V případě pozdní úhrady daňové povinnosti je správcem daně stanovena sankce ve formě úroku z prodlení. Jedná se o běžnou pozdní úhradu daňové povinnosti, ale také situaci, kdy je daň stanovena s odstupem například po daňové kontrole, kdy je úrok z prodlení vypočten za celou dobu prodlení, což je od původní splatnosti až do skutečné úhrady. Výpočet úroku z prodlení může být komplikovaný a v praxi je vhodné výpočet stanovení ve vyrozumění o úroku z prodlení zkontrolovat. Zejména stojí za to zkontrolovat, zda správce daně zohlednil případné přeplatky na osobním daňovém účtu. Dále může daňový subjekt zkusit požádat alespoň o částečné prominutí úroku z prodlení.
Tento článek se zaměřuje výpočet úroku z prodlení a také na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ve věci započítávání přeplatků při výpočtu úroku z prodlení. Problematika je také vysvětlena na praktických příkladech.
Úrok z prodlení jako další sankce jsou upraveny zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Obecná pravidla pro úrok z prodlení jsou obsažena v ustanoveních § 251a, § 251b a § 252 daňového řádu. Úrok z prodlení je vnímán jako sankce za porušení platební povinnosti, tedy pokud je daň uhrazena pozdě. Důvodová zpráva k daňovému řádu k úroku mimo jiné uvádí, že „úrok z prodlení je stanoven jako ekonomická náhrada za nedoplatky peněžních prostředků na daních, které musí veřejné rozpočty získávat z jiných zdrojů. Jedná se v podstatě o cenu finančních prostředků v čase, která je daná úrokovou mírou. Úrok z prodlení stanovený správcem daně není podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), daňově uznatelným nákladem, což může znamenat dodatečnou zátěž pro daňový subjekt uplatňující skutečné výdaje či náklady u daně z příjmů.
Existují také situace, kdy úrok z prodlení nevzniká, a to po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.
Příklad č. 1:
Dodatečné přiznání a úrok z prodlení
Plátce DPH byl registrován k DPH ke dni 1. ledna 2021. V rámci svých přiznání k DPH zatěžoval prodeje svých produktů (doplňky stravy) druhou sníženou sazbou DPH ve výši 10 %, jelikož se domníval, že se jedná o léky. Dne 30. ledna 2023 byly do datové schránky plátce doručeny výzvy správce daně, kde správce daně vyzval daňový subjekt k podání dodatečných přiznání k DPH za všechna zdaňovací období počínaje lednem 2021 do prosince 2021 do 15 dnů, jelikož správce daně zjistil při místním šetření, že má být uplatněna základní sazba DPH ve výši 21 %. Po konzultaci věci s daňovým poradcem bylo zjištěno, že skutečně měla být uplatněna základní sazba DPH, jelikož nebyly splněny podmínky pro uplatnění druhé snížené sazby DPH. Proto podal plátce DPH dne 1. února 2023 dodatečná přiznání k DPH i následná kontrolní hlášení a tento den také daň uhradil. Jaká bude stanovena sankce?
Odpověď:
V tomto případě bude stanoven úrok z prodlení, a to od původního dne splatnosti jednotlivých zdaňovacích období, což je vždy 25. dne následujícího po skončení zdaňovacího období (s tím, že bude uplatněna toleranční lhůta 3 dní, kdy úrok z prodlení nenabíhá), a to až do dne skutečné úhrady doměřené daňové povinnosti na DPH. Úrok z prodlení bude počítán ve výši 8 % p. a. plus příslušná repo sazba ČNB.
Pro ...
Související předpisy SZČR
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies