Uplatnění minimální a průměrné mzdy v rámci daně z příjmů fyzických osob v roce 2025

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové ukazatele ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2025 činí minimální mzda 20 800 Kč/měsíc na základě sdělení MPSV č. 286/2024 Sb. a průměrná mzda pro rok 2025 činí 46 557 Kč/měsíc a je odvozena z údajů nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Ukážeme si, k jakým změnám při uplatnění daně z příjmů z výše uvedených důvodů dochází v roce 2025.

Vymezení minimální mzdy v zákoníku práce

Vymezení minimální mzdy nalezneme v § 111 zákoníku práce ve znění zákona č. 230/2024 Sb. V § 111 odst. 1 ZP se uvádí, že „minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 ZP. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli“. Dle znění § 111 odst. 3 ZP platí, že „měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47% průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru“. Dle § 111 odst. 7 ZP Ministerstvo financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok do 31. srpna predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu.

Vývoj měsíční výše minimální mzdy od roku 2014 do roku 2025

Uplatnění minimální mzdy v zákoně o daních z příjmů

Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g odst. 1 ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V zákoně o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, ve kterých jsou daňové limity odvozeny z výše minimální mzdy.

1. Osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

S ohledem na tento limit je převážná většina vyplácených důchodů osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

2. Uplatnění ročního daňového bonusu

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo formou slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který má ve zdaňovacím období příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2024 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 18 900 Kč × 6 = 113 400 Kč, pak v roce 2025 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 20 800 Kč × 6 = 124 800 Kč.