Účetní závěrka dle IFRS obsah a uspořádání (1. část)

Účetní závěrka je nástrojem předávání účetních, rozšiřme mírně i na slovo finančních, informací o podniku osobám i subjektům (uživatelům), které o ně mají zájem. Její sestavení a předložení je vždy k určitému okamžiku finálním bodem předchozího kontinuálního procesu vedení a zpracování účetnictví. Každý podnik sestavuje povinně účetní závěrku minimálně jednou ročně bez ohledu na účetní pravidla, podle nichž ji sestavuje, a taková účetní závěrka je završením předchozího ročního účetního období. V IFRS vycházejí pravidla upravující uspořádání a strukturu běžné roční účetní závěrky z IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky.

V rámci ročního účetního období se lze u společností používajících IFRS setkat také s účetní závěrkou za tzv. mezitímní období, kterým může být pololetí, čtvrtletí, případně měsíc. Účetní závěrka pokrývající mezitímní období se označuje výstižně jako mezitímní účetní závěrka (případně dohromady se zprávou vedení jako mezitímní finanční zpráva) a její sestavení předpokládá kontinuální přístup podniku k jejímu zpracování a zveřejnění, neboli "podnik pololetí co pololetí přistupuje k jejímu sestavení". V tomto se koncepce IFRS liší od pojetí mezitímní účetní závěrky upravené v českých účetních předpisech, která je často jednorázovou aktivitou pro účely fúze nebo vyplacení zálohy na podíl na zisku. Relevantní pravidla v IFRS vycházejí z IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví, a ačkoliv sestavení mezitímní účetní závěrky není z úpravy IFRS povinné (povinnost pro obchodovanou společnost je dána požadavkem regulátora finančního trhu), je vyjádřen předpoklad, podle něhož by obchodované společnosti měly sestavit pololetní účetní závěrku a tu zveřejnit do 60 dnů od konce pololetí Čeští emitenti s povinností vůči ČNB mají povinnost zveřejnit své mezitímní výsledky sestavené dle IFRS do 3 měsíců (dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu), což je tedy období delší než doporučuje IASB v IAS 34 . .

Pro doplnění a srovnání s českými účetními předpisy je třeba uvést, že žádná účetní závěrka v úpravě IFRS se neoznačuje jako mimořádná. Naopak v IFRS existuje tzv. první účetní závěrka sestavená tzv. prvouživatelem. V této účetní závěrce musí být prezentován i počátek srovnatelného období, tj. rozvahové zůstatky k tzv. datu přechodu na IFRS.

Účetní závěrka po svém sestavení může podléhat ověření auditorem, což je v případě roční účetní závěrky sestavené dle IFRS běžnou záležitostí (nyní bez ohledu na legislativní požadavky povinného auditu), u mezitímní účetní závěrky spíše nikoliv. U ní se lze setkat případně s revizí auditora, nikoliv však s plnohodnotným ověřením včetně vydání výroku.

Zveřejnění účetní závěrky sestavené dle pravidel IFRS je primárně v režii podniku, který ji sestavuje, a účelu, za jakým je sestavována. Většinou je důvodem obchodovatelnost podniku a z ní plynoucí povinnost podniku poskytnout účetní závěrku instituci, která nad veřejným trhem dohlíží (např. komise pro cenné papíry, burzy, v ČR vykonává dohled nad finančním trhem ČNB). Zásadní je třeba si uvědomit, že sama pravidla IFRS prostředek a způsob zveřejňování účetní závěrky neupravují. Pravidla pouze stanoví povinnost, pokud je podnik aplikuje, sestavit účetní závěrku minimálně ročně. Způsob zveřejnění je ovlivněn již dalšími faktory. Pokud podnik sestavuje účetní závěrku dle IFRS v důsledku požadavků nebo možností, které jsou v zákoně o účetnictví, má povinnost ji zveřejnit ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Pokud účetní závěrku podnik sestavuje a zveřejňuje, je běžně dostupná na webových stránkách podniku (většinou v sekci věnované investorům).

1. Účetní závěrka

Účetní závěrka je vnímána jako strukturované uspořádání informací o finanční situaci a výkonnosti podniku, jejichž primárními uživateli jsou z pohledu koncepce IFRS existující nebo potenciální investoři (s nekontrolním vlivem) a věřitelé. Za použitím slova "podnik" v předchozí větě je třeba uvažovat skupinu jednotek, které jsou vzájemně propojeny a ovládány (tzv. ekonomickou jednotku), čímž se primárně dostáváme k pojetí konsolidované účetní závěrky. V této části výkladu však není nutné zacházet do detailu konsolidačních pravidel, jen je vhodné stále vnímat zásadní rozdíl mezi IFRS a českými účetními předpisy v pohledu na účetní závěrku. V IFRS je primární konsolidovaná a individuální nemusí být sestavována, zatímco v českých účetních předpisech je primární individuální účetní závěrka a konsolidovaná se sestavuje při naplnění velikostních kritérií.

Účetní závěrka je uspořádána do následujících čtyř účetních výkazů a související přílohy (tzv. složky účetní závěrky), čímž dochází ke zmíněné strukturovanosti požadovaných informací do podoby relevantních čísel, vysvětlujících a doplňujících popisů Označení účetních výkazů je použito v kontextu oficiálních termínů používaných v pravidlech IFRS. Pravidla současně dovolují používat termíny jiné, pokud jsou všeobecně známé a jasně z nich vyplývá obsah dokumentu. Oficiálním termínem je tedy například výkaz finanční situace, běžně se však mluví o rozvaze. Oficiálním termínem je výkaz výsledku a ostatního úplného výsledku, ale běžně se mluví o výkazu úplného výsledku. :

- výkaz finanční situace k datu;

- výkaz výsledku a ostatního úplného výsledku, resp. výkaz úplného výsledku za období V ...