Uplatňování daně z přidané hodnoty u finančního leasingu

Článek řeší problematiku uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytnutí finančního leasingu.

Předmětem finančního leasingu bývá často automobil nebo jiné zboží.

V praxi se jedná o situaci, kdy leasingová společnost na základě kupní smlouvy koupí předmět leasingu, a tím se stane jeho vlastníkem. Tento předmět leasingu potom poskytne na základě smlouvy o finančním leasingu leasingovému nájemci. Předmět leasingu může být fyzicky dodán leasingové společnosti nebo přímo leasingovému nájemci.

Finanční leasing je pro účely zákona o DPH považován za dodání zboží, kterým se podle § 13 odst. 1 pro účely zákona o DPH rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Jedná se o „ekonomické vlastnictví“.

Pojem dodání zboží ve smyslu ekonomického vlastnictví je širší než právní pojetí vlastnictví, protože kupující může nakládat se zbožím jako vlastník, aniž by se stal právně vlastníkem tohoto zboží. Dodáním zboží se tak rozumí převod hmotného majetku jednou osobou (prodávající), která opravňuje druhou osobu (kupující) skutečně s tímto hmotným majetkem nakládat, jako kdyby byla jeho vlastníkem, a to i v případě, když k převodu právního vlastnictví dojde později.

Problematika finančního pronájmu je řešena v § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH, podle kterého se za dodání zboží považuje přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele.

Toto dodání zboží bylo původně definováno jako převod práva užívat najaté zboží na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy.

S účinností od 1. ledna 2020 došlo v zákoně o DPH ke změně definice finančního leasingu. Definice byla rozšířena nejen o povinnost nájemce zboží koupit, ale také o možnost zboží koupit za předpokladu, že ze smlouvy je zřejmé, že k této koupi dojde.

Z definice dlouhodobého majetku podle § 4 odst. 4 písm. d) zákona o DPH vyplývá, že dlouhodobým majetkem se také rozumí hmotný majetek, který je uživateli přenechán k užití na základě smlouvy, pokud je v této smlouvě ujednáno, a kde dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému majetku bude za obvyklých okolností převedeno na uživatele.

Přenechání zboží k užívání na základě smlouvy splňující uvedené charakteristiky je považováno za dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH.

Tato úprava § 4 odst. 4 písm. d) a § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH vychází z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-164/16 Mercedes-Benz Financial Services UK Ltd., ve kterém bylo potvrzeno, že se toto dodání zboží vztahuje na typovou smlouvu o nájmu s opcí odkupu, pokud lze z finančních smluvních podmínek vyvodit, že se využití opce jeví jako jediná ekonomicky rozumná volba, kterou bude moci nájemce v daném okamžiku učinit, pokud je smlouva plněna až do konce. ...