uvedený v § 13a novely zákona o DPH.
Provozovatel elektronického rozhraní při svých obchodech může za daných podmínek využít kterýkoliv z výše uvedených režimů.
Například režim mimo Unii mohou využívat výhradně osoby povinné k dani (poskytovatelé), které nejsou usazeny v EU. Znamená to osobu povinnou k dani, která nemá sídlo ekonomické činnosti ani stálou provozovnu v EU. I když je tato osoba povinná k dani zaregistrována nebo povinna se zaregistrovat pro účely DPH v jednom z členských států pro jiná dodání než služby B2C, může přesto pro dodání B2C používat režim mimo Unii.
Příklad:
Osoba povinná k dani usazená mimo EU je registrovaná k DPH v České republice z důvodů obchodů se zbožím s místem plnění v tuzemsku s českým plátcem DPH. Poskytuje digitální služby do Německa a Maďarska a dalších zemí EU. Do skladu v Německu si dovezla zboží a z něho dodává zboží na dálku po celé EU včetně do ČR.
Poskytovatel se musí registrovat ke dvěma různým režimům.
Německo bude stát identifikace, kde se registruje do režimu mimo Unii pro poskytování uvedených služeb.
Pro dodání zboží na dálku bude registrován v režimu Unie OSS ve státě, kde má sklad zboží, tedy v Německu, odkud je dodáváno zboží na dálku do dalších zemí EU osobám nepovinným k dani. Ze zdanitelných plnění uskutečněných v ČR v režimu B2B podává řádné daňové přiznání, ve kterém může uplatnit i nárok na odpočet u souvisejících přijatých zdanitelných plnění.
Upozornění:
Osoba povinná k dani si nemůže vybrat režim Unie například jen pro poskytování vyjmenovaných služeb a pro dodání zboží na dálku použít běžný režim zdanění podle obecných pravidel pro DPH v příslušném vnitrostátním přiznání k DPH v dotčeném členském státě, kam bylo zboží dodáno.
Příklad:
Elektronické rozhraní se sídlem v EU je domnělým dodavatelem pro prodej zboží na dálku uvnitř Společenství a domácí dodání zboží příjemcům v EU. Elektronické rozhraní také poskytuje přeshraniční elektronické služby B2C příjemcům v EU. Elektronické rozhraní by chtělo používat OSS pouze k přiznání a placení DPH z prodeje zboží na dálku. DPH z domácích dodání zboží, u nichž je rozhraní domnělým dodavatelem, a elektronických služeb by elektronické rozhraní přiznávalo a vyúčtovávalo podle obecných pravidel pro DPH.
Dodavatel, který se rozhodne zaregistrovat k používání OSS, by měl v OSS přiznávat všechna svá dodání spadající do režimu Unie. Elektronické rozhraní se tudíž nemůže rozhodnout využívat OSS jen pro vybraná dodání. Po registraci v systému Unie musí být všechna jeho způsobilá dodání (prodej zboží na dálku, domácí dodání zboží v postavení domnělého dodavatele a poskytnutí služeb) přiznána v OSS.
II. Vysvětlivky Evropské komise
Velkým zdrojem informací zvláště k podmínkám a povinnostem provozovatelů elektronických rozhraní jsou rozsáhlé vysvětlivky Evropské komise („Vysvětlivky k pravidlům pro DPH v oblasti elektronického obchodování“, „Explanatory Notes on VAT e-commercerules“).
Aby byl zajištěn účinný a efektivní výběr DPH a současně se snížila administrativní zátěž kladená na dodavatele, daňové správy a spotřebitele, byl do směrnice Rady zaveden článek 14 a článek 14a , který řeší prodej dovezeného zboží na dálku. Článek 14a je implementován do připravované novely zákona o DPH. Osoby povinné k dani, které usnadňují prodej zboží na dálku pomocí elektronického rozhraní, budou zapojeny do výběru DPH z těchto prodejů. V tomto smyslu bylo do směrnice o DPH zavedeno nové právní ustanovení (článek 14a), které uvádí, že u těchto osob povinných k dani se za určitých okolností má za to, že dodání provádějí samy a budou povinny u těchto prodejů vyúčtovat DPH (ustanovení o domnělém dodavateli). To je hlavním cílem zavedení činnosti „platforem“ – provozovatelů elektronického rozhraní.
Důležité je stanovit plnění, u kterých se stává elektronické tržiště domnělým dodavatelem.
Na jaká plnění se vztahuje ustanovení o domnělém dodavateli?
Osoba povinná k dani, která usnadňuje dodání zboží prostřednictvím elektronického rozhraní, jako je tržiště, platforma, portál nebo podobné prostředky, je domnělým dodavatelem v případě:
- prodeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí v zásilkách s vlastní hodnotou zboží nepřesahující 150 EUR, často označovaného jako zboží nízké hodnoty – čl. 14a odst. 1, nebo
- dodání zboží uvnitř Společenství osobou povinnou k dani, která zde není usazena, osobě nepovinné k dani; jsou zahrnuta domácí dodání i prodej zboží na dálku uvnitř Společenství – čl. 14a odst. 2.
Jinými slovy osoba povinná k dani, která usnadňuje dodání prostřednictvím elektronického rozhraní, se stává domnělým dodavatelem u dodání těchto položek provedených prostřednictvím jejího elektronického rozhraní:
- zboží v zásilkách o vlastní hodnotě nepřesahující 150 EUR dodávané příjemci v EU a dovezené do EU, a to bez ohledu na to, zda je původní dodavatel/prodejce usazen v EU nebo mimo EU,
- zboží, které již bylo propuštěno do volného oběhu v EU a zboží, které se nachází v EU dodávané příjemcům v EU, a to bez ohledu na hodnotu zboží, pokud původní dodavatel/prodejce není usazen v EU.
V důsledku toho se osoba povinná k dani, která ...
Související předpisy SZČR