Stanovení výše úroků z prodlení

Úrok z prodlení lze obecně definovat jako platbu, jejímž prostřednictvím dlužník kompenzuje věřiteli svou neschopnost splatit v dohodnutém termínu svůj závazek k němu, resp. má s jeho úhradou určité zpoždění. V tomto článku se zaměříme na úroky z prodlení, s nimiž se účetní jednotka nejčastěji setkává v obchodních vztazích, ve vztazích ke správci daně a k jiným státním institucím. Budeme se rovněž věnovat způsobu stanovení výše těchto úroků a jejich výpočtu.

Úroky z prodlení v obchodních vztazích

V rámci obchodních vztahů rozeznávají účetní jednotky dva druhy úroků z prodlení, a to tzv. smluvní a zákonné úroky z prodlení.

Smluvní úroky z prodlení vyplývají, jak už sám jejich název napovídá, ze smlouvy uzavřené mezi obchodními partnery, kteří si v ní dohodli podmínky pro jejich uplatnění. Úroky z prodlení si mohou smluvní strany sjednat v libovolné výši, avšak od 1. 1. 2014 má věřitel právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, pokud je tento nepřiměřeně nízký. Základem pro výpočet je částka peněžitého závazku dlužníka, která se zpravidla násobí sjednanou denní sazbou a počtem dnů prodlení, a to počínaje prvním dnem následujícím po dni splatnosti závazku až po den připsání úhrady závazku na bankovní účet věřitele včetně. Nebyla-li sjednána denní sazba, je nejprve třeba dohodnutou sazbu úroků z prodlení převést na sazbu denní.

Pokud si smluvní strany úroky z prodlení ve smlouvě nedohodly, postupuje se podle § 1802, resp. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ), který umožňuje věřiteli po splnění jeho smluvních a zákonných povinností požadovat po dlužníkovi, jenž je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za toto prodlení odpovědný (např. nemůže plnit v důsledku prodlení na straně věřitele – viz § 1968 NOZ). Výše úroku je v tomto případě stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje se odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jako „Nařízení“). V takových případech pak hovoříme o zákonných úrocích z prodlení.

Podle § 2 tohoto Nařízení odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Aktuální hodnotu lze nalézt na stránkách ČNB jako tzv. dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazba). Následující tabulka shrnuje výši zákonných úroků z prodlení od roku 2018 do současnosti: