Problematika poskytování cestovní služby je upravena v § 89 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH.
Jedná se o zvláštní režim zákona o DPH, jehož smyslem je zjednodušení výpočtu daně z přidané hodnoty v případech, kdy jsou plátcem kompletovány služby cestovního ruchu do zájezdu a tyto cestovní služby jsou poskytovány jak v tuzemsku, tak v jiném členském státě nebo v zahraničí.
Zjednodušení spočívá v tom, že se místo plnění stanoví podle sídla poskytovatele cestovní služby.
Podle obecných principů pro uplatnění daně by se stanovilo místo plnění pro jednotlivé poskytnuté služby a daň by musela být přiznána podle místa, kde jsou tyto služby uskutečněny.
Princip tohoto zvláštního režimu spočívá v tom, že plátce koupené služby a zboží zkompletuje do zájezdu, u těchto nakoupených služeb a zboží nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně z plnění v jiném členském státě a daň přizná z přirážky, kterou za prodej zájezdu získá. Místo plnění je v sídle plátce.
Od 1. ledna 2022 jsou v zákoně o DPH provedeny zásadní změny, které se týkají stanovení základu daně, povinnosti přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění a letecké přepravy s místem určení do třetí země a opravy základu daně.
Tento zvláštní režim použije plátce pouze u nakoupených a prodaných služeb nebo zboží v rámci cestovního ruchu.
Pokud poskytuje plátce vlastní služby, tak u nich uplatní daň podle běžného způsobu pro uplatnění daně. Hodnotu těchto vlastních služeb nezahrne do propočtu přirážky za cestovní službu.
V celkové ceně zájezdu tak může být zahrnuta přirážka, stanovená jako rozdíl mezi hodnotou poskytnutých a nakoupených služeb a zboží v rámci cestovního ruchu, a také hodnota vlastních poskytnutých služeb.
Zvláštní režim pro cestovní službu
Tento zvláštní režim je podle § 89 odstavce 1 zákona o DPH povinen použít plátce, poskytovatel cestovní služby, který jedná vlastním jménem při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Plátce, který takto cestovní službu poskytuje, nemá možnost volby, musí postupovat podle tohoto zvláštního režimu.
Příklad č. 1:
Cestovní kancelář, plátce, nakoupila službu ubytování, stravování a průvodce, zkompletovala z nich zájezd a tento zájezd prodala občanovi.
Příklad č. 2:
Cestovní kancelář A, plátce, nakoupila službu ubytování, stravování a průvodce, zkompletovala z nich zájezd do Vídně a tento zájezd prodala jiné cestovní kanceláři B. Cestovní kancelář B zájezd nakoupila na svůj účet a tento zájezd prodala občanovi. Obě cestovní kanceláře jsou povinny použít zvláštní režim pro cestovní službu.
Kdy se nepoužije zvláštní režim?
Zvláštní režim nepoužije plátce, který při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi nejedná vlastním jménem, ale poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Jedná se o plátce, který za provizi zprostředkuje prodej cestovní služby.
Příklad č. 3:
Cestovní kancelář, plátce, nakoupila službu ubytování, stravování a průvodce, zkompletovala z nich zájezd do Říma. Tento zájezd prodala prostřednictvím cestovní agentury zákazníkovi. Cestovní agentura, plátce, zprostředkovala zákazníkovi na jeho účet nákup tohoto zájezdu. Za zprostředkování si vyúčtovala od zákazníka provizi. Cestovní kancelář je povinna použít zvláštní režim pro cestovní službu. Cestovní agentura poskytla službu zprostředkování, má povinnost přiznat daň z hodnoty služby zprostředkování prodeje cestovní služby.
Poskytovatel cestovní služby
Poskytovatelem cestovní služby je podle § 89 odstavce 2 písm. a) zákona o DPH osoba povinná k dani, která poskytuje cestovní službu zákazníkovi.
Poskytovatelem cestovní služby jsou cestovní kanceláře, které kompletují zájezdy, ale také cestovní agentury, které nakupují a prodávají zájezdy vlastním jménem a na vlastní účet.
Poskytovatelem cestovní služby jsou ale také všichni plátci, kteří nakupují a poskytují cestovní službu.
Může se jednat o plátce, který se zabývá například nákupem a prodejem zboží a tento plátce nakoupí a prodá službu ubytování v rámci cestovního ruchu, nebo například o školu, která nakoupí a prodá samostatnou přepravu osob v rámci služeb cestovního ruchu.
Zákazník
Zákazníkem je podle § 89 odstavce 2 písm. b) zákona o DPH každá osoba, které je cestovní služba poskytnuta. Zákazníkem může být soukromá osoba, občan, jako konečný spotřebitel cestovní služby, zákazníkem může být také jiná cestovní kancelář, která nakupuje zájezd vlastním jménem na vlastní účet a dále tento zájezd prodá.
Zákazníkem může být také podnikatel, který nakoupí zájezd vlastním jménem a dále tento zájezd prodá např. svým zaměstnancům.
Co se rozumí cestovní službou?
Cestovní službou se podle § 89 odstavce 2 písm. c) zákona o DPH rozumí poskytnutí kombinace služeb cestovního ruchu, a popřípadě zboží nakoupených od jiných osob povinných k dani.
K uskutečnění cestovní služby se mnohdy využije více nakoupených služeb cestovního ruchu, a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani. Podmínkou pro vytvoření cestovní služby je, že se tato kombinace tvoří výhradně z nakoupených služeb cestovního ruchu. Jedná se o služby cestovního ruchu podle zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tato kombinace, vytvořená z nakoupených služeb, je považována za jedinou cestovní službu.
Příklad č. 4:
Plátce nakoupil ubytovací službu, stravovací službu a autobusovou dopravu v Maďarsku. Tyto nakoupené služby zkombinoval do zájezdu a zájezd prodal zákazníkovi jako jednu službu. Tímto poskytl cestovní službu a je povinen použít zvláštní režim.
Za samostatnou cestovní službu se považuje i poskytnutí jedné nakoupené služby cestovního ruchu ubytování nebo služby cestovního ruchu dopravy osob.
Příklad č. 5:
Plátce nakoupil od cestovní kanceláře autobusovou přepravu jako službu cestovního ruchu a prodal ji další cestovní kanceláři. Jedná se o poskytnutí cestovní služby, protože nakoupená služba cestovního ruchu dopravy osob je cestovní službou. Plátce je při prodeji povinen použít zvláštní režim.
Jiné nakoupené služby se považují za cestovní služby pouze tehdy, pokud jsou poskytovány společně s nakoupenou službou cestovního ruchu ubytování nebo službou cestovního ruchu dopravy osob.
Příklad č. 6:
Plátce nakoupil autobusovou přepravu v rámci služby cestovního ruchu a službu průvodce. Jedná se o poskytnutí cestovní služby, protože nakoupená služba cestovního ruchu dopravy osob je cestovní službou a služba průvodce je poskytována společně se službou dopravy osob. Plátce je při prodeji povinen použít zvláštní režim.
Co se za cestovní službu nepovažuje?
Za cestovní službu se nepovažují případy, kdy plátce nakupuje a prodává služby, které nejsou službou cestovního ruchu. V takovém případě použije plátce běžný režim uplatnění daně.
Například plátce nakoupí a prodá službu dopravy osob, která není službou cestovního ruchu, nebo další služby.
Příklad č. 7:
Cestovní kancelář nakoupila službu průvodce a tuto službu ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies