V souvislosti se zpracováním a podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 si uvedeme některé tipy a rady, jak úspěšně zpracovat daňové přiznání.
1. Povinnost podat daňové přiznání
Z § 38g odst. 1 ZDP vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Je nutno si uvědomit, že se nejedná o základ daně ve výši 15 000 Kč, ale jedná se o zdanitelnou výši příjmu přesahující částku 15 000 Kč.
Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (ztrátu ze samostatné činnosti zdaňovanou dle § 7 nebo z nájmu dle § 9 ZDP).
Příklad č. 1:
Starobní důchodce pronajímá garáž a příjmy zdaňuje dle § 9 ZDP. Jiné zdanitelné příjmy nemá. Za rok 2021 dosáhnou příjmy z nájmu 14 900 Kč; s ohledem na provádění oprav a malování v garáži vykazuje poplatník za rok 2021 daňově uznatelné výdaje 15 500 Kč.
Za zdaňovací období 2021 je poplatník v daňové ztrátě ve výši 600 Kč. I když poplatník nemá celkovou výši zdanitelných příjmů 15 000 Kč, přesto musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021, ve kterém vyčíslí s ohledem na uplatnění slevy na dani na poplatníka nulovou daňovou povinnost.
Možností, jak se vyhnout v daném případě podání daňového přiznání je uplatňovat k dosaženým příjmům z nájmu paušální výdaje ve výši 30 %; v tomto případě vyčíslí poplatník základ daně dle § 9 ZDP ve výši 14 900 Kč – 14 900 Kč × 0,30 = 10 430 Kč. Za této situace kladného základu daně není poplatník ve ztrátě, a protože příjmy z nájmu nepřesáhly hranici 15 000 Kč, nemusí poplatník podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2021.
2. Včasné podání daňového přiznání a zaplacení daně
Řádné daňové přiznání k dani z příjmů se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:
- 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
- 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce. Zákonem č. 283/2020 Sb. došlo ke změně způsobu realizace v případě daňového přiznání zpracovaného a podaného poradcem. Nově odpadá administrativa spojená s testováním, zda byla včas uplatněna plná moc udělená konkrétnímu poradci. Rovněž není posuzováno, zda poradce dané přiznání zpracoval, ale pouze to, zda jej podal.
V souladu s § 166 odst. 1 DŘ se za den platby považuje:
- u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
- u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
- u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.
Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.
Podle § 250 odst. 1 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu:
- nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost,
- nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
Pokuta činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je podle znění § 250 odst. 7 DŘ poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení. Dle § 38o ZDP platí, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.
Ze znění § 252 DŘ pak vyplývá povinnost uhradit úrok z prodlení za neuhrazení splatné daně, a to od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Výše úroku z prodlení dle § 252 odst. 4 DŘ odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K 1. lednu 2022 činí výše repo sazby 3,75 %, a úrok z prodlení tak činí 11,75 %. Poznamenáváme, že při opožděné platbě daně až po 1. 7. 2022, nastupuje od 1. 7. 2022 uplatnění výše repo sazby 4,50 %, tedy úrok z prodlení 12,50 %.
Příklad č. 2:
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 až dne 18. 5. 2022 z důvodu nepřítomnosti v místě svého bydliště (pobyt v zahraničí). V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 589 000 Kč a dílčí základ z podnikání 515 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 60 510 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2021 na pololetních zálohách na daň částku 51 800 Kč (za rok 2020 dílčí základ daně dle § 6 ZDP činil 42 % celkového základu daně, a proto platil poplatník zálohy na daň v poloviční výši v souladu s § 38a odst. 5 ZDP). V daňovém přiznání za rok 2021 podaném v listinné podobě vyčíslí daň 134 160 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 21 850 Kč. Tento uhradí současně s podáním daňového přiznání a dne 19. 5. 2022 je daň připsána na účet správce daně.
Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 9. 4. do 18. 5. 2022 ve výši:
- 134 160 Kč × 0,05: 100 × 40 dnů = 2 683,20 Kč.
S ohledem na znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 této částky, tedy částku 268,32 Kč.
Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 4. 2022 do dne platby včetně. Ke dni 1. 1. 2022 činí repo sazba 3,75 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí:
- 21 850 Kč × (3,75 + 8) : 100 × 45 dnů : 365 dnů = 316,53 Kč.
Žádná ze sankcí nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je nižší než 1 000 Kč.
Příklad č. 3:
Zemědělský podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021 s využitím daňového poradce dne 1. 7. 2022. V daňovém přiznání je vyčíslen daňový nedoplatek ve výši 125 000 Kč (vypočtená výsledná daň po uplatnění veškerých slev na dani, snížená o zaplacené zálohy na dani). Z důvodu nedostatku finančních prostředků v červenci však uhradí poplatník daň až v srpnu a platba daně je připsána na účet správce daně dne 3. 8. 2022.
Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán pouze úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 5. 7. 2022 do platby daně. Ke dni 1. 7. 2022 předpokládáme výši repo sazby 4,50 %. Pak bude úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň činit:
- 125 000 Kč × (4,50 + 8) : 100 × 30 dnů : 365 dnů = 1 285 Kč (po zaokrouhlení).
3. Nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, které při jejich neuplatnění propadají
Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2021 ...
Související předpisy SZČR
- 89/2012 Sb. Občanský zákoník (nový)
- 280/2009 Sb. Daňový řád
- 586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů
- 593/1992 Sb. Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
- 589/2020 Sb. Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
- 375/2021 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies