Tipy a rady ke zpracování daňového přiznání FO za rok 2024

V souvislosti se zpracováním a podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 si uvedeme některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat.

1. Povinnost fyzické osoby podat daňové přiznání k dani z příjmů

Daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob se zabývá ustanovení § 38g ZDP. Ze znění § 38g odst. 1 ZDP vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, kdy jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Daňové přiznání je dále podle § 38g odst. 2 ZDP povinen podat:

• poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má souběžně příjmy ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů,
• poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Dále je povinen podle § 38g odst. 5 ZDP podat daňové přiznání poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vzniká příjem podle § 6 ZDP.

Daňové přiznání dle § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá podle § 7 až § 10 ZDP příjmy vyšší než 20 000 Kč. Daňové přiznání rovněž není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

V § 38ga ZDP jsou stanovena specifika pro podání daňového přiznání osobou spravující pozůstalost.

V § 38gb ZDP je uveden způsob podání daňového přiznání v insolvenčním řízení poplatníkem, který je fyzickou osobou.

Specifické řešení nalezneme dále v ustanovení § 36 odst. 6 ZDP. V něm se uvádí, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

2. Včasné podání daňového přiznání a zaplacení daně

V § 135 DŘ se uvádí, že řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.

Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:

1. 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2024 maximálně do 2. 5. 2025), nebo
2. 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2024 do 1. 7. 2025). Ve smyslu znění § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.

Dle ustanovení § 166 odst. 1 DŘ se za den platby považuje:

1. u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
2. u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
3. u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně. Dle § 138 odst. 1 DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nahradit daňové přiznání, které již ...