Úvod do zdaňování svěřenských fondů

Uvedený příspěvek navazuje na příspěvek, ve kterém jsme vysvětlili základní právní aspekty svěřenských fondů, v tom následujícím vysvětlíme základy zdaňování svěřenských fondů jako subjektů daňového práva.

I přesto, že svěřenský fond nemá právní osobnost, a není tak považován za právnickou osobu, je samozřejmě nutné posoudit daňové aspekty související s tímto subjektem. Zopakujme, že svěřenský fond představuje majetek, který zjednodušeně nikdo nevlastní a o chod fondu se stará svěřenský správce. Je tedy nutné vypořádat se se skutečností, zda je svěřenský fond daňovým subjektem a jak je to s jeho registrací k daním.

K tomu je nutné hned na úvod konstatovat, že svěřenský fond je daňovým subjektem a v daňovém řízení se na něj hledí jako na právnickou osobu, což mimo jiné vyplývá z:

• ustanovení § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého vyplývá, že svěřenský fond je poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
• ustanovení § 4b odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se pro účely DPH hledí na svěřenský fond jako na právnickou osobu,
• ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, podle této úpravy je svěřenský fond poplatníkem daně z pozemků a daně ze staveb.

Osobou, která plní povinnosti stanovené daňovému subjektu – svěřenskému fondu, je svěřenský správce, což vyplývá z ustanovení § 20 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Svěřenské fondy mají registrační povinnost podle ustanovení § 125 a násl. daňového řádu a podle příslušných ustanovení jednotlivých ...