Vybrané problémy účtování daně z přidané hodnoty

Připomínáme, že v rámci uzávěrkových operací před sestavením účetní závěrky je také třeba zaúčtovat některé účetní operace související s daní z přidané hodnoty:

• časové posuny při uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty (viz kapitola 1.),
• vyrovnání odpočtu daně a úpravu odpočtu daně u inventarizačních rozdílů (viz kapitola 2.),
• opravy odpočtu dle § 75 zákona o dani z přidané hodnoty v prvním roce při uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty v poměrné výši (viz kapitola 3.),
• úpravy odpočtu daně dlouhodobého majetku dle § 78 a násl. zákona o dani z přidané hodnoty v dalších letech při uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty v krácené nebo poměrné výši (viz kapitola 3.),
• vypořádání odpočtu daně dle § 76 zákona o dani z přidané hodnoty v krácené výši na základě vypořádacího koeficientu a další.

1. Časový posun při uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty

Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty sice vzniká plátci dle § 72 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty datem uskutečnění zdanitelného plnění, ale dle § 73 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém má daňový doklad.

2. Účtování daně z přidané hodnoty u inventarizačních rozdílů

Použitím zásob pro jiné účely, které podléhá vyrovnání odpočtu daně, se rozumí i případy dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty, kdy byl uplatněn odpočet a následně došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

Dle § 78e zákona o dani z přidané hodnoty pokud dojde u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, provede se úprava odpočtu daně jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

K uvedené problematice vyšla "Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e zákona o DPH". Důležité je, že vyrovnání nebo úprava odpočtu se týká pouze mank a škod, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny.

3. Úpravy odpočtu DPH při uplatnění odpočtu daně v poměrné výši u dlouhodobého majetku

Dle § 75 zákona o dani z přidané hodnoty použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely (např. osobní spotřeba plátce nebo jeho zaměstnanců), má nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely svých uskutečněných plnění.

Z § 75 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty vyplývá, že nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění byl plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty v poměrné výši, tento nárok uplatnil kvalifikovaným odhadem a přijaté zdanitelné plnění použil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro účely uskutečněných plnění v daném roce. Opravuje se odchylka vyšší než 10 %. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce provede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká. Oprava se tedy provede v daňovém přiznání za prosinec, popř. za IV. čtvrtletí, v kalendářním roce pořízení majetku.

V následujících letech se provádí v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku úpravy odpočtu daně z přidané hodnoty u dlouhodobého majetku dle § 78 a následujících zákona o dani z přidané hodnoty. Lhůta pro úpravu odpočtu daně činí 5 let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. V případě staveb, jednotek a jejich technického zhodnocení se lhůta pro úpravu odpočtu daně prodlužuje na 10 let. Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl je větší než 10 %, přičemž je-li vypočtená částka úpravy odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu provést. Při úpravách odpočtu v následujících letech se upravuje pouze část odpočtu vztahující se k danému kalendářnímu roku, tzn. úprava se provádí jen u 1/5, popř. 1/10, daně na vstupu.