Zákon o daních z příjmů rozeznává tři instituty spojené s označením „paušální“:
- uplatnění paušálních výdajů stanovených procentem ze zdanitelných příjmů namísto skutečných prokázaných výdajů,
- uplatnění paušálních výdajů na dopravu namísto prokazování skutečné spotřeby pohonných hmot,
- daň stanovená paušální částkou.
Pro každý z těchto institutů platí specifické podmínky v ustanoveních zákona o daních z příjmů, případně ve vydaných pokynech Generálního finančního ředitelství.
V textu se budeme zabývat stanovením daně paušální částkou pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, které vyplývá z ustanovení § 7a ZDP. Uvedeme si, jaké jsou výhody stanovení daně paušální částkou a postupy jeho uplatnění jak ze strany poplatníka, tak ze strany správce daně. Pozornost zaměříme rovněž na možná úskalí související s uplatněním paušální daně.
1. Kdo může požádat o stanovení daně paušální částkou?
Nejdříve si odpovíme na otázku, kdo může požádat svého správce daně o stanovení daně paušální částkou. Jedná se o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který splňuje následující podmínky, stanovené v § 7a odst. 1 ZDP:
a) poplatníkovi kromě příjmů podle § 6 ZDP, příjmů osvobozených od daně z příjmů a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka (§ 8 odst. 1 písm. g ZDP). Jedná se tedy o poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří mají:
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- příjmy ze živnostenského podnikání,
- příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění
a kromě těchto příjmů mohou mít i příjmy ze závislé činnosti,
b) poplatník provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob (s výjimkou spolupráce s manželkou),
c) roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 5 milionů Kč (upozorňujeme, že se nejedná o základ daně, ale o výši příjmů),
d) poplatník není společníkem společnosti uzavřené dle § 2716 až 2746 ObčZ (dřívější sdružení osob bez právní subjektivity).
Daň stanovenou paušální částkou může využít poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, přičemž může zaměstnávat zaměstnance a současně může mít i příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP.
2. Výhody daně stanovené paušální částkou pro poplatníka
Stanovení daně paušální částkou poskytuje poplatníkovi určité výhody vyplývající zejména ze snížení jeho administrativní zátěže, a to především:
- poplatník nemusí vést daňovou evidenci, příp. účetnictví (s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona o účetnictví),
- poplatník nemusí evidovat a prokazovat vynaložení nákladů,
- při dodržení zákonných podmínek specifikovaných v § 7a odst. 5 ZDP není poplatník povinen podávat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a pro zdaňovací období zůstává daňová povinnost poplatníka splněna zaplacením daně stanovené paušální částkou,
- do značné míry se snižuje riziko daňové kontroly správce daně na daň z příjmů fyzických osob,
- při stanovení daně paušální částkou je poplatník povinen podle § 7a odst. 7 ZDP vést pouze jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, o výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.
3. Žádost o stanovení daně paušální částkou
O stanovení daně paušální částkou požádá poplatník svého správce daně nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období. K obsahu žádosti poplatníka se v § 7a odst. 1 a odst. 3 ZDP uvádí, že v žádosti poplatník uvede:
Do předpokládaných příjmů zahrne poplatník rovněž příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku a příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona o rezervách.
- předpokládané výdaje k těmto příjmům pro běžné zdaňovací období.
Jedná se o výdaje, které by mohly být v případě uplatňování výdajů v prokázané výši dle § 24 ZDP uplatněny jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to např.: výdaje na nákup materiálu a zboží, výdaje za nájem provozovny, výdaje za energie spotřebované při provozování činnosti, výdaje na pracovní cesty, výdaje spojené se zaměstnáváním zaměstnanců (mzdové a pojistné výdaje), daňové odpisy vypočtené pro příslušné zdaňovací období a rovněž tak úplatu u finančního leasingu. Do předpokládaných výdajů zahrne poplatník rovněž zůstatkovou cenu prodaného majetku, který lze daňově odepisovat a výši rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách.
Pokud poplatník provozuje činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). Předpokládané příjmy a výdaje se pak rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13 a nezdanitelnou část základu daně podle § 15, slevu na dani podle § 35ba nebo slevu na dani podle § 35c uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně v podané žádosti.
Žádost o stanovení daně paušální částkou není zpoplatněna podle zákona o správních poplatcích. Přitom lhůta pro podání žádosti (do 31. ledna) je lhůtou zákonnou a nelze ji dle daňového řádu prodloužit.
Z ustanovení § 7a odst. 1 ZDP vyplývá, že pokud poplatník má souběžně příjmy ze závislé činnosti a příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, může požádat o stanovení daně paušální částkou, ale příjmy ze závislé činnosti se nezahrnují do předpokládaných příjmů pro stanovení daně paušální částkou. Paušální daň tak není stanovena z příjmů ze závislé činnosti.

4. Postup správce daně po podání žádosti
Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období. Výše daně stanovené paušální částkou je určena v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7 ZDP ...