Řádné, opravné a dodatečné daňové přiznání

Jak dělíme daňové řízení?

Vymezením daňového řízení a jeho členěním se zabývá § 134 daňového řádu (dále DŘ). Daňové řízení se vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí. Toto daňové řízení se skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí. Dílčím řízením se pro účely zákona rozumí:

1. řízení nalézací – toto zahrnuje:
   • vyměřovací řízení – jeho účelem je stanovení daně,
   • doměřovací řízení – jeho účelem je stanovení změny poslední známé daně,
   • řízení o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v řízení vyměřovacím a doměřovacím,
2. řízení při placení daní – toto zahrnuje:
   • řízení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky,
   • řízení o zajištění daně,
   • řízení exekuční,
   • řízení o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v řízení výše uvedených,
3. řízení o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.

Jaká známe daňová tvrzení?

V rámci nalézacího řízení v § 135 až § 148 DŘ jsou specifikovány tři druhy podání daňového subjektu o dani:

1. ve fázi vyměřovacího řízení je to řádné daňové tvrzení – obsahuje řádné daňové přiznání, hlášení a vyúčtování,
2. ve fázi vyměřovacího řízení je to dále opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování,
3. ve fázi doměřovacího řízení je to dodatečné daňové tvrzení – obsahuje dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování.

Řádné daňové přiznání

Řádné daňové přiznání je povinen podle § 135 DŘ podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.

Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců (daňové přiznání na daň z příjmů), se podává v souladu se zněním § 136 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím této tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, pak podle § 136 odst. 5 DŘ sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát. Podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců ČR, mohou daňové poradenství vykonávat na základě smlouvy uzavřené mezi nimi a klientem také obchodní společnosti nebo družstva, která daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců a která mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku. V ustanovení § 3 odst. 7 tohoto zákona se uvádí, že právnická osoba poskytující daňové poradenství podle § 3 odst. 6 má při správě daní procesní postavení jako daňový poradce.

V souladu se zněním § 36 odst. 4 DŘ správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.

Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců (daň z nemovitých věcí), se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období. Je-li zdaňovací období kratší než jeden rok (např. u DPH), podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí tohoto zdaňovacího období. Tuto lhůtu dle § 136 odst. 4 DŘ nelze prodloužit.