Spolupráce osob, výhody a záludnosti jejího uplatnění

Hlavním cílem uplatnění spolupráce osob je minimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Spolupráce osob může rovněž snížit daňový základ daně podnikatele, pokud mu hrozí s ohledem na jeho výši uplatnění progresivní sazby daně 23 % dle § 16 odst. 1 písm. b) ZDP.

Vymezení spolupracujících osob

Spolupracujícími osobami se podle znění § 13 odst. 1 ZDP rozumí:

1. spolupracující manžel,
2. spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
3. člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

Při spolupráci osob s poplatníkem dle výše uvedeného písmene b) ustanovení se nevyžaduje příbuzenský vztah spolupracujících osob k poplatníkovi, ale podmínkou je, že tyto osoby žijí ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem. Při spolupráci člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu dle výše uvedeného písmene c) se naopak vyžaduje, že se jedná o člena rodiny, ale nemusí jít o osobu žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ve smyslu znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb. upravujícího registrované partnerství.

Vymezení rodinného závodu nalezneme v § 700 až 707 ObčZ. Zde se uvádí, že za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Základní podmínkou pro vznik rodinného závodu je skutečnost, že společně v něm pracují manželé, nebo alespoň s jedním z manželů pracují jejich příbuzní.

Dle znění § 13 odst. 4 ZDP příjmy a výdaje nelze rozdělovat na:

1. dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
2. dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
3. manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela,
4. a od poplatníka, který zemřel,
5. a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.

Ze znění § 24 odst. 2 písm. k) ZDP vyplývá, že pokud spolupracující osoba vykoná pracovní cestu v souvislosti se spoluprací pro podnikatele, uplatní si výdaje na pracovní cestu této spolupracující osoby podnikatel. Podobně i další výdaje spolupracující osoby vynaložené v souvislosti se spoluprací s podnikatelem jsou daňově uznatelnými výdaji podnikatele. Daňovým výdajem spolupracující osoby ani podnikatele však není pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené za spolupracující osobu.

Příjmy a výdaje, které lze rozdělit na spolupracující osobu

Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, tedy

• příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
• příjem ze živnostenského podnikání,
• příjem z jiného podnikání, neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (např. příjmy daňových poradců, auditorů, advokátů, notářů, komerčních právníků, lékařů).

Dále lze rozdělit na spolupracující osobu příjmy a výdaje uvedené v § 7 odst. 2 ZDP, tedy:

1. příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
2. příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
3. příjem z výkonu nezávislého povolání.

Na spolupracující osoby však nelze rozdělit:

• podíly na zisku společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti (příjem uvedený v § 7 odst. 1 písm. d) ZDP),
• příjmy z kapitálového majetku dle § 8 ZDP,
• příjmy z nájmu dle § 9 ZDP,
• ostatní příjmy dle § 10 ZDP,
• nelze rovněž rozdělit příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP.

Výše příjmů a výdajů, které lze rozdělit na spolupracující osobu

Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši, nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP.

Na spolupracující osobu lze rozdělit i dosaženou ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání) podnikatele. Jak vyplývá ze znění § 13 odst. 2 ZDP u spolupracujících osob, musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy např. převedení 50 % příjmů a 30 % výdajů poplatníka na spolupracující manželku. Vlastní rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby vyplývá z § 13 odst. 2 a odst. 3 ZDP.

V § 13 odst. 2 ZDP se uvádí, že příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby

1. podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a 
2. částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.

Následně v § 13 odst. 3 ZDP se uvádí, že v případě, že je spolupracující osobou pouze manžel (rozumí se jak manžel, tak manželka, popř. registrovaný partner), se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

1. podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a 
2. částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.