Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku

Vymezení pojmů

Technickým zhodnocením se pro účely ZDP (§ 33) rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad), podle § 24 odst. 2 písm. zb), ale rozhodl se o toto technické zhodnocení zvýšit vstupní cenu majetku.

Z hlediska účetnictví platí, že stanovení hranice pro technické zhodnocení, stejně jako u dlouhodobého hmotného majetku, závisí na každé účetní jednotce. To znamená, že každá účetní jednotka si může ve svém vnitřním předpise určit svoji vlastní hranici pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku i jeho technického zhodnocení.

Technickým zhodnocením jsou rovněž výše uvedené výdaje, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.

Rekonstrukcí se rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

Modernizací pak rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

Oceňování

Dlouhodobý hmotný majetek (stejně jako jeho technické zhodnocení) vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady v souladu se zákonem o účetnictví. Vlastními náklady se rozumí veškeré přímé a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého majetku vlastní činností (výrobní režie), popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti. Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo činností.

Dlouhodobý hmotný majetek i technické zhodnocení pořízené za úplatu (koupí) se oceňují pořizovací cenou, kterou se rozumí cena, za kterou byl majetek (technické zhodnocení) pořízen (cena pořízení) a náklady s jeho pořízením související. Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, a naopak, které náklady součástí ocenění nejsou, je uvedeno v § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. V případě úroků, zejména úroků z úvěru, se může účetní jednotka rozhodnout, zda úroky, které naběhnout do okamžiku uvedení pořizované věci do užívání, budou zahrnuty do pořizovací ceny, či budou účtovány přímo do nákladů. Po uvedení věci do užívání se pak jedná vždy o náklad.

V souladu s ustanovením § 29 odst. 3 ZDP nelze technické zhodnocení zahrnout do nákladů jednorázově, ale je nutné o jeho hodnotu zvýšit vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 (zrychlené odpisování) i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku, a to v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání.

Souvztažnosti: