Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP). V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně o tzv. solidární zvýšení daně. Kdy musí podnikatel a kdy zaměstnanec uplatnit solidární zvýšení daně? Z čeho se stanovení limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně za zdaňovací období počítá? Existují situace, kdy solidární zvýšení daně není nutno uplatnit? Těmito otázkami se pro zdaňovací období 2019 budeme zabývat v následujícím textu.
1. Jaké jsou zásady pro uplatnění solidárního zvýšení daně?
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 ZDP a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP. Limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Do této limitní částky se nezapočítávají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Uplatněním solidárního zvýšení daně se zabývá ustanovení § 16a ZDP. Výše solidárního zvýšení daně činí sedm procent z kladného rozdílu mezi
- součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
- 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2019 se vychází z nařízení vlády č. 213/2018 Sb., ve kterém je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2017 ve výši 30 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0843. Průměrná mzda tak činí 30 156 Kč × 1,0843 = 32 699 Kč. Hranice příjmů pro uplatnění solidárního zvýšení daně v roce 2019 tak činí 48 × 32 699 Kč = 1 569 552 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2019 limitní částku 1 569 552 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.
Vývoj limitní částky pro uplatnění solidárního zvýšení daně
| Kalendářní rok
| Limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně v Kč
|
| 2013
| 1 242 432
|
| 2014
| 1 245 216
|
| 2015
| 1 277 328
|
| 2016
| 1 296 288
|
| 2017
| 1 355 136
|
| 2018
| 1 438 992
|
| 2019
| 1 569 552
|
Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sečte u poplatníka za zdaňovací období:
- úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (příjem peněžní i nepeněžní), které jsou předmětem daně a nejsou od daně z příjmů osvobozeny (nevychází se ze superhrubé mzdy, tj. z příjmů zvýšených o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem),
- dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti.
Tento součet se pak porovná za zdaňovací období roku 2019 s částkou 1 569 552 Kč. Pokud součet bude vyšší než tato částka, rozdíl podléhá výpočtu solidárního zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Vypočtená daň z příjmů vč. solidárního zvýšení daně bude u poplatníka snížena o jednotlivé druhy slev na dani z příjmů dle § 35ba ZDP a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c ZDP. Toto platí jak pro účely stanovení daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak pro účely stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Předmětné měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od „konečné“ měsíční zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně.
2. Solidární zvýšení daně u poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP
2.1. Poplatník má pouze příjmy ze samostatné činnosti
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob má výlučně příjmy ze samostatné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2019 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 569 552 Kč rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici bude podléhat solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu.
Příklad č. 1:
Podnikatel s příjmy z neřemeslné živnosti dosáhnul za rok 2019 zdanitelné příjmy ve výši 3 900 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje 60% paušální výdaje, a to do výše jejich limitu 1 200 000 Kč stanoveného zákonem č. 80/2019 Sb. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Z roku 2017 má dosud neuplatněnou daňovou ztrátu ve výši 45 000 Kč.
Základ daně z příjmů za rok 2019 činí 2 700 000 Kč. Poplatník je povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 700 000 Kč – 1 569 552 Kč) × 0,07 = 79 131,36 Kč
Pro účely stanovení solidárního zvýšení daně si nemůže poplatník odečíst od základu daně daňovou ztrátu z roku 2017. Ustanovení § 16a ZDP stanoví totiž povinnost uhradit solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi dílčím základem daně dle § 7 zákona a 48násobkem průměrné mzdy.
Pro výpočet daně sazbou 15 % pak může odečíst poplatník od základu daně daňovou ztrátu z roku 2019, takže základ daně po tomto odpočtu činí 2 655 000 Kč. Jeho výsledná daň tak činí:
2 655 000 Kč × 0,15 + 79 131,36 Kč = 477 381,36 Kč
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 452 542 Kč.
V daňovém přiznání za rok 2019 uvede poplatník v oddíle 4:
- na řádku 58 částku vypočtené daně dle § 16 ZDP 398 250 Kč
- na řádku 59 solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP 79 131,36 Kč
- na řádku 60 daň celkem zaokrouhlenou na celé Kč nahoru 477 382 Kč
- na řádku 64 základní slevu na dani na poplatníka 24 840 Kč
- na řádku 71 daň po uplatnění slev 452 542 Kč
Příklad č. 2:
Zemědělský podnikatel dosáhne za rok 2019 zdanitelné příjmy ve výši 4 200 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje 80%paušální výdaje, a to do výše jejich limitu 1 600 000 Kč stanoveného zákonem č. 80/2019 Sb. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá, uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Základ daně z příjmů za rok 2019 činí 2 600 000 Kč. Poplatník bude povinen uplatnit v daňovém přiznání solidární zvýšení daně ve výši:
(2 600 000 Kč – 1 569 552 Kč) × 0,07 = 72 131,36 Kč
Jeho výsledná daň tak činí:
2 600 000 Kč × 0,15 + 72 131,36 Kč = 462 131,36 Kč
Po zaokrouhlení a odečtu základní slevy na dani na poplatníka činí daň 437 292 Kč.
Příklad č. 3:
Podnikatel dosáhne za rok 2019 dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) 1 590 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy nemá. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:
- odpočet na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč,
- odpočet poskytnutých darů fotbalovému oddílu ve výši 35 000 Kč na základě darovací smlouvy,
- odpočet úroků zaplacených v roce 2019 z úvěru ze stavebního spoření ve výši 28 520 Kč.
Poplatník vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Na řádku 56 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob vyčíslí základ daně ve výši:
1 590 000 Kč – (24 000 Kč + 35 000 Kč + 28 520 Kč) = 1 502 480 Kč
Vypočtená daň dle § 16 ZDP ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
1 502 400 Kč × 0,15 = 225 360 Kč
Pro posouzení nutnosti uplatnit solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP se však vychází z dílčího základu daně dle § 7, tedy před jeho snížením o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. V našem případě z částky 1 590 000 Kč.
Poplatník tak musí na řádku 59 daňového přiznání uvést solidární zvýšení daně:
(1 590 000 Kč – 1 569 552 Kč) × 0,07 = 1 431,36 Kč
Daň celkem zaokrouhlená na celé Kč nahoru činí 226 792 Kč.
Od této částky si může poplatník uplatnit základní slevu na dani na poplatníka, další slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Příklad č. 4:
Podnikatel se rozhodne k 31. 12. 2019 ukončit podnikatelskou činnost z důvodu odchodu do starobního důchodu. Za zdaňovací období 2019 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 510 000 Kč. Ke dni ukončení podnikání má dosud neuhrazené pohledávky ve výši 125 000 Kč. Poplatník vede daňovou evidenci.
Poplatník, který ukončí činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, musí podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP zvýšit základ daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení samostatné činnosti ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies