Sociální a zdravotní pojištění v roce 2025

ÚVOD

Dnem 1. 1. 2025 nabývají účinnosti novely zákonů upravující významné změny v nemocenském pojištění a pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na sociální pojištění“), které se dotýkají povinností zaměstnavatelů v nemocenském pojištění a v pojistném na sociální pojištění. Zavádí se elektronizace u dalších dávek nemocenského pojištění, než je nemocenské, bude se poskytovat sleva na pojistném poživatelům starobního důchodu, mění se některé podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění a na jejich poskytování, změna se týká i dohod o provedení práce (DPP). Významné jsou i změny v pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

A. ZMĚNY OD 1. 1. 2025 V NÁVAZNOSTI NA PRŮMĚRNOU MZDU

Od 1. 1. 2025 dochází k pravidelné každoroční úpravě hranic příjmů odvozovaných od výše průměrné mzdy, které souvisejí s posuzováním účasti na nemocenském pojištění nebo se zařazením mezi zaměstnance ve zdravotním pojištění, s výpočtem výše dávek nemocenského a důchodového pojištění (redukční hranice), s minimálními platbami pojistného ve zdravotním pojištění u OSVČ.

1. Průměrná mzda

Údaje pro stanovení její výše pro rok 2025 jsou uveřejněny v nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Průměrná mzda v roce 2024 činila 43 967 Kč a v roce 2025 se zvyšuje na 46 557 Kč.

2. Redukční hranice v nemocenském pojištění a pro výpočet náhrady mzdy

Výše tří redukčních hranic pro nemocenské pojištění pro rok 2025 je uvedena ve Sdělení MPSV č. 307/2024 Sb.

Výše redukčních hranic (RH) pro nemocenské:

Výše redukčních hranic (RH) pro náhradu mzdy:

3. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 48násobek průměrné mzdy. Činí

• 2 110 416 Kč v roce 2024 (48 x 43 967 Kč),
• 2 234 736 Kč v roce 2025 (48 x 46 557 Kč).

Ve zdravotním pojištění není vyměřovací základ omezen.

4. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění

Výše rozhodného příjmu se zvyšuje z 4 000 Kč v roce 2024 na 4 500 Kč v roce 2025. Nová výše rozhodného příjmu od 1. 1. 2025 je uveřejněná ve Sdělení MPSV č. 308/2024 Sb. Rozhodný příjem pro DPP – viz část B.

Podle výše příjmu sjednané ještě před nástupem do zaměstnání se zaměstnanci, kteří nevykonávají zaměstnání na základě dohody o provedení práce, rozdělují pro posuzování účasti na nemocenském pojištění na zaměstnance vykonávající zaměstnání malého rozsahu (ZMR) a na zaměstnance vykonávající zaměstnání tzv. „ostatní“, tj. zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a ani zaměstnáním vykonávaném na základě dohody o provedení práce. V zaměstnání ostatním, když bude zaměstnanec pracovat v kalendářním měsíci podle sjednaných podmínek, musí výše jeho příjmu dosáhnout aspoň 4 500 Kč v roce 2025. Není-li ze zaměstnání sjednán pravidelný započitatelný příjem v kalendářních měsících aspoň ve výši rozhodného příjmu, je takové zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnanci vykonávající ZMR jsou v kalendářním roce účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž jim byl zúčtován příjem ve výši alespoň rozhodné částky.

U zaměstnance, který měl v roce 2024 sjednán příjem za měsíc ve výši 4 000 Kč až 4 499 Kč, bylo jeho zaměstnání zaměstnáním ostatním. Pokud takto sjednaný příjem nebude zvýšen od ledna 2025 aspoň na 4 500 Kč, stane se toto zaměstnání od 1. 1. 2025 zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnavatel je povinen oznámit do 8. 1. 2025 skončení zaměstnání dnem 31. 12. 2024, i když zaměstnání nadále trvá. Nástup do ZMR oznámí až po prvním měsíci, v němž bude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

Ve zdravotním pojištění se nepovažuje v kalendářním měsíci za zaměstnance z hlediska placení pojistného ten zaměstnanec, který je činný na základě dohody o pracovní činnosti, jako člen družstva nebo jako dobrovolný pracovník pečovatelské služby, jestliže jeho příjem v kalendářním měsíci nedosáhl v roce 2024 částky aspoň 4 000 Kč a v roce 2025 aspoň 4 500 Kč.

5. Hranice příjmů pro slevu na pojistném

Zaměstnavatel, který uplatňuje nárok na slevu na pojistném z důvodu zkráceného pracovního úvazku zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, nemá nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byl vyměřovací základ zaměstnance vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2025 vyšší než 69 836 Kč, nebo v němž průměrná výše vyměřovacího základu na odpracovanou hodinu je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy, tj. v roce 2025 vyšší než 536 Kč.

6. Hranice příjmů v pojištění OSVČ

6.1. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost

OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“) jsou povinně důchodově pojištěné v kalendářním roce až při dosažení stanovené výše daňového základu (2,4násobek průměrné mzdy), tj.

• 105 520 Kč (8 794 Kč) v roce 2024,
• 111 736 Kč (9 312 Kč) v roce 2025.

Uvedená výše daňového základu platí u OSVČ vedlejší, která vykonávala činnost ve všech 12 měsících kalendářního roku. Za každý kalendářní měsíc, v němž činnost nevykonávala, se tato částka snižuje o částku uvedenou v závorce. OSVČ nevykonávala činnost v kalendářních měsících před zahájením a po skončení činnosti a v měsících, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění OSVČ.

6.2. Minimální základy a výše pojistného pro placení záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění

MVZ = měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění

MZ = měsíční základ pro nemocenské pojištění

^*) U OSVČ hlavní - pro OSVČ začínající platí údaj za lomítkem (kurzívou)

U OSVČ v paušálním režimu činí maximální výše pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění v roce 2025 v prvním pásmu 506 Kč, v druhém pásmu 758 Kč a v třetím pásmu 1 159 Kč; minimální výše pojistného činí 243 Kč.

Ve zdravotním pojištění je minimálním měsíčním vyměřovacím základem polovina průměrné mzdy, tj. 21 983,50 KČ v roce 2024 (pojistné 2 968 Kč) a 23 278,50 Kč (pojistné 3 143 Kč) v roce 2025.

Pokud by byl v sociálním pojištění vypočtený minimální měsíční vyměřovací základ vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy (v roce 2025 vyšší než 186 228 Kč), stanoví se minimální měsíční vyměřovací základ ve výši tohoto čtyřnásobku.

6.3. Minimální roční vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ za kalendářní rok se vypočte jako součet minimálních měsíčních vyměřovacích základů za tento rok. U OSVČ, které vykonávaly činnost ve všech 12 kalendářních měsících, činí minimální roční vyměřovací základ a pojistné z něho vypočtené částky uvedené v následující tabulce:

Minimální výše ročního vyměřovacího základu

B. DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE

1. Změny u DPP schválené, které byly zrušeny

Byly zrušeny změny, které měly platit v nemocenském a zdravotním pojištění:

• od 1. 7. 2024 přijaté zákonem č. 349/2023 Sb. (v tzv. konsolidačním balíčku). Tato změna byla založena na principu sčítání příjmů ze všech DPP uzavřených zaměstnancem i s různými zaměstnavateli,   
• od 1. 1. 2025 přijaté zákonem č. 163/2024 Sb. Tato změna byla založena na principu „oznámené dohody“.

2. Hranice příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění

Od 1. 1. 2025 se bude nadále postupovat u DPP jako dosud, jen s jedinou výjimkou. Hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění se od 1. 1. 2025 odvozuje od výše průměrné mzdy obdobně, jako se od průměrné mzdy odvozuje hranice příjmů u zaměstnání malého rozsahu.

U DPP se výše hranice příjmu pro účast na nemocenském pojištění stanoví od 1. 1. 2025 ve výši 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celých 500 Kč směrem dolů. Hranice příjmu v roce 2025 činí 11 500 Kč, tato hranice byla uveřejněna ve Sdělení MPSV č. 476/2024 Sb. Poprvé se bude účast na nemocenském pojištění posuzovat u DPP podle výše zúčtovaného příjmu do měsíce ledna 2025. ...