Tento článek byl zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Fakulty financí a účetnictví na VŠE v Praze, který je realizován v rámci institucionální podpory IP100040. Článek prošel recenzním řízením redakční rady. , Ing. Marek Jošt, Ph.D., je statutárním auditorem zapsaným v rejstříku auditorů vedeném Komorou auditorů České republiky. V rámci auditorské činnosti se zaměřuje na poskytování auditorských služeb podnikatelským i nepodnikatelským subjektům. Je absolventem Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, kde v současné době působí jako odborný asistent na Katedře finančního účetnictví a auditingu a je garantem kurzu Účetnictví neziskových organizací. Průběžně se věnuje pedagogické a publikační činnosti.
Svěřenský fond byl do českého právního řádu zakotven zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 2014, a je upraven v § 1448 až § 1474 tohoto zákona. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku uvádí k § 1400 až § 1404, že česká právní úprava vychází z ustanovení o správě cizího majetku a svěřenského fondu z právní úpravy občanského zákoníku kanadské provincie Quebec (Civil Code of Quebec) z roku 1994. Tento institut se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele a jeho svěřením svěřenskému správci k určitému účelu na základě smlouvy nebo pořízením pro případ smrti, přičemž svěřený správce se zavazuje majetek držet a spravovat. Svěřenský fond je zřízen, pokud svěřenský správce přijme pověření k jeho správě, a je-li svěřenských správců více, postačí, když pověření přijme alespoň jeden z nich.
Vznik svěřenského fondu se váže ke dni zápisu do evidence svěřenských fondů (upravuje ji zákon č. 304/2013 Sb., zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob), a k tomuto dni vzniká svěřenskému správci povinnost vést účetnictví. Byl-li svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele a do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce má povinnost ujmout se majetku a jeho správy. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává svěřenský správce vlastním jménem a na účet fondu. Je třeba uvést, že majetek ve svěřenském fondu nemá vlastníka. Není jím ani svěřenský správce, ani zakladatel a ani obmyšlený, kterého zmiňuje občanský zákoník v § 1457 a násl. Je jím osoba jmenovaná zakladatelem, v jejíž prospěch má být ze svěřenského fondu plněno, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného.
Svěřenský fond lze založit za veřejně prospěšným nebo soukromým účelem. Veřejně prospěšný svěřenský fond nesmí být založen za účelem dosahování zisku nebo provozování závodu. Svěřenský fond založený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Lze jej zřídit také za účelem investování a dosažení zisku určeného k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Svěřenské fondy soukromé lze rozdělit na svěřenské fondy založené za účelem podpory určité osoby, za účelem památky určité osoby, za jiným účelem či za účelem investování a dosažení zisku a jeho rozdělení (jde o tzv. obchodní či investiční svěřenský fond).
Svěřenské fondy lze také rozdělit na obchodní, rodinné, diskreční, testamentární, bezúplatné, ochranné a zajišťovací. Mezi specifickou formu svěřenského fondu se řadí přidružený fond nadace upravený v § 349–352 občanského zákoníku.
Označení svěřenského fondu musí obsahovat jeho účel a slova „svěřenský fond“.
Zakladatel svěřenského fondu vydává statut a zřizuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311 občanského zákoníku upravující pořízení pro případ smrti nadace. Založení svěřenského fondu nabývá účinnosti smrtí zůstavitele.
Statut ve formě veřejné listiny by měl obsahovat alespoň tyto údaje:
- označení svěřenského fondu,
- označení majetku vloženého do svěřenského fondu při jeho vzniku,
- účel založení svěřenského fondu,
- podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
- dobu trvání svěřenského fondu (není-li tento údaj stanoven, platí, že byl zřízen na dobu neurčitou),
- určení osob, kterým má být ze svěřenského fondu plněno (tzv. obmyšlení), příp. způsob, jakým mají být osoby určeny,
- počet svěřenských správců a způsob jejich jednání.
Svěřenským správcem může být každý člověk, který je svéprávný, avšak může jím být i právnická osoba, stanoví-li tak zákon. Svěřenským správcem může být ovšem i zakladatel nebo osoba, jíž má být ze svěřenského fondu plněno, avšak v takovém případě musí mít svěřenský fond dalšího správce, jímž je třetí osoba, a správci musí právně jednat společně.
Právem zakladatele je jmenovat a odvolat svěřenského správce, přičemž může ve statutu určit i jiný způsob jeho jmenování nebo odvolání. Nelze-li postupovat tímto způsobem nebo nejmenuje-li uvedeným způsobem svěřenského správce zakladatel, může jej jmenovat soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem.
Svěřenskému správci náleží plná správa majetku a do evidence svěřenských fondů, příp. jiných veřejných evidencí, se svěřenský správce zapisuje jako vlastník majetku ve fondu s poznámkou „svěřenský správce“.
Jak již bylo uvedeno, je právem zakladatele jmenovat obmyšleného a určit mu plnění plynoucí ze svěřenského fondu, pokud statut neurčí něco jiného. Pokud zakladatel nevyužije svého práva, určí obmyšleného a plnění z fondu svěřenský správce. Jde-li o svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, smí svěřenský správce vykonat toto právo, pokud statut určí okruh osob, z něhož lze obmyšleného jmenovat. Jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné dnem zápisu obmyšleného do evidence svěřenských fondů. Obmyšlenému lze přiznat právo na plody a užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, příp. podíly na nich.
Osoba oprávněná jmenovat obmyšleného vč. plnění ze svěřenského fondu postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Své rozhodnutí může změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem. Zákon zakazuje jmenovat obmyšleného vč. plnění ze svěřenského fondu pro vlastní zisk. Právo obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu vzniká za podmínek uvedených ve statutu.
V případě zřízení svěřenského fondu za soukromým účelem vzniká právo obmyšleného na plnění nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu, a to i tehdy, pokud statut určil pozdější dobu. Právo obmyšleného naopak zaniká nejpozději uplynutím sta let od vzniku svěřenského fondu. U člověka však takové právo může trvat až do jeho smrti.
Po dobu trvání svěřenského fondu má obmyšlený právo požadovat příslušné plnění v souladu se statutem, přičemž obmyšlený se může svého práva vzdát prohlášením ve formě veřejné listiny, pokud jde o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem.
Pokud jde o právo na plody nebo užitky a není-li jiný obmyšlený, na kterého by toto právo přešlo, přechází na obmyšlené, kterým náleží právo na majetek ze svěřenského fondu.
Zakladatel spolu s obmyšleným vykonávají dohled nad svěřenským fondem, přičemž statut může určit i další osoby. Zákon stanovuje případy, kdy dohled vykonává jiná osoba nebo skupina osob nebo orgán veřejné moci.
Pokud je svěřenský fond zřízen ve prospěch obmyšleného, který ke dni vzniku svěřenského fondu ještě není, nebo jehož nelze určit, jmenuje zakladatel osobu oprávněnou vykonávat dohled nad správou svěřenského fondu ve prospěch obmyšleného. Není-li to možné, nebo je-li zakladatel nečinný, jmenuje takovou osobu soud na návrh správce, nebo toho, kdo na tom má právní zájem.
Povinností svěřenského správce je bez zbytečného odkladu doručit osobě, která vykonává dohled nad správou svěřenského ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies