Transakce se spojenými osobami v daňovém přiznání právnických osob aneb Postupujete vždy správně?

Ing. Yveta Schmalzová, MBA, je daňový poradce, v oblasti daní a účetnictví má dlouholeté zkušenosti. Před výkonem činnosti daňového poradce pracovala jako vedoucí a metodik kontrolního oddělení finančního úřadu, zabývá se lektorskou činností.

Česká daňová správa zavedla pro právnické osoby, které provádějí transakce se spojenými osobami, vykazovací povinnost, a to již od roku 2014. Při zpracování příloh k daňovým přiznáním se velmi často vyskytují chyby. Firmy tuto vykazovací povinnost buď neplní vůbec, nebo naopak ji plní, ač k tomu nejsou povinny.

Je potřeba si uvědomit, že správce daně provádí analýzu všech dat, které jim daňové subjekty poskytují. Vykazovací povinnost je vyhodnocována. V případě vykázaných transakcí s vyhodnoceným určitým rizikem je celkem velmi pravděpodobné, že správce daně rizikové daňové subjekty zařadí do plánu kontrol se zaměřením na kontrolu transferových neboli převodních cen. Cílem tohoto článku je vysvětlit smysl vykazovací povinnosti a objasnit vazby této povinnosti na účetnictví.  

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob v I. oddíle požaduje na řádku č. 12 uvést kód transakcí uskutečněných se spojenými osobami. Daňový subjekt, který splňuje zákonem stanovené podmínky, musí připojit k této položce daňového přiznání samostatnou přílohu (dále jen „Příloha“), která obsahuje informace o transakcích mezi spojenými osobami (číslo tiskopisu 25 5404/E MFin. 5404/E – vzor č. 7).

K podání Přílohy je povinen pouze určitý okruh právnických osob uvedený v § 23 odst. 7 písm. a) a písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále ZDP), a to za určitých podmínek.

Pojďme si ukázat, jak má v těchto případech právnická osoba postupovat.

1. Definice kategorie „spojené osoby“ v zákoně o daních z příjmů

Nejprve je nutné provést analýzu, zda konkrétní společnost je v okruhu právnických osob, které spadají do kategorie spojené osoby. ZDP v § 23 odst. 7 uvádí:  

„Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. Ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident nebo člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatník daně z příjmů fyzických osob. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

1. kapitálově spojené osoby, přitom
   1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou ...